Se zástupci okresního fotbalového svazu diskutoval Pavel Mokrý

Olešnice * Krajští fotbaloví činovníci vyjeli na své pravidelné zasedání, a tentokrát zavítali do Olešnice. Zde se sešli se zástupci jednotlivých okresních fotbalových svazů, ten blanenský nevyjímaje. Využili příležitosti, aby probrali, co v současné době trápí krajskou kopanou. Všemu bedlivě naslouchal předseda Jihomoravského krajského fotbalového svazu a zároveň nejvyšší představitel české kopané Pavel Mokrý. „Měl jsem z jednání dobrý pocit, protože zde zazněly hodně zajímavé podněty. Třeba ohledně financí nebo soutěží přípravek, kterými se musíme zabývat. Udělal jsem si dost poznámek, bylo to pro mne opravdu inspirující,“ uvedl předseda Českomoravského fotbalového svazu.
Český fotbal provází v poslední době řada afér či skandálů, kterým musíte čelit. Proto tohle zasedání vás asi muselo pohladit hodně po duši.
Tak to máte pravdu. Na úrovni předsedy v Praze je to úplně o něčem jiném. Tady však přijíždím do prostředí, které moc dobře znám, mám tady spoustu přátel a kamarádů. Vždycky jsem se tady cítil dobře.
Přitom ale i krajskou kopanou sužují problémy.
Samozřejmě, i na této úrovni je to o tom, aby bylo co nejvíce peněz. I když ale krajský svaz velké finanční problémy nemá, tak některé kluby ano. Potýkají se s tím, že mají málo sponzorů, kteří by své logo viděli rádi v nějaké vyšší soutěži. Pak řešíme otázku mládeže, dětí prostě ubývá. A když jich je dost, není dostatek odborníků, kteří by se jim věnovali. Přitom vychováváme podle statistiky hodně trenérů, v evidencích jsou jich desetitisíce, jenže vůbec nevím, kam se pak ztrácejí. Všichni by chtěli trénovat ligu, u těch žáků zůstávají jen ti nejvěrnější. Proto se snažíme podporovat centra mládeže se sportovními třídami, kdy svaz platí trenéry. Tato centra ale zase mohou být jen ve velkých městech, ne v každé obci. Na těch vesnicích to bude vždy otázkou získání lidí, jejich nadšení a entuziasmu. To je nekonečná práce.
Všeobecně se mluví o nedostatku dotací pro sportovní svazy, a tím pádem i kluby. Především ze strany Sazky a ČSTV. Jak je na tom fotbal?
Svaz tyto problémy nemá. My na rozdíl od jiných svazů máme ještě finance z jiných zdrojů. Týká se to ale určitě okresních svazů, které dostávají méně peněz. Nemusí se to zatím projevit katastroficky, ovšem pokud by to měl být déletrvající trend, musí se připravit na to, že musí hledat jiné zdroje financování. Což už ale třeba blanenský okres dělá velmi dobře díky spolupráci s Pivovarem Černá Hora. Komu se to ale nepovede, tak přijde na řadu nepopulární utahování opasků.
Vyslechl jste si názory představitelů blanenského okresního svazu. Jak na vás jejich výstupy zapůsobily?
Sedím v Praze, a tam za mnou přijde na úřad sto lidí a devětadevadesát z nich něco chce. Jenže tady na těch jednáních to tak není. Tady nikdo nechce nic pro sebe, tady to dělají pro dobro místního fotbalu. A chlapi řeknou vše tak, jak to cítí. Žijí prostě fotbalem. Takže jsem z toho příjemně překvapený, jaký kolektiv tady mají. Dříve byl OFS Blansko dost v pozadí, byla to bída a děs. Dnes je to ale úplně o něčem jiném, dobře se o svaz starají.
Vy jste oslavil malé výročí. V křesle předsedy ČMFS sedíte přesně osmnáct měsíců. S jakými pocity se na vaše panování díváte?
Rozhodně se smíšenými. Usiloval jsem o tento post, fotbal jsem prošel od píky, dobře znal jsem prostředí. Měl jsem podporu, jenže pak se to začalo dělit na Čechy a Moravu. Byl jsem z toho zklamaný a šel od toho pryč. Za Moravu jsme tak navrhovali Ivana Haška, jenže to také nedopadlo. Nakonec tři valné hromady během jednoho roku, to byl opravdu přepych. Nakonec za mnou přišli s kompromisem, na což jsem kývl. Jenže radost z toho, že jsem předsedou kazí napjaté vztahy na svazu. Zatím to není o žádné koncepční práci, ale spíš o tom, že ráno vstanete, nasadíte si na hlavu přilbu, vezmete kopí a jdete bojovat. A čtete anonymní výhrůžky, dopisy. Prostě hrůza. To mě hrozně zklamalo, oproti tomu práce v kraji je nádherná. Tady je kolem mne výborná parta, vždycky se domluvíme. To v Praze nejde, tam je to boj kdo s koho.