Vypukne každoroční rej čarodějnic!

Region * V noci ze 30. dubna na 1. května se všichni můžeme těšit na tradiční rej čarodějnic plný kouzel a čar. Po celé republice vypuknou oslavy Filipojakubské noci, náš region nevyjímaje.
Kořeny tohoto neobvyklého zvyku bychom mohli nalézt již ve středověku, kdy lidé věřili, že zlé a nečisté síly bývají právě této noci nejmocnější. Veškeré oslavy Filipojakubské noci mají na svědomí nadpřirozené síly. Za jejich hýbatele byl tradičně považován ďábel, který prostřednictvím svých pomocníků, čarodějnic a čarodějníků, škodil lidem.
V dřívějších dobách byly čarodějnice vnímány jako symbol zla, nečisté moci a původce všech neduhů a nemocí. Symbolické pálení těchto figurín tak charakterizovalo očistu přírody, lidí a zvířat. V minulosti také bylo zvykem zapalovat na návrších ohně a přeskakovat je, jako to dělávaly právě čarodějnice. Vyhazovala se i hořící dřeva či košťata. To prý proto, aby bylo v povětří vidět letět čarodějnici na koštěti, nebo ji případně srazit k zemi.
Dnes už je však situace jiná a zejména oslavy svátku dostaly jinou podobu. Všichni je známe pod názvem pálení čarodějnic. Kdy tento vnikl vznikl, se přesně neví. I u nás ovšem existovaly lokality, kde se čarodějnice slétávaly. K nim patří např. Brdská hora Plešivec, Haltrava v Chodsku, Beskydy nebo Petrovy kameny v Jeseníkách. Většinou to byla místa prokletá nebo místa s ponurou minulostí - bývala zde například popraviště.
Na otázku, proč se čarodějnické slety vlastně konaly, je těžké nalézt uspokojivou odpověď. Možná symbolizovaly touhu po průniku do jiných světů, protože právě tato noc byla považována za nejvhodnější dobu k astrálnímu cestování. Věřilo se totiž, že reprezentanti sil nadpřirozených se nacházejí v tuto noc na hranici obcí, na křižovatkách cest nebo na vyvýšených místech, kde slavili svůj sabat – odpočinek. Zde se učili kouzlům, připravování mastí a nápojů a samozřejmě byla volena i královna sabatu.
V současné době se tato tradice v podobě pálení čarodějnic udržuje jako zábava obzvlášť pro naše nejmenší. Na žádné oslavě „čarodějnic“ nesmí chybět hranice dříví, do níž se upevní slaměná figurína, která má symbolizovat čarodějnici. Celá slavnost je často spojena s průvodem čarodějnických převleků a následné volby Miss čarodějnice. Děti se také mohou dosytosti vydovádět při nejrůznějších hrách, soutěžích nebo divokým tancem na stylové čarodějnické diskotéce. Jeden slet čarodějnic přichystala na 26. dubna školní družina při ZŠ Slovákova. Od 13 hodin si zde děti připravily program s divadelním představením.
Hlavní čarodějnický den se ovšem na mnoha místech uskuteční v pondělí 30. dubna. V Paměticích to třeba bude se skupinou Krounex, ve Velkých Opatovicích zase s volbou Miss čarodějnice. A v Šebetově s malým představením a slavnostním otevřením zrekonstruovaného kiosku u koupaliště.


Jiné názvy pro tuto noc – Walpuržina noc, Beltine,
Název Walpuržina noc pochází taktéž ze středověku. V Německu se podle pověstí 30. dubna čarodějnice shromažďovaly u hrobu svaté Walpurgy. Ta sice nebyla čarodějnice, nýbrž skutečně žijící postava a známá ochránkyně před kouzly a čarodějnictvím.
Beltine pochází z keltské mytologie. V překladu znamená oheň a má také jinou podobu, než na jakou jsme zvyklí. Tento svátek představoval oslavy nadcházejícího jara a očekávání dobré úrody. Poslední den v dubnu Keltové totiž vyháněli dobytek na pastviny. Hlavní roli v oslavách tohoto svátku hráli zapálené hranice, kolem kterých se vodil dobytek. Prováděly se zde různé praktiky a rituály, které měly zvířata očistit před nemocemi a strádáním. V domovech pak starobylí Keltové zhášeli staré ohně a z těchto hranic si přinášeli ohně nové, plné síly.