Projekt silnice R43 existuje již mnoho let

Diskuse nad stavem přípravy výstavby rychlostní komunikace R43 probíhá intenzivně mezi občany, podnikateli i starosty obcí od Brna po Moravskou Třebovou. Informace, které jsou zveřejňovány, ne vždy odrážejí skutečná fakta o stavu příprav pro výstavbu. Orientovat se v tom, co je názor občana či politika a skutečnost, je velice složité i vlivem dlouhé doby příprav uvedené stavby. Rád bych proto na některá fakta upozornil.
1. S výstavbou R43 se počítá již mnoho desetiletí
Projektová dokumentace silničního propojení Vídeň – Wróclav byla zpracována již v roce 1938. S její výstavbou se začalo na počátku druhé světové války. Ještě během války bylo severně od Brna rozestavěno 85 (z celkových 320) km dálnice, ale celý projekt skončil společně s koncem války. Od roku 1963 se toto silniční propojení objevuje ve všech vládních usneseních a v územních plánech dotčených měst a obcí jako dálnice D43, která bude významným propojením mezi dálnicí D1 a D35. V roce 1987 vláda ČSSR rozhodla o změně dálničních tahů na tahy rychlostních silnic R43 a R35. Oba tyto silniční rychlostní tahy jsou zahrnuty do doplňkové sítě TINA, která vstupem do Evropské unie se stala základní výhledovou sítí TEN -T. S trasou rychlostní silnice R43 je uvažováno jako s významnou dopravní příčkou, vedenou v severojižním směru mezi výhledovou rychlostní silnicí R35 s připojením u Moravské Třebové a dálnicí D1 s připojením v Troubsku u Brna. Je třeba připomenout, že do počátku devadesátých let minulého století byl zájem budovat silniční tahy z Prahy na východ. Po vstupu do EU a se zvýšením množství automobilové dopravy je daleko větší důraz kladen na propojení severu a jihu Evropy. V rámci ČR pak prostřednictvím R43 propojit přeplněnou dálnici D1 s rychlostní silnicí R35, která má za úkol odlehčit stav dopravy na D1.
2. Územní plány s trasou R43 počítají
Vybudování rychlostní komunikace potvrzují územní plány všech dotčených měst a obcí již desítky let. Po dlouhé období bylo vedení této komunikace sledováno pouze v jedné, historické variantě, v trase tzv. německé dálnice. Příprava výstavby probíhá ve třech úsecích: I. D1 - Kuřim, II. Kuřim – Svitávka a III. Svitávka – R35. Stát při přípravě vychází z Usnesení vlády ČR č.145/2001, které obsahuje harmonogram rozvoje dopravní sítě v ČR a Usnesení vlády ČR č 989/2005, které stanovuje budování R43 v souladu se schválenými územními plány obcí. Koridor budoucí silnice R43 v úseku D1 – Kuřim je dlouhodobě zahrnut v územním plánu města Brna od roku 1984 a znovu byl potvrzen posledním platným územním plánem města Brna z roku 1994. Do doby schválení nového územního plánu Velkého územního celku Jihomoravského kraje stále platí schválený z roku 1985 - územní plán Velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace (ÚP VÚC BSRA). Veškerá stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje konstatují, že trasa R43 v úseku D1 – hranice kraje je v souladu s ÚP VÚC BSRA. Z důvodu zpochybňování platnosti uvedených tras některými občanskými sdruženími převážně s ekologickým nádechem proběhlo v listopadu 2006 jednání na Ministerstvu pro místní rozvoj ve věci posouzení ÚP VÚC BSRA z hlediska výkladu k jeho závazné a směrné části. V záznamu z jednání je uvedeno: Účastníci jednání se shodli, že nelze konstatovat, že koridor silnice R43 není součástí schváleného ÚP VÚC BSRA. Stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje se nezměnilo i po 1.1. 2007,kdy nabyl účinnosti nový stavební zákon.
3. Příprava projektů a výstavby
Celá trasa, tedy přibližně 80 km je rozdělena do tří etap.
Etapa první D1 –Kuřim se připravuje již dosti dlouhou dobu. Na základě požadavků bylo k diskusi předloženo již více než deset variant, které různým způsobem řešily průchod uvedené komunikace městem Brnem. Jedna z variant – Boskovickou brázdou (od Kuřimi přes Veverskou Bítýšku k dálnici D1), silně upřednostňovaná občanskými a ekologickými organizacemi, není v žádných územních plánech. Existuje značný odpor obcí a občanů proti výstavbě v této trase a z hlediska využití byla několika dopravními modely vyhodnocena jako neefektivní. Pro stát a kraj je jediným přijatelným řešením varianta uvedená v platných územních plánech. Přesto na základě požadavků Ministerstva životního prostředí byla zpracována dokumentace dopadu pro životní prostředí (EIA) jak pro variantu v trase „německé dálnice“, tak i Boskovickou brázdou. Uvedený požadavek Ministerstva životního prostředí značně prodloužil celý proces posuzování. V první polovině příštího roku by mělo být vydáno stanovisko, které teprve umožní pokračovat v přípravě stavby.
Etapa druhá Kuřim – Svitávka se intenzivně připravuje teprve od roku 2004. Trasa je dnes v podstatě jednoznačná, obce i občané nemají zásadní připomínky a proběhlo již předání dokumentace EIA na Ministerstvo životního prostředí. V průběhu roku 2008 je možné očekávat vydání stanoviska. Je třeba si uvědomit, že uvedená etapa je nejpotřebnější z důvodu dnešního přetížení silnice I/43 v tomto úseku. Stav v Lipůvce a Lažanech je toho důkazem, jelikož toto jsou obce s nejvyšším průjezdem aut při porovnání silnic I. třídy v celé republice.
Etapa třetí Svitávka – R35 je nejméně problémovou částí. Důvodem je skutečnost, že vede v místech, kde dnes komunikace není a značná část hlavně terénních úprav již byla realizována v minulosti. Uvedená etapa je nejvíce potřebná pro podnikání a zajištění přesunu obyvatel, jelikož současný stav v této části republiky je neúnosný. Dokumentace EIA bude předána Ministerstvu životního prostředí v první polovině příštího roku.
Každým rokem, a to od roku 2005, je uvolňována částka kolem 10 milionů Kč. Je využita k přípravě stavby a je dostatečná pro současnou etapu příprav.
4. Co je třeba učinit do zahájení výstavby
Práce na uvedeném projektu je ještě mnoho. Stavbu by nejvíce urychlilo, kdyby politici, starostové, občanská sdružení, podnikatelé i ostatní táhli za jeden provaz. A v tom je problém. Celá řada občanských sdružení byla účelově vytvořena, aby bránila výstavbě pod rouškou poškozování přírody či ochrany jejich obydlí. Zákony v naší zemi jim umožňují brzdit přípravu projektu. Daleko horší je ovšem současný postoj Strany zelených a vedení města Brna, kteří zpochybňují potřebnost uvedené komunikace. Uvedený stav zpomalil přípravu a tím, že nejproblémovější je dnes etapa první, tedy D1 – Kuřim, je nereálné, aby se mohly využít pro tuto stavbu finanční prostředky z evropských zdrojů. Pro tyto peníze platí, že jsou využity tam, kde nejsou problémy a je jistota, že bude stavba ukončena do roku 2015.
V roce 2008 a 2009 by mělo dojít k vydání stanoviska MŽP v rámci posouzení EIA a následně bude zahájena příprava projektů pro územní a stavební řízení. Délka této přípravy a následného projednání orgány státní správy se dá odhadovat na dva až čtyři roky v závislosti na jednání s vlastníky pozemků určených pro výstavbu a samozřejmě na podpoře hlavně regionálních politiků. Dle názoru odborníků by mohla výstavba začít kolem roku 2012 a to v části etapy druhé Kuřim – Svitávka.