Úroda většiny zemědělských plodin je slibná

Region * Ač si to ještě na jaře nikdo nemyslel, letošní rok zemědělcům skutečně přeje. Úroda ve spojení s příznivými výkupními cenami tak znamenají nadprůměrný rok.
Zemědělci většinou sázejí na osvědčené plodiny, experimentuje jen málokdo. První sklizenou plodinou byla tradičně řepka, která se na Blanensku každoročně pěstuje na ploše 3.700 ha. „V letošním roce byl poměrně stabilní výnos, protože je to ozimá plodina, dosáhli jsme na výnosnost 3 tuny z hektaru a i cena se pohybuje už teď na výši 7,7 tisíce korun za tunu, což je oproti minulosti velmi solidní cena,“ pochválil situaci Jaroslav Borek, ředitel blanenské Zemědělské agentury ministerstva zemědělství, který monitoruje situaci v celé oblasti Blanenska.
V těchto dnech začíná startovat sklizeň silážní kukuřice a kukuřice na zrno. Díky suchu a vysokým teplotám, které teplomilné kukuřici vyhovují, budou i její kvalita a výnosy velmi slušné. „Výnos bude podstatně vyšší než v posledních letech. Bude dostatek krmiva.“
Pěstování okopanin zažívá v současné době útlum. Plocha cukrovky se redukuje. „Nyní na okrese máme asi 350 ha cukrovky, to je asi třetina, co bývala ještě před deseti lety. Její sklizeň probíhá podle harmonogramu cukrovarů většinou od poloviny září do konce října,“ uvedl Jaroslav Borek s tím, že výnosy lze zatím jen odhadovat.
Také brambor se pěstuje méně než kdykoliv v minulosti. „Jen v Olešnici se pěstovaly na výměře 450 ha, teď se plocha zredukovala na nějakých dvacet procent. Brambor ubývá i u drobných pěstitelů, což je škoda. Letos ale opět podstatně vzrostla výkupní cena, což by mohlo pěstitele zase motivovat do budoucna,“ přál by si ředitel agentury.
Šance nahradit méně zajímavé plodiny, jako je například již zmíněná cukrovka, není příliš veliká. „Nové plodiny pro velká družstva příliš zajímavé nejsou. Já vidím prostor v oblasti pěstování obilovin na výrobu biolíhu a také energetické plodiny, které slouží jako náhradní paliva. Tam je možnost stálého odkupu i nějakých dotací,“ je přesvědčen Jaroslav Borek.
Také trend biozemědělství není ani přes zvyšující se poptávku po kvalitních domácích produktech velkými zemědělskými družstvy v regionu následován. „Ekozemědělství je v regionu už několik let ve stejné situaci. Někdo nový začne, jiný skončí, takže to je pořád několik maloplošných pěstitelů, co se zaměřují spíše na maloobjemové plodiny v oblasti zeleniny nebo ovoce. Právnické osoby či klasičtí zemědělci se stovkami hektarů do toho těžko půjdou, není pro ně reálné převést celou farmu a hospodářství na ekologické hospodaření. Myslím, že v této oblasti budou i nadále působit drobní pěstitelé s výměrou do deseti hektarů,“ domnívá se Borek.