Žně skončily: úroda je nižší než loni, zemědělci si však polepší

Region * Navzdory tvrzení zlých jazyků, kteří tvrdí, že to jsou ženy, není na světě nic nestálejší a vrtkavější než počasí. To bezesporu potvrdí všichni zemědělci. Zatímco loni čekali, jak to s úrodou dopadne poté, co se po vydatných deštích ze svých břehů vylila Svitava, letos čelili dlouhodobému suchu. Žně však dopadly dobře, zemědělci mohou být spokojeni.
Celková sklizeň základních obilovin by měla letos podle odhadu Českého statistického úřadu dosáhnout 6,249 milionu tun. To v porovnání s loňským rokem znamená zvýšení o 8,4 procent. Úroda by měla být větší hned ze dvou důvodů. Jednak oproti loňsku drobně vzrostly osevní plochy (pozn. reálně o 1,8 %) a předpokládá se i zvýšení průměrného hektarového výnosu o 6,5 procent na 4,29 tuny obilnin z hektaru. Tolik statistiky a očekávání v rámci celé republiky.
Jihomoravský region byl postižen suchem, nejvíce pak okresy Znojmo, Hodonín a Břeclav, kde se výnosy u jarních obilovin pohybovaly v rozmezí 1 až 2 tuny na hektar. Osm týdnů bez deště udělalo své. „To sucho, které bylo prakticky od poloviny března do první dekády května, se projevilo na jarních plodinách. U nás byly také oblasti, které dosáhly nízkých výnosů jarních obilovin, zejména výnos u jarního ječmene poklesl. To se projevilo i na celkovém výnosu, protože průměrný výnos jarního ječmene činí 2,86 tuny na hektar,“ uvedl ředitel Zemědělské agentury a pozemkového úřadu MZe Blansko Jaroslav Borek s tím, že rozdíl mezi pšenicí ozimou a jarním ječmenem je celé dvě tuny na hektar.
U ozimých obilnin je pak výnos jistější a podle zkušeností Jaroslava Borka je také vždy vyšší než u jarních plodin. Letošní rok v tomto nebyl výjimkou.
Dnes je sklizeno obilí prakticky z veškeré osevní plochy v regionu. Na více než šestnácti tisíc hektarech se zemědělcům podařilo vypěstovat více než 64 tisíc tun obilí s průměrným výnosem 3,98 tun na hektar. Drtivou převahu v produkci regionu má pšenice ozimá (bezmála 33 tisíc tun), po ní následuje ječmen jarní (přes 16 tisíc tun), doplňkové jsou pak pšenice jarní (4 tis. t), žito (3,85 tis. t), ječmen ozimý (2,8 tis. t), tritikale (2,7 tis. t) a oves (2 tis. t). „Osevní plocha se nám drží téměř na stálé úrovni zhruba dvaapadesáti procent celkové výměry pro zemědělské hospodaření. V úrodě je ve srovnání s loňským rokem malý rozdíl. Došlo k poklesu, řekl bych že výnosově je to 3 až 4 metráky na hektar,“ srovnal Borek.
I přes malý výpadek počasí a o něco nižší výnosy však mohou být zemědělci letos spokojeni. Podstatná je totiž cena produkce. „Tržní produkce v penězích z hektaru je vyšší než loni. Některé ceny jsou dvojnásobné, nebo na 150 až 170 procentech loňských cen. Zemědělci na tom budou lépe,“ bilancoval ředitel zemědělské agentury.
Výkupní ceny, které nejsou pevné a řídí se jako ve všech odvětvích hospodářství nabídkou a poptávkou, jsou opravdu příznivější než kdy v minulosti. Průměrná nákupní cena za tunu meziročně vzrostla například u pšenice ozimé o 1,6 tisíce až na 4 tisíce korun, u sladového ječmene dokonce o 2,2 tisíce až na 6 tisíc korun.
Přesto to ani letos nebudou mít zemědělci jednoduché. Zvýšení cen základní suroviny totiž vyvolává nekončící spirálu dalšího zdražování. „Už teď se ozývají potravináři, pekaři nebo pivovary, že budou zdražovat. Samozřejmě reagují také zemědělští dodavatelé. Co mám zprávy, tak už teď vzrostla cena pesticidů, hnojiv a dalších chemických přísad. Hnojivo, co dříve stálo osm set korun, už stojí dvanáct set. Dodavatelé prostě na zemědělce zase tlačí, protože když vidí, že jsou vyšší ceny výkupu, zdraží jim vstupní položky o 30 až 40 %,“ vylíčil ekonomické návaznosti Jaroslav Borek.