Čestné občanství Emanuelu Ondráčkovi

Křetín * V Křetíně chtějí obnovit tradici udělování čestného občanství. Tamní zastupitelé dali hlavy dohromady a rozhodli, že mezi významné osobnosti s Křetínem spojené patří profesor Emanuel Ondráček, rodák z Dolního Poříčí, které je místní částí obce. Podle Bořka Procházky, jednoho ze zastupitelů, si ocenění zaslouží nejen za dosažené profesní úspěchy a vyznávané morální hodnoty, ale i za láskyplný vztah pana profesora k rodnému místu a k rodnému kraji vůbec. „Z tohoto vztahu se pan profesor Ondráček při mnoha příležitostech již vyznal a stále znovu vyznává. Ať už byla místa, na kterých se při své dosavadní životní pouti ocital jakákoliv, nikdy nepřestal být srdcem s námi. Za to si ho velmi vážím a jsem rád, že návrh na udělení čestného občanství naší obce panu profesoru Emanuelu Ondráčkovi našel podporu i u ostatních zastupitelů,“ přiblížil Procházka, který byl pověřen pana profesora Ondráčka o záměru zastupitelstva informovat.
Takové poselství bylo pro profesora Ondráčka velkým a nečekaným překvapením. Tuto zprávu vnímal jako mimořádnou událost také při blížící se osmdesátce. „Myslím si, že zastupitelstvo chce své funkční období završit dosud opomíjeným, ale pro obec významným aktem udělení čestného občanství a tím naznačit pokračování dosavadního směřování a závazek pro volbu a působení nové křetínské samosprávy. Po krátkém vyjasnění některých okolností, jsem s pocitem pokory a s vědomím tradičního hodnotového obsahu této významné osobní pocty souhlasil,“ popsal své pocity profesor.
Životní pouť rodáka z Dolního Poříčí byla plná zvratů. V raném dětství byl pro malého Emanuela velkým vzorem jeho otec. Zajímal se o vše nové, co souviselo s vývojem techniky. „Dodnes vzpomínám na časopis Vynálezy a pokroky, knihu V soumraku lidstva, naše debaty s otcem, plány a dokonce společně v domácí dílně vlastnoručně vytvořená technická díla. To mi zůstalo jako dědictví otce dodnes,“ zavzpomínal syn.
Od útlého věku jej to tedy táhlo ke strojařině, ve které se vyučil, ale to nestačilo. Láska ke strojům jej dovedla až k inženýrskému titulu. „Ve svém následujícím profesním životě jsem nalezl uplatnění postupně jako konstruktér, jako výzkumný a vědecký pracovník i jako pedagog na Vysokém učení technickém v Brně. Atmosféra politického uvolnění v období před a ještě i celý rok po sovětské okupaci Československa mi tehdy přinesla možnost absolvovat stipendijní pobyt na University of Alberta v Kanadě,“ zavzpomínal profesor Ondráček s tím, že po návratu do totalitního světa se nesetkal s přílišnou vlídností a došlo k přerušení pedagogické činnosti a nadále se mohl na VUT věnovat jen činnosti výzkumné.
V té době se také rozvinul jeho vztah ke Křetínu. Stalo se tak v souvislosti s budováním Křetínské přehrady. „Rodiče se přestěhovali z Dolního Poříčí do Křetína a rodný dům na Dolním Poříčí byl zbourán. Byla to změna, kterou rodiče s naší pomocí zvládli a ve zdraví přežili. Ztratiljsemsice rodný dům, ale zůstal nám domov přesazený do Křetína,“ dodal.
K výuce se opět dostal až po uvolnění režimu na konci osmdesátých let. Po listopadových změnách v roce 1990 byl zvolen předsedou Akademického senátu VUT a o rok později byl zvolen a prezidentem Havlem jmenován rektorem VUT. V letech 1993 až 1997 působil profesor Ondráček jako náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petra Piťhy. Ondráček je autorem nebo spoluautorem řady publikací v domácích i zahraničních časopisech, několika knih, vysokoškolských skript, dvou patentů a mnoha prezentací na mezinárodních i domácích konferencích. „Moje životní profesionální psaní bylo výhradně psaním odborných materiálů, podkladů, textů, skript, článků, publikací, prezentací atd., které vyplývaly z mého pracovního zaměření a tím je problematika inženýrství původně strojního, později počítačového a systémového a dalších, a problematika našeho i evropského vysokoškolského vzdělávání. S tímto typem psaní jsem začal při studiu strojního inženýrství na ČVUT v Praze,“ doplnil Ondráček.
Slavnostní udělení čestného občanství plánují Křetínští uskutečnit v polovině září tohoto roku.