SDH Jabloňany oslavil sté výročí

V letošním roce jsem se stal členem Sboru dobrovolných hasičů Jabloňany, který o víkendu oslavil sté výročí od založení. Jelikož jsme na historii sboru všichni velice hrdí, tak bych o ní chtěl prostřednictvím tohoto článku něco málo povědět.
SDH Jabloňany byl založen roku 1907 a měl tehdy pětadvacet členů, kteří chtěli pomáhat nejen sousedům v Jabloňanech, ale i mimo katastr naší obce. Během staleté historie našeho sboru členové zasahovali u několika požárů a živelných pohrom, kde se jim podařilo zachránit nemalé hodnoty a ochránit obyvatele od nebezpečí. V současnosti se podílíme i na mnoha kulturních akcích, jako byly Dožínkové oslavy, plesy, Maškary a další, bez nichž bych si to už u nás ani nikdo nedokázal představit.
Při založení roku 1907 byla zakoupena ruční stříkačka, která se zachovala dodnes. V roce 1947 byla pořízena ze sbírky občanů nová stříkačka PS 8 i s podvozkem. V roce 1974 byla zakoupena Tatra T 805, která byla bohužel z technických důvodů vyřazena. O dvanáct let později v roce 1986 byla do naší obce přidělena stříkačka PS 12 i s plně vybaveným přívěsem. Roku 1989 se podařilo zakoupit automobilovou stříkačku AS 16-Saxering v ceně 4 litrů domácí slivovice, která roku 2001 prodělala celkovou rekonstrukci a i díky naší péči je stále v dobrém stavu. Nejnovější technikou je v současné době stříkačka PS 16 pořízena obcí roku 2005.
Každoročně náš sbor provádí údržbu hasičské techniky, čistí požární nádrž, pořádá pouťové posezení, účastní se předváděcích ukázek se současnou i historickou technikou, vyjíždí při příležitostech různých výročí a srazů organizací, reprezentuje na okrskových cvičeních či jiných hasičských soutěžích, které provádí naši členové ve svém volném čase pro svoji obec.
Já jsem se stal požárníkem nejen proto, že chci pomoci bližnímu, který by se dostal do nouze, ale i proto, že požární sport se mi velice líbí.
Tento sport není pouze nádherný, ale je také nebezpečný, obtížný a bohužel velice drahý. Když jsme do sboru přicházeli, tak nás bylo šest, ale z toho bohužel dva už odešli. Za tu dobu, co jsme my mladí v našem sboru, jsme již absolvovali několik soutěží. Při přípravách jsme strávili mnoho volných chvil a vynaložili nemalé úsilí, abychom se zlepšili. Někdo tvrdí, že je to ztráta času a že to nikomu nepomůže při požáru. Ale řekněte sami, není lepší klaní mezi různými družstvy, než zasahovat pří opravdovém požáru, jehož hrůzy si nikdo nedokáže ani představit, pokud ho sám neprožije?!
Tyto soutěže by určitě neměly působit jenom zábavně, ale také poučně a měly by napomáhat i prevenci vzniku požáru.
Náš sbor má v současnosti zásahovou jednotku, která čítá 15 členů, kteří se musí pravidelně zúčastňovat školení a odborné přípravy. Požárnímu sportu se věnují 2 až 3 družstva, jedno z těchto družstvech je účastníkem Velké ceny Blanenska a v minulém roce se umístilo na sedmnáctém místě. Získalo tak ocenění ,,Skokan roku“.

Zdeněk Horák