Šamotový plátek po třiatřicáté, přesto v novém

Velké Opatovice * Třiatřicátý ročník dálkového pochodu Šamotový plátek uspořádali v sobotu členové turistického oddílu z Velkých Opatovic. Letos se rozhodlo k radosti pořadatelů nelenošit a vyrazit na trasu celkem 182 dálkoplazů, z toho 137 pěších a 45 cyklistů. A protože i čtyřnozí miláčci mají rádi pohyb, tak musíme připočíst i tři psy, které páníčci na startu zapsali a kteří domů odkráčeli stejně jako všichni ostatní s diplomem a medailí.
Že tato akce neláká jen pochodníky z nejbližšího okolí potvrzuje účast turistů třeba z Děčína či Brna. Ze Svitav si cestu a čas našli členové cykloskupiny HA – VO. „Pochodů, lépe řečeno jejich cyklistických částí se účastníme pravidelně. U nás ve Svitavách, v Moravské Třebové či na Ústeckoorlicku. A jezdíme i sem do Opatovic. Tentokrát jsme vyjeli tři na kolech a dva naši kamarádi jdou pěší trasu z Březové. A abychom si akci užili dosyta, vybrali jsme si stovku, tedy nejdelší trasu,“ hrdě a v dobré náladě hlásí za celou skupinu Josef Vojta.
Každý rok se vyhodnocují nejmladší, nejstarší či nejvzdálenější startující. Letos by však nebyl problém najít ty nejšťastnější! Byla jimi jedenáctka klientů místního Ústavu sociální péče. Jeden z organizátorů pochodu Dušan Kozelek totiž v ústavu pracuje a tak kluci měli toho nejlepšího možného průvodce. „Samozřejmě jsme šli společně se sestřičkou a absolvovali jsme takzvaný městský okruh, který v podstatě vedl po trase naučné stezky. Kluci se na takové akce neuvěřitelně těší. Prošli jsme společně krásné kouty města a toho nejbližšího okolí, v cíli si všichni dali párek, zkusili štěstí v tombole a dostali diplom a medaili. Určitě si ji každý z nich v ústavu vystaví. Je to pro ně velká událost a mají z toho v tom nejlepším slova smyslu dětskou radost,“ říká Dušan Kozelek.
A jak je vlastně těžké plátek připravit? „Na přípravě se podílí asi dvanáct lidí, samozřejmě by se dalo říct, že se začíná hned při tom předchozím ročníku pozváním účastníků, navázáním kontaktů a podobně. Čas té ostré přípravy ale přichází tak dva měsíce před termínem pochodu. Zajišťují se ceny, občerstvení, propagace, kontroluje se značení tras, prostě všechno důležité k tomu, aby akce klapla,“ přibližuje přípravy jeden ze šéfů pochodu Lubomír Střecha.
Letos si skoro dvě stovky pochodníků odnesly domů krásné zážitky, tradiční diplomy a ceny. Kdo nechtěl své souputníky jen tak opustit, poseděl v cíli při country hudbě, popovídal s kamarády či prošel klubové kroniky. Pokud jste mezi ně letos nepatřili, máte možnost opět za rok, a to při 34. ročníku pochodu Za šamotovým plátkem.

V cíli pochodu byl čas zeptat se turistů či cykloturistů, zda jsou pravidelnými účastníky Šamotového plátku a jak se jim líbil letošní ročník s novými trasami.

Jaroslav Rozbořil, Velké Opatovice
Já se zúčastňuji pravidelně, tentokrát jsem vyrazil na kole na trasu 65 km, podle plánku jsem trošku věděl co mě po cestě čeká. Trasa, která vedla na Moravskotřebovsko, byla opravdu pěkná. Prostě hezký, aktivně strávený den.

Jiří Hábík, Svitavy
Byl jsem loni na plátku poprvé, letos jsem startoval z Březové nad Svitavou. Protože mám krátce po operaci oka, vybral jsem si tu kratší pěší trasu, dlouhou 23 km. Trasa byla nádherná, spousta krásných míst, nejvíce se mi asi líbilo Křenovské hradisko a pak cesta na Bělou.

Ivo Krejčíř, Velké Opatovice
Na šamoťák vyrážím pravidelně, tentokrát jsem zvolil oproti jiným rokům kratší trasu. Šli jsme totiž společně se známými, kteří se účastnili i se svou malou ratolestí. Třináctka byla přesně takovou trasou na pohodu, takže spokojenost.

Helena a Jiří Janásovi, Adamov
My jsme aktivní v adamovském oddíle, na celý rok si děláme rozpis akcí, na které vyrážíme. Do Opatovic nám to na některý z pochodů vyjde tak každý druhý rok. Protože trasy směrem na Boskovice a Blansko dobře známe, jsme rádi, že nás tentokrát pochod zavedl na opačnou stranu a poznali jsme zase další nádherný kousek naší přírody.