Vedení Krasu minulé pondělí slib nesplnilo, zaměstnanci dostali (zase) jen zálohy

Boskovice * Krizovou situaci v boskovickém Krasu vedení podniku nezažehnalo ani na mimořádné veřejné schůzi. Otázky více než tří stovek zaměstnanců zůstaly opět bez konkrétních odpovědí. Situace tak zůstává dále napjatá, a proto opouštějí podnik další zaměstnanci.
Minulé pondělí před polednem utichly v Krasu všechny stroje. Drtivá většina zaměstnanců se v tu dobu totiž shromáždila v jedné z hal, kde s napětím očekávala rozhodující informace od vedení podniku. Ředitelé měli dát jasnou odpověď na otázku, kdy Kras zaplatí mzdy, které lidem dluží už od března.
„Postupujeme, jak je v těchto případech obvyklé. Majitelé dělají na překlenovacím úvěru, který by měl být vyřízen během šesti týdnů. Nejdéle za osm týdnů by mělo být zajištěno veškeré financování,“ byla první slova stávajícího provozního ředitele Lubomíra Vališky, jež byla okamžitě přerušena bouřlivou reakcí vyjadřující nespokojenost všech přítomných.
Vališka, který před dvěma týdny vystřídal bývalého ředitele Jana Hrocha, klidným tónem pokračoval: „Já jen říkám, na čem jsme se domluvili s majiteli. Do té doby jediné, co já mohu slíbit a co jsme udělali, je, že do čtvrtka dostane zbytek pracovníků zálohu tři tisíce korun s tím, že opět příští týden v pondělí oznámíme, kolik jsme schopni další týden doplácet,“ zněla další slova.
Těm se ale zklamaní zaměstnanci vysmáli. Ovšem smích to byl hodně hořký. „To je pořád to samé, to už nám říkáte tři měsíce!“ znělo sálem. „Nebudeme nic zdržovat, do týdne budeme schopní vyplatit první skupinu lidí, potom druhou. Jsme schopni značnou část vyplatit, aniž bychom měli problém. Já tu neřeknu nic konkrétního, dokud nebude jasné, že to, co řeknu, platí. To je všechno, co jsem vám chtěl říct. Na vašem zvážení je, co uděláte,“ řekl Vališka a odešel s poznámkou, že příště chce jednat jen s několika zástupci, protože výroba se tak zbytečně zastaví a doplácí na to celý podnik.
Odborový předák Jaroslav Pléha byl z vystoupení ředitele rozladěn. „Vidíte, jaká je situace. 14. května jsem zde na této půdě říkal jednateli Krajčimu, že slíbil vyplatit mzdy. Říkal, že úvěr už je zajištěný a že je to otázka čtrnácti dnů, že do konce května budou mzdy vyplaceny. A teď v této situaci přijdou s návrhem tři tisíce na zaměstnance,“ poznamenal s tím, že neví, co si má o přístupu většinového majitele, který se ani neobtěžoval na jednání přijet či telefonicky spojit, myslet. „Několikrát jsem je informoval, že zaměstnanci fabriku opustí, a tak mně to připadá, že majitelům vůbec nejde o to, aby zaměstnance, to znamená vás všechny, tady udrželi. Nevidím férové ani to, že jste mně pane řediteli Vališko tvrdil, že uděláte všechno proto, aby se to tady udrželo, že je to otázka dní, aby ty mzdy byly srovnané,“ pokračoval Pléha, jenž je přesvědčen, že na stávající situaci v Krasu má vliv především špatná legislativa. „Dnes může podnikat kdokoliv, ručí do dvou set tisíc a nikoho nezajímá, jestli zaměstnanec, který má řádnou pracovní smlouvu, nedostane svou mzdu tři pracovní měsíce. S nikým to ani nehne.“
Lidé z Krasu se hned začali přímo dotazovat. Atmosféra klidná rozhodně nebyla. „Co máme dělat, máme se sbalit? Jít domů? Nebo máme ráno vstávat? Ať nám to řeknou na rovinu, že to zavírají,“ zaznělo z davu. „Je tam tolik práce, kdo to bude dodělávat? Máme dole rozpracovaných tisíc kusů a když čtyři lidi odejdou, tak je to konec. Hlavně že jsme tady dneska ráno slyšeli, že by lidi měli dělat, protože peníze by chtěli...“ následovaly další reakce. „Co toto je? Budu další dva měsíce bez peněz? Dostal jsem zálohu tři tisíce, tak to je tisíc korun na měsíc... To je směšný. Jdete na sociálku a tam máte vykázaný, že jste dostal celou výplatu. Není tam kolonka, že jste nedostal peníze, uvádí se, kolik máte na výplatní pásce a nikdo se s vámi nebaví. Že jsem nic nedostal nikoho nezajímá. Takový jsou zákony,“ popsal emotivně svoji situaci jeden ze starších pracovníků. „A není to potom tak, že 1. července tady budeme dva roky a nový majitelé chtěli jen dodržet smlouvu, že bude práce? A tak se to do konce června položí a bude hotovo?“
Ředitel Vališka se na chvíli vrátil, aby se pokusil situaci uklidnit. To se mu však nepovedlo, lidé jeho slovům nevěřili. „Vy jste mě nepochopili. Já chci garantovat jen to, co bude platit. I mě mrzí, že tady někdo třikrát něco slíbil a nebyla to pravda. A vy nebudete dělat za tisícovku, já chci, abychom příští týden opět vyplatili další mzdy. To neznamená, že za dva měsíce bude vyřízený úvěr a vy budete do té doby bez peněz,“ slíbil již po několikáté. „Z čeho to chcete vyplatit? Peníze nemáte a za dva dny je seženete? Zase nám dají novýho ředitele a bude to zase to samý!“ volali na definitivně odcházejícího ředitele zaměstnanci.
Podle šéfa odborů Jaroslava Pléhy skutečně nemají majitelé zájem udržet lidi. „Nevím, co by se dalo víc dělat. Stávkovat nemůžeme, protože nemáme oporu v zákoně. Vím signál, že se chystá návrh na konkurz. Ten může podat kdokoliv, například tři zaměstnanci nebo dva věřitelé, stačí složit určitou částku. Prohlášení konkurzu může být za dva dny, ale taky za rok. Pokud se firma dostane do konkurzu, budou problémy. Víme, jak dopadl minulý konkurz s vymáháním mezd,“ je nyní skeptický Pléha, když uvádí případ přibližně stejně velké firmy, co byla nedávno zavřena. „Bylo tam 290 zaměstnanců, nepustili je ani dovnitř. Nedali jim možnost dát výpověď, nedali jim zápočtový list, mzdy, nedali jim nic. To dnes lze,“ sklesle dodal.
Lidé, kteří z podniku odešli, zatím peníze nedostali. I to je patrně důvod, proč řada stávajících zaměstnanců se svým odchodem stále váhá. Majitelé však nadále líčí Kras jako stabilní a konkurenceschopný podnik se světlou budoucností. „Jestli jste četli Rovnost, je tam vyjádření pana obchodního ředitele, který vidí tuto firmu, že je v rozkvětu. Musíte si opravdu sami zvážit, jestli ve firmě, která je v rozkvětu a třetí měsíc nevyplácí mzdu, budete dále pracovat,“ ironicky zakončil veřejné setkání šéf odborů.