Pozůstalost Ondřeje Sekory: nový přírůstek Moravského zemského muzea

„Co napíši, to po sobě velmi pečlivě čtu. Ne však jako sebou spokojený autor, ale jako docela cizí člověk, kterému se hned tak něco nelíbí. (…) A nebojím se škrtat. (…) Říkám si čím kratší, tím je to hutnější. Nebojím se měnit, dlouho hledám lepší vyjádření.“
(z dopisu O. Sekory známému, září 1958)

Sbírkový fond Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea se v létě letošního roku rozrostl o mimořádný archiv - pozůstalost brněnského rodáka, malíře, novináře a spisovatele Ondřeje Sekory (1899-1967). Obsahuje různorodý a cenný materiál, týkající se jak tvorby, tak životních osudů této osobnosti.

Nejrozsáhlejší je bezesporu korespondence, a to soukromá i pracovní. Zde tvoří nejzávažnější část dopisy O. Sekory manželce a synovi z pracovních táborů, kde byl v letech 1944-45 internován. Dopisy z poválečných služebních cest do zahraničí přiblíží jeho pracovní program (stejně jako diáře), korespondence s rodinou blízkou i vzdálenější svědčí o soudržných příbuzenských vztazích, listy čtenářů, převážně dětí, dokumentují vztah veřejnosti k jeho dílu. Běh života sledují osobní doklady jako rodný a křestní list, školní vysvědčení nebo průkazy různých organizací. Cenné jsou dokumenty dokládající jeho předválečnou činnost v redakci brněnských a posléze pražských Lidových novin: průkazy a fotografie ze dvou pobytů ve Francii (kde byl ve 20. letech reportérem z Tour de France a z olympiády), vzkazy šéfredaktora Arnošta Heinricha. Další rozsáhlý soubor tvoří fotografie, opět rodinné i pracovní: zmiňme setkání umělců ve 30. letech (jedno z nich na pozvání Alice Masarykové v Lánech), snímky z udělení titulu zasloužilého umělce (součástí pozůstalosti je i samotný diplom), samozřejmě snímky z dětství a mládí nebo oficiální fotografie pro tisk: při práci nebo při prohlížení vlastní entomologické sbírky.

Korespondence a smlouvy týkající se vydání Sekorových knih svědčí o domácím i zahraničním zájmu, najdeme zde doklady adaptací Sekorových příběhů pro rozhlas, divadlo, film a gramofonové desky (scénáře, fota, programy, recenze, desky, letáky), jeho rukopisy včetně textů, které připravoval pro dětské vysílání Československé televize, korespondenci s podniky, které užívaly jeho figurek na svých výrobcích, dokumentaci výstav jeho tvorby (fota, pozvánky, katalogy). Pozůstalost též připomíná, že O. Sekora ve 20. letech přivezl z Francie do Československa hru ragby (pohár, diplom, plaketa). Ke 100. výročí jeho narození byla vydána poštovní známka a pamětní mince: i ty jsou součástí fondu. Samozřejmostí jsou knihy (převážně cizojazyčná vydání Sekorových děl), časopisy (např. první čísla Dikobrazu, který po válce pomáhal zakládat a zpočátku vedl) a výstřižky s jeho příspěvky v periodikách (kreslenými vtipy, komiksovými stripy, politickými karikaturami, články o něm, rozhovory s ním). Zajímavostí jsou pak osobní předměty jako cestovní šachy, zmíněná entomologická sbírka nebo páska, kterou nosil na rukávě jako žurnalista-reportér Tour de France roku 1927.

Právě tento fakt, ona komplexnost, je na podobných rozsáhlých pozůstalostech nejcennější: osobní událost nahlížíme pod úhlem „velkých“ dějin, svědectví osobních dokladů nebo korespondence prozradí vliv zásadních společenských a politických událostí na konkrétní lidský život a tvorbu. Jednotlivé činy, rozhodnutí a díla pak vidíme v kontextu soukromém i obecně historickém, zřetelněji poznáme, nakolik a jakým způsobem se privátní a veřejné prolíná v životě i tvorbě, nakolik a v čem je dílo provázáno se soukromím tvůrčí osobnosti.
Ze všech jmenovaných částí pozůstalosti vybírala výstava „Lidské mraveniště Ondřeje Sekory“, která je od 19. 10. otevřena v objektu MZM na Hudcově 76 v Brně: přiblíží tak návštěvníkům mnohovrstevnou osobnost brněnského rodáka, který byl nejen tvůrcem Ferdy Mravence, ale též všímavým svědkem a účastníkem dějů neklidného 20. století.

Kontakty:
Mgr. Hana Kraflová – kurátorka sbírky,
hkraflova@mzm.cz, 776 230 425, 515 910 421
Eva Pánková – PR,
epankova@mzm.cz, 533 435 273, 606 738 098