Ing. Jindřich Friedl, ředitel VOŠ a SŠ Boskovice odešel do důchodu

Boskovice * Jindřich Friedl začínal ve funkci ředitele Středního odborného učiliště strojírenského Minervy Boskovice a končí jako ředitel Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy Boskovice. Posledního března totiž naposledy zasedl do ředitelského křesla a vykonal poslední ředitelské povinnosti, protože čas je neúprosný. Na začátku nemohl tušit, že se mu podaří za dvacet let ředitelování vytvořit komplex studijních oborů až po bakalářské studium. Svou praxi začal jako konstruktér v Minervě Boskovice a pak působil sedm let ve Výzkumném ústavu textilních strojů v Brně, pět let v technickém rozvoji Letostroje Letovice a patnáct let v odboru rozvoje vědy a techniky Generálního ředitelství Zbrojovka Brno. Během této doby jako externí učitel vyučoval na večerní průmyslové škole, kterou v Boskovicích otevřela SPŠ Jedovnice a tři roky na Fakultě strojní VUT Brno. Počátkem roku 1991 bylo vypsáno výběrové řízení na ředitele Středního odborného učiliště Minerva Boskovice a tehdy se Jindřich Friedl do konkurzu přihlásil.
Jaké důvody pana Friedla vedly k tomu, že se do konkurzu přihlásil, je první otázkou našeho rozhovoru, který nám pan ředitel poskytl.
V roce 1990 generální ředitelství ukončilo svou působnost a tehdy jsem se rozhodoval, zda zůstat pracovat v Brně nebo se vrátit blíž k místu svého bydliště. Proto jsem využil příležitosti a přihlásil se do výběrového řízení na místo ředitele soukromého učiliště Minerva Boskovice. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři zájemci a s ohledem na mé zkušenosti pedagogické a řídící jsem byl tehdy vybrán. Od 1. června 1991 mě ředitel Minervy jmenoval do funkce ředitele učiliště.
Vzpomínáte si na své ředitelské začátky? Co jste udělal jako první?
Na konci července jsem učiliště Minerva změnil na státní školu. To byl můj první počin, protože jsem věděl, že škola tím bude mít lepší podmínky. To byl první zásadní krok a další byla rekonstrukce budovy školy Komenského 1, protože škola byla v takovém stavu, že se v ní nedalo učit. Po roce příprav jsme se do oprav pustili a školní rok 1993/1994 jsme už začali v kompletně zrekonstruované budově. Tehdy nás rekonstrukce vyšla přes tři miliony korun. Kromě toho se nám podařilo zpracovat učební osnovy studijního oboru Management strojírenství a získat statut Integrované střední školy technické Boskovice jako jedné z prvních patnácti škol v České republice. Po té jsme na Dřevařské kompletně opravili dílny.
V té době jste řediteloval Integrované střední škole technické, ale nyní jste ředitelem komplexu odborných středních škol v Boskovicích. Jak k tomu došlo?
V roce 2000 se součástí Integrované střední školy technické stalo Oděvní učiliště na Havlíčkové. V roce 2004 jsme se spojili se střední školou Národohospodářskou a při sloučení bylo vypsáno výběrové řízení na funkci ředitele sloučené školy, do kterého jsem se přihlásil. Byl jsem vybrán ze čtyř uchazečů a k 1. 9. 2004 jmenován do funkce ředitele dnešní Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy Boskovice. I zde bylo zapotřebí okamžitě začít s opravami a také s vylepšením vybavení školy. Jakmile jsme vytvořili zázemí pro studenty a pedagogy, tak jsem se zaměřil na rozšíření studijních oborů. Od roku 2006 jsme získali statut Univerzitní trenérské školy Mendelovy univerzity v Brně a také jsme začali jednat s vedením Mendelovy univerzity v Brně a v roce 2007 jsme zahájili výuku bakalářského studia.
Díky Vaší práci mají nyní studenti mnohem lepší podmínky pro studium, a to jak ve vybavení učebními pomůckami, tak i v prostředí. Dá se spočítat, kolik bylo peněz za ty roky do všech budov škol vloženo?
Já jsem to nesečítal, protože je to problematické. Za dvacet roků se ceny výrazně změnili, ale odhadem na dnešní ceny to může být až kolem stopadesáti milionů korun. 
Odešel jste do důchodu, takže co si při ohlédnutí zpět řekněte?
Celých dvacet let jsem pracoval naplno a díky mému úsilí a kolektivu spolehlivých spolupracovníků je mé ohlédnutí velmi pozitivní. Odešel jsem s pocitem, že jsem pro odborné školství v Boskovicích udělal maximum.
Nyní máte celý den jen pro sebe a svou rodinu. Jak svůj volný čas využijete?
Čas využiji jednak pro svou rodinu a také pro své koníčky, které jsem roky zanedbával. Jde o sportovní aktivity, četbu a také budu častěji na chatě.
Za rozhovor panu Friedlovi děkuji jménem redakce a přeji poklidné dny plné splněných cílů.