Melancholický konec světa podle Larse von Triera

Mistr manipulace a citového vydírání, geniální režisér, rafinovaný provokatér, osobitý eklektik (milující tvorbu Dreyera, Tarkovského, Bergmana či Hitchcocka) – to vše a mnohem víc je Lars von Trier. Letos pětapadesátiletý Dán je považován za jednoho z nejoriginálnějších tvůrců současné kinematografie a každý jeho film je svým způsobem událostí – připomeňme alespoň dramata Evropa a Prolomit vlny, Zlatou palmou z Cannes oceněný muzikál Tanec v temnotách či kontroverzní televizní seriál Království. Nejinak je tomu i v případě jeho posledního opusu s názvem Melancholia (doprovázeného sloganem Překrásný film o konci světa a čerstvě ověnčeného hereckou cenou pro Kirsten Dunst), který krátce po uvedení na filmovém festivalu v Cannes (odkud byl Trier vykázán za své sporné výroky o nacismu a Hitlerovi) přichází do českých kin. Melancholia je název modré planety, která se skrývala za Sluncem a teď se neodvratně přibližuje se k Zemi. Na bohatém venkovském sídle probíhá velkolepá hostina, kterou připravila jeho majitelka pro svoji právě se vdávající mladší sestru... .
Malá přehlídka Trierovy poslední tvorby v kině Art připomene kromě zmíněné Melancholie také čtveřici filmů, které vznikly v letech 2003 až 2009. Zahajuje ji originální hraný dokument o komplikovaném vzniku filmu Pět překážek, následují divadelně stylizovaná součást plánované trilogie o Americe Manderlay a pro Triera žánrově dost netypická komedie Kdo je tady ředitel? Zkouškou divácké odolnosti se před třemi lety stal Antikrist, nejčastěji vzpomínaný pro sexuální scény a nečekaně otevřenou brutalitu.
Po uvedení v kině Art se film Melancholia bude hrát od 6. do 8. června také v kině Scala.