Azylový dům neposkytuje jen střechu nad hlavou

Boskovice (pfk) * Slavnostního otevření se dočkal minulý týden azylový dům pro matku a dítě v Boskovicích. Po deseti letech, které oslavilo v loňském roce, tak začalo charitní zařízení po přestěhování vedle stacionáře Betany psát novou kapitolu. Která má jediný a hlavní podtitul – pomáhat ženám v tísnivé situaci.
U slavnostního okamžiku, který zhatilo deštivé počasí, nemohla chybět řada hostů. Jak z oblasti charity, tak představitelů města, které se nemalou měrou zasloužilo o to, že azylový dům se může pyšnit reprezentativním prostředím s devíti pokoji včetně jednoho bezbariérového i společenskou místností s dětským koutkem. „Vůbec nejlepší by bylo, kdyby podobné zařízení ale nebylo vůbec potřeba,“ naznačil Oldřich Haičman, ředitel Diecézní charity Brno.
Sám ale dobře ví, že ne vždy vlastní vinou se mohou lidé ocitnout v krizové situaci. „Proto jsou zde zařízení, v tomto případě pro maminky s dětmi, v nichž pomáháme řešit jejich rodinnou situaci. Provozujeme je proto, že přestalo něco fungovat v lidských vztazích. A právě zde charita nabízí pomocnou ruku,“ vysvětlil Haičman s tím, že v rámci diecézní charity Brno je devět zařízení s kapacitou 120 míst pro matky s dětmi. „Určitě je to velký počet. Charita se snaží matkám v nouzi nabídnout sociální služby, ubytování, ale snaží se především urovnat narušené lidské vztahy. Snažíme se začlenit člověka opět do jeho normálního prostředí,“ dodal Oldřich Haičman.
Pomoc bližnímu v nouzi. Tak charakterizovala působení charity ředitelka oblastní organizace Jana Sedláková. „Ovšem bez spolupracovníků by to nikdy nešlo. Nejdůležitější je tak vždy místní komunita a vzájemná spolupráce. A myslím si, že deset let azylového domu v Boskovicích a toto nové zařízení jsou důkazem dobré spolupráce,“ upozornila Jana Sedláková, podle níž má charita v Boskovicích velmi dobrého pomocníka. „Který vždy pomůže, když lidem bude nejhůř.“
Výstavba nového Centra sociálních služeb pro ženy, jak zní nyní oficiální název, byla podle jeho ředitelky Jany Augustinové nutností. „Tři pokoje původního azylového domu na ulici kpt. Jaroše byly dlouhodobě nedostačující. Zvláště když od roku 2002 začalo více vyplouvat na povrch domácí násilí. Naštěstí jsme našli vhodné prostory a hlavně získali peníze. Díky tomu jsme tak nakonec mohli vytvořit důstojné prostředí maminkám s dětmi v těžkém životním období,“ uvedla už dříve Jana Augustinová.
Azylový dům pro matky s dětmi poskytuje od roku 1996 sociální služby, které jsou koncipovány jako pobytová služba na přechodnou dobu půl roku až jeden rok pro ženy, matky a těhotné ženy v nepříznivé situaci, či obětem domácího násilí.