Vyjádření náměstkyně hejtmana A. Procházkové k R52

Jihomoravskému kraji je v tisku vytýkáno, že se při řešení silnice R52 neřídil zjištěními veřejného ochránce práv, nezávislým hodnocením advokátní kanceláře vypracovaným pro Ministerstvo dopravy a zjištěními Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Nejprve bych se ráda vyjádřila ke stanovisku veřejného ochránce práv, kterému byl v dubnu 2006 doručen podnět ve věci záměru výstavby kapacitního silničního spojení Brna a Vídně. Svoji zprávu o výsledku šetření vydal dne 3. listopadu 2006 pouhých 5 dnů před projednáním Územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Břeclavska v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje. Přitom veřejnému ochránci práv nepřísluší zasahovat do činnosti krajů v oblasti jeho samosprávy, kam patří schvalování územního plánu. Rozsáhlé šetření a jeho výsledky proto vnímám jako konstatování neprovázanosti jednotlivých zákonů, kterými se musí úředníci řídit.
Výtka, že se Jihomoravský kraj neřídil nezávislým hodnocením advokátní kanceláře vypracovaným pro Ministerstvo dopravy, je pro mne šokující, protože se zřejmě jednalo o interní materiál, který nikdy nebyl ministerstvem vůči kraji uplatněn.
Ke zjištěním NKÚ bych ráda uvedla, že jsem ve zprávě nenašla žádné zjištění z kontroly hospodaření, ale ve shrnutí bylo uvedeno pouze, že záměr realizovat R52 nesplňoval většinu požadavků EU kladených na tvorbu sítě TEN-T. Z celého závěrečného shrnutí mne nejvíc překvapil závěr, že veškeré uvedené nedostatky v koncepční přípravě silničního spojení Brno–Vídeň vyplývají z dlouhodobé koncepční nečinnosti ministerstva dopravy.
Územní plán Břeclavska byl vytvářen a projednáván 2 roky. Je to složitý proces, do kterého vstupuje mnoho subjektů (většinou ministerstev), s nimiž je dokument v několika etapách projednáván a dohodován. Chybné rozhodnutí jednoho z nich může zmařit celý dokument. A výsledek pak dopadá na Jihomoravský kraj. Nezbývá mi než přemýšlet, proč byla obcemi Bavory a Dolní Dunajovice a třemi vlastníky pozemků podána žaloba proti územnímu plánu.
Ze všech výtek vůči Jihomoravskému kraji mám smíšený pocit, připadám si jako v Kocourkově. V Rakousku se od roku 1996 připravuje tzv. severní dálnice od Vídně směrem na Drasenhofen a Mikulov, česká strana propojení z Brna, resp. Pohořelic do Vídně do roku 2004 připravovala ve stejném směru, prověřila 5 možných variant propojení, aby v roce 2006 byla potvrzena vybraná varianta v územním plánu. A jaká je situace na české straně od roku 2006? Řešíme, které varianty se mají ještě posoudit, aby byl naplněn zákon o posuzování vlivů rychlostní silnice R52 na životní prostředí. Takže se dozvídáme, posuďte variantu vedení silničního spojení Brna s Vídní přes Znojmo, Nový Přerov, Břeclav. Pokud bychom přistoupili na tuto hru a posoudili požadované varianty, jaký by přišel další podnět – prověřovat např. využití hraničního přechodu Hnanice, …. A že se s dálničním spojením na rakouské straně na Znojmo, Nový Přerov, Břeclav, Hnanice, …nepočítá? To přece nevadí, to není důležité, hlavně že jsme posoudili všechny požadované trasy, kterým někteří říkají varianty.
Ing. arch. Anna Procházková, v.r.
náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje
11.12.2009