SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY - čtení na pokračování_díl 1

Autor článku: Marie Ženatová, pro číslo 6/2012, vloženo dne 12.03.2012

ÚVOD
Jak rádi se vracíme do kraje, v němž jsme prožili své dětství a mládí anebo tam už zestárli. Všichni starší jsou zde pro nás "tetičkami a strýčky" a svým krásným horáckým nářečím nás vítají a srdečně zvou:
"Tož vitáme Vás ho nás doma, pojďte chvilko pobet k nám všeci - mladi aji ti starši..."
A o to víc tato milá místa musíme milovat. Jak nádherně nám v této krajině zní v mysli slova:
"Moravěnko, drahá máti,
Ty jsi krásná Boží zem.
Jak Tě nemá milovati,
komu Ty jsi domovem..."

Koloběh roku
Krajinou se nese zvuk poledních zvonů. Není ničím přehlušován, je klidný předjarní den. Kolem dokola je kopcovitá vyvýšenina. V menším údolíčku stojí pravidelně posazené domky kolem hlavní silnice, mnoho dalších je roztroušeno u bočních cest; některý stojí až na konci, takže i cesta končí právě v jeho vratech.
Stavení jsou buď zemědělskými usedlostmi; jiné domky, ale mnohé jen pouhé chatrné domečky, které se tisknou schouleně k sobě, aby se víc zahřály. I když je začátek března, zde na Drahanské vrchovině je stále ještě zima. Nadmořská výška dosahuje téměř 700 metrů a to je mnohdy cítit jak v drsnosti zimy, tak v síle větru.
Ale krajina zde má zase výhodu - čistý svěží vzduch a lidi skromné, vytrvalé, pilné a zdatné.
Dnešní den se nečekaně vydařil. Je i zde cítit jaro. Sníh sice ještě mnohde leží, ale teď taje a potůčky vody běží každou větší stružkou a stále víc se ukazují holá pole a louky.
Vzduch se začíná nečekaně oteplovat.
V rozlehlém stavení Markových moc klidu není. Před několika týdny se jim narodilo třetí dítě a s ním přišlo do kuchyně hodně křiku; má se čile k světu. Je krátce po druhé světové válce, jsou první mírové roky života.
Sedlák Ondra se má co ohánět, přiženil se na téměř devět hektarů zemědělské půdy. On však pochází z městského domečku, kde se všichni živili jen domáckým šitím do továrny. V novém domově si už zvykl. Je pracovitý, dokáže se přizpůsobit nové situaci a každou práci vzít správně do rukou.
"Čehý, čeho," je slyšet z úst mladého hospodáře.
Svižně slézá z vozu a odpřahá koně. Je to jeho první starost a radost. Vyženil statného Šemíka, kterému dokonale rozumí.
"Tak pojď, hned dostaneš něco do žlabu," klidně mu domlouvá Ondra. Je dnes ve výborné náladě, vypomáhá v lese s odklízením dřeva a dnes mu i tchánovi šlo všechno dobře od ruky.
"Ondro, pojď ož k vobědo!" volá jadrnou horáčtinou jeho mladá žena.
"Hned jsem tam!"
"Tatínku, půjdete se k nám taky najíst?" obrací se Ondra s dotazem na tchána.
"Co tě to napadá, deť viš, že sme s ževobetim na véměnko na svó," odpovídá statný sedmdesátník a jde klidně přes dvůr, kde je ve stínu stále ještě sníh. Kůň ve stáji spokojeně frká a zakusuje se do usušené jeteliny. Ještě poplácání po hřbetě a již vchází sedlák po hliněné udusané zemi do kuchyně, kde je podlaha trochu lepší. Je to celkem prostorná místnost a najde se v ní všechno. Jenže on je vyhládlý jako vlk; jen se mžikem oka podívá na závěs, kde klidně spí syn, a už usedá ke stolu a bere první sousta do úst.
"Tati, zapomněl ses pomodlet před jidlem," s úsměvem v šibalském obličeji a jiskrných očích mu říká šestileté děvčátko.
"Ož to děvče si tě všimá, copak se nemužeš aspoň pokřižovat?" domlouvá mu klidně Hanka. Čtyřletý chlapec se na něho také podívá a Ondra v rychlosti udělá kříž a již v klidu polyká. Má rád při jídle klid, a tak jí bez řečí.
Jenže Hanka to dlouho nevydrží: "Maminka se dnes ani nepřešle podivat na Jarečka. Já nevim, kam dřiv skočet a voni só jenom na svó..."
"Je to špatné," na to Ondra, "za chvíli nám začnou práce v poli a bude potřeba tvých rukou. Měli by jíst u nás."
"A já se pořád ještě cétim slabá. Ještě, že mám teto dva pomocnike..." usměje se na černovlasou Janičku a blonďatého Pepíčka.
"Tati, já sem dnes nebela v mateřské škole," stěžuje si otci Janička.
"A mně se tam tak libi, névic krásné koberec v herně..."
"Zétra ož tě zavedo, deť sem to dnes nestihla," říká na omluvu selka.
"To je pořád voblikáni a svlikáni, dež seš doma, tak tě stačijó stary tepláke..."
"Ale já doma nemám žádny hračke," stěžuje si Janička.
"Me sme bele take mali a stačele nám k hrani dřivka zabaleny v hadřikách a take sme verustle," s úsměvem odpovídá Hanka.
"Já chco take do školke," ozývá se chlapec.
"Te máš teprve časo, kdopak be se ještě voblikal s Tebó..."
Ondra se mezitím napil a odchází z kuchyně. Po chvíli je slyšet kůň i hlas tchána, jak vyjíždí znovu k lesu.
Mladá hospodyňka pomáhá s jídlem chlapci a oči jí bloudí po prostorné světnici. Okno je malé, ale plné kvetoucích muškátů, takže místnost není nejsvětlejší. Nahoře visí krátká záclonka, která alespoň trochu zútulňuje místnost. Neboť celá jedna strana kuchyně jsou kachlová kamna, pec a závěs, za kterým je ložnice a v ní přepych. A co to je? Dřevěná podlaha a na ní kolébka s malým Jarečkem. Na druhé straně kuchyně stojí kredenc s proskleněnou malou skříňkou, ve které je několik lepších hrníčků. Na čestném místě visí vyřezaný dřevěný kříž, který je jedinou ozdobou bílých stěn. Vzadu je ještě jedno okénko na násep, kde právě vzlétla slepice a klove zobákem z druhé strany do skla. Pepík je zaujat dokonale a jídlo již nepotřebuje.
"Šo, šo!" křičí malý chlapec.
"Deť tě sténě nesleši," domlouvá mu Janička a utíká sama k okénku odehnat slepici.
"Ach jo," vzdychá si Hanka, "já skotečně nemám kolem sebe nic pěknyho, jenom to práco a k temo tře děti."
Jenže na ně hledí se zalíbením. Kolem Janiny hlavičky se vlní dlouhé černé vlásky, tvářička je zdravě růžová. Pepíček je pravým opakem, má rovné blonďaté vlasy a drobný obličej. Hanka se dívá pozorně na své děti a cítí se alespoň trochu šťastna. Bere život, jak jde, a dobře ví, jak to na takovém hospodářství chodí; nejpřednější je dobytek, pole a pak teprve to ostatní. Rychle jde ke dřezu a umývá nádobí. Vodu nevyleje, bylo by jí přece škoda - jsou v ní zbytky mastnoty z talířů a hrnců, alespoň budou mít prasata omaštěné brambory. Nahlédne ještě jednou za závěs na kolébku, je tam stále klid.
"Janičko, dodělé to nádobi a dé pozor na Jarečka. Kdebe se zbodil, tak mě zavolé, já zatim nakrmim dobetek."
Bere kbelík a nalévá prasatům nasekané brambory se spařeným šrotem. Ty si již pochutnávají a ona jde hned vedle do kurníku, kam dá zbytek míchanice. Slepice tam nejsou, vyšly dnes na dvorek. Ale sotva uslyší otvírání dvířek, už vlétají dovnitř. A teď ještě krávy a kozy. Nejdříve jim dá seno, přihodí i trochu slámy ke žlabu, ale k pití je teď přes poledne jen voda s trochou soli. Odhodí ještě hnůj na hromádku, trochu podestele, aby měla k dojení čisto a hned bere dojačku. Krávy jsou tři, jedna se moc nedojí, neboť bude mít za nějaký čas telátko, ale ostatní dávají mléko. Není to sice závratné množství; z čeho by také dojily, když dostávají do žlabu spíš jen záchovnou dávku krmiva.
"Hohni kósek, deť nemužo vubec projit!" volá Hanka na poslední krávu.
Do chléva vchází stařenka.
"Mám se tě podivat na chlapce?"
"Janičko sem hostanovila, abe na ňé dávala pozor, ale kdež tam bodete ve, bodo bez starosti. Jareček pěkně spi a já to všecko v klido dodělám."
"Já sem take právě podojila kozo a dala praseti a slepicim. To viš, mám ož sedmé křižek na krko a néso tak rechlá jako te," dává se do řeči stařenka.
Je to milá, usměvavá a dobrosrdečná maminka Hanky. A ta si jí váží. Neosloví ji i tatínka jinak než vykáním. Ona sama je však velice temperamentní, živá jak v řeči, tak v práci.
"A vite co, radši na mě počkéte, já so ož skoro hotová, velijo jenom posledni mliko do konve," dodává Hanka a odnáší mléko do komory. Stařenka jí vezme alespoň dojačku se sítem a utěrkou. Tu je potřeba hned vymýt a utěrku vymáchat ve vřelé vodě. Obě jdou do kuchyně a tam se již za závěsem ozývá křik Jarečka.
"Hneď, hneď se na tebe podivám," mluví na syna konejšivě Hanka. Má na stolečku nachystáno několik plen, ale spíš víc nastříhaných kousků plátna a do toho přebaluje chlapce. Jsou poválečná léta, bída je stále ještě vidět všude. Několik lepších plen si schovává jen k lékaři a také jedno novější oblečení. Na doma je dobrý každý kousek odloženého prádla po starších dětech.
"Mami, já bech chtěla jit ven!" ozývá se Janička.
"Já take, já take!" přidává se bratr.
"Tak si vemte na sini gumáke, navlečte kabáte a čepice a mužete jit. Janičko, dohlidni na Pepika, ať má pořádně zaplé kabát a zavázanó čepico. Mužete jit na dvur. Já teď mám Jarečka!"
Ten se protahuje a křik ustal, zatím mu dělá dobře, že si ho už někdo všiml. Je přebalený, dostane napít.
Hanka je v ložnici sama s chlapcem, který hltavě jí. Má se čile k světu, ale Hanka začíná pozorovat, že se jí probouzí dříve, i v noci je to stále častější.
"Bodo moset začit Jarečka překrmovat. Deť je pořád hladné."
"Hani, beď ráda, že se má tak k světo. A nestači-le mo mliko vod tebe, tak mo dávé převařeny kravsky," laskavě se ozývá stařenka.
"Teď je spokojené." Dívá se zálibně na svého synka. Pitím se tak unavil, že zase začíná usínat. Pokládá ho do kolébky, kterou má v koutě. Je to hezký kousek nábytku a praktický, však Ondra si s tím dal práci. Dívá se na jeho výtvor a myslí v duchu, jak má šikovného muže. Ten skutečně dokáže udělat všechno. Nic nepokazí a dovede se postavit ke každé práci. Jemu skutečně všechno pod rukama nejen hraje, ale přímo zpívá...
"Maminko, měla beste bet teď přes letošni rok s nama. Já bodo moset z jara s Ondró na pole a jak besme to všechno stihle. Jak vobeschnó lóke, tak se mosim dat hned do krtičencu. Jareček bode mět kravsky mliko a brzo mo hopečo suchare, co ste mně na ně dala recept. Takže hladné nebode a Janička se vo Pepika postará."
"Mosi přece chodit do mateřské škole. Vod záři ož pude do prvni třide!"
"Deť jo tam take nekde zavedo. Vona be tam bela vod rána do večera. Ale co je to za školko, kdež je tam dopoledne, pak mosim jit pro ňo a zas za dvě hodine jo tam vedo. Mám jenom rozchozené deň."
"Tak já tě jo tam bodo vodit sama!" na to stařenka.
"Kdež je doma, tak ož je to má pomocnica. Vo Pepika se stará sama a Jarečka take dokáže pokolibat a dat mo dudlik."
"Aspoň trocho hrani ve školce ji mosiš popřát, deť doma pomale nemá žádnó klódnó hračko. A panenko, co sem ji kópila, máš posazenó na stolečko a sténě si s ňó nesmi hrát..."
"Copak mužo za to, že vona je takové divoch," říká Hanka, "kdebech jo nechala s panenkó bez dozoro, tak jo dá Pepikovi a bode za chvilko po ni. Tak pěkně sedi na stolečko a mužó se vobá na ňo klidně divat."
"Máš svuj rozom. Měla be ses jit za něma podivat."
Stařenka lehce začíná houpat kolébkou a prozpěvovat tiše píseň:
Haji ditě, kolibo tě,
až te hosneš, hotečo tě,
do zahrádke, na kadlátke,
až se vzbodiš, dám tě take...

(pokračování v příštím čísle)

Všechny články z tohoto čísla (6/2012):

Rubrika: Zpravodajství
Aktuální provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 12 - 18.3. 2012
Aktuální provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 15. - 25.3. 2012
Anketa: Stavět či nestavět R43?
Bezpečně do Brna až po roce 2020. Možná
Další obec řeší výstavbu bioplynky. Tentokrát Knínice
Dispečink jen v Boskovicích
Investují do sportovišť
Kamélie v komnatách
Lyžařská sezóna končí, lyžovalo se opět méně
Masarykova škola získá nové vybavení
Mateřská centra: Peníze na činnost chybí
Na náměstí natáčela Prima
Ocenili nejlepší sportovce
Otázky pro starostu Letovic Vladimíra Stejskala
Partnerství venkova a Konicko se nespojí
Plánují stavbu nových domů
Pokřtili logo knihovny
Porotu přesvědčili 7 Teens a Pružiny
Propadlé náměstí odhalilo sklepení
Vedení obcí přichází o další peníze. Tentokrát z kraje
Výměny řidičských průkazů pokračují
Zákon o ovzduší vzbudil vášně
Zaměřili se na bezpečí chodců
Zvou na biokošík a Zelené dny

Rubrika: Kultura
Festival zná své účastníky a chystá pořádný souboj
Jožo Ráž oznámil plánované ukončení kariéry v televizi TA3!
POSLEDNÍ MALÍŘ Matěj Smetana
Pozvánk na výstavu do Lysic
Vstupenky na Paula van Dyka za 599 CZK se blíží k vyprodání

Rubrika: Sport
Dávka medailí pro plavce
Druhé místo v poháru
Dvojitý souboj s Husovicemi
Fotbalová příprava finišuje
Kolář doufá, že se v reprezentaci ještě objeví
Minerva letos stříbrná
Orlové jsou zachráněni
Přehled utkání OFS - 15. kolo
Semifinále pro Boskovice
Srazila je vlastní nedisciplinovanost
Stolní tenis Zbraslavec
V ADAMOVĚ PADALY REKORDY_OKRESNÍ BĚŽECKÁ LIGA 2012
Vsadí hlavně na juniory
Výsledek .... OP Žďár
Výsledek OP Žďár - závěrečné 22. kolo

Rubrika: Černá kronika
Policie INFORMUJE

Rubrika: Napsali nám
Akreditace nového studijního programu Design nábytku
Beseda o historii raketoplánů
Bilance Světového dne ledvin 2012 v Nemocnici Blansko
Démonizovaný dopis z Bruselu přináší jasná řešení
Hejtman Michal Hašek vyhlásil dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
Charitní šatník
Jihomoravský kraj získal ratingové hodnocení Aa1.cz
Kořenec
LEADER je nejúspěšnější program Evropské unie
Lego – Svět v kostkách
Malované básničky pro kluky a holčičky
MUZEUM BLANSKO - program kulturních akcí v dubnu 2012
Několik vět k výstavě
Orchideje z Brna získaly medaile
PĚKNÁ MODRÁ DOUBRAVICE_plán aktivit na měsíc duben
Počet výpovědí kvůli alkoholu na pracovišti opět vzrostl
POLIČKU PROVONĚLA LEVADULE, KÁVA I SKOŘICE
Poslední možnost podpořit sbírku "Přisedni si"
Projektanti a realizační firmy z Brna a okolí se mohou zdarma dovědět jak na zateplování
Projektování a realizace nízkoenergetických domů
Rada jmenovala členy konkurzních komisí
Rada projednala Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje
Rada schválila Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele
Regionální produkty se sjedou do Jedovnic
Rozhlasový dokument s rozhovorem se Simonou Monyovou
Seriál na pokračování: Zdravý koutek aneb jak na to
SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY - čtení na pokračování_díl 1
V UTRPENÍ A BOJI – brněnští Židé v osudových momentech XX. století
Velká velikonoční díla již tento pátek 23. března
Veřejné čtení Bible v Blansku na náměstí republiky 6. – 7. 4. 2012
Víte, že ....
Výsledky krajského kola soutěže Zlatý erb
Vzdělávací akce „Ekologie a my aneb jak se stát Ekoškolou“
Zahájení turistické sezony v regionu Moravský kras a okolí