V UTRPENÍ A BOJI – brněnští Židé v osudových momentech XX. století

Osobnosti – osudy - okamžiky

Výstavní prostor: Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno – přízemí
Námět výstavy: Mgr. Libor Cink a Vlastimil Schildberger ml.
Scénář: Vlastimil Schildberger ml., PhDr. Jan Břečka, Mgr. Dalibor Fiala, Mgr. Táňa Klementová
Termín výstavy: 14. 3. – 25. 8. 2012
Vernisáž: 13. 3. 2012 v 17.00 hod., vernisáž uvede ředitel MZM Martin Reissner a předseda Židovské obce Brno Pavel Friedl, v programu vystoupí KANTILÉNA, sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno s ukázkami z opery Brundibár, básně Michala Flacha zarecituje Štěpán Kaminský

Výstavu „V utrpení a boji– brněnští Židé v osudových momentech XX. století“ připravilo historické oddělení Moravského zemského muzea ve spolupráci s brněnskou pobočkou Židovského muzea v Praze a také Židovskou obcí Brno. Seznamí návštěvníky s dosud málo známými fakty ze života příslušníků židovské komunity v Brně v uplynulém století.

Začátek expozice představí brněnské osobnosti židovského původu z Brna v období První republiky. Připomene židovské podnikatele a mecenáše, herce, skladatele, výtvarníky, architekty, vědce, lékaře a v neposlední řadě i politiky. Za všechny jmenujme hudebního skladatele Pavla Haase a jeho bratra, legendárního herce a režiséra Huga Haase, spisovatele Ernsta Weisse, malíře Bruna Berana nebo Ludwiga Bluma, fyzika Georga Placzka, architekty Heinricha Bluma, Ernsta Wiesnera či Ottu Eislera, politiky Adolfa Stránského a Ludwiga Czecha. Kromě krátkých textových medailonků zde budou vystavena i některá umělecká díla těchto osobností a fotografie známých brněnských kin a kaváren, kde se tehdy odehrávalo společenské a kulturní dění. V Brně mezi lety 1918-1938 žilo téměř 12 000 osob židovského vyznání a město bylo po Praze druhou největší metropolií s židovským obyvatelstvem, které se zapojovalo do společného života s českou i německou komunitou.

Návštěvník bude seznámen s českým antisemitismem, který prošel několika etapami od 18. století po první světovou válku, a rovněž s českým fašistickým hnutím, formovaným od 20. let 20. století. Aktivita českých fašistů byla v Brně a okolí také poměrně značná oproti jiným městům v republice.
Po nástupu nacistů k moci v sousedním Německu a vydání Norimberských rasových zákonů přišla vlna emigrace německých Židů do ČSR. Situace se ještě zhoršila po uzavření mnichovské smlouvy, která znamenala odtržení příhraničních oblastí a jejich obsazení německou armádou v říjnu 1938. Následoval další příliv židovské emigrace a vyhrocení vztahů pronásledovanými a obyvatelstvem ve zbytku republiky. K zásadnímu zlomu došlo po nacistické okupaci 15. března 1939. Prakticky ihned začalo postupné vylučování židovského obyvatelstva z veřejného života. Německá okupační správa a protektorátní vláda vydaly množství zákonů, vyhlášek a opatření, které postupně zbavily Židy jejich majetku a vyloučily je ze společnosti ve všech směrech. Následovalo „konečné řešení židovské otázky“, jehož poslední fází se staly deportace do vyhlazovacích táborů.

Přesto se několika tisícům židovských občanů podařilo uprchnout a část z nich se zapojila do boje proti německým nacistům na všech frontách 2. světové války. S osudy několika vybraných účastníků zahraničního odboje z Brna se návštěvníci seznámí v krátkých textových medailonech. Na závěr výstavy budou vzpomenuta místa utrpení a smrti židovských občanů (ghetta, vyhlazovací a koncentrační tábory) a také jména 11 041 deportovaných z Brna a okolí, z nichž se osvobození v květnu 1945 dožilo pouhých 1033.

Vedle dvoj a trojrozměrných exponátů (fotografie, dokumenty, uniformy apod.) budou k dispozici ke zhlédnutí filmy a výpovědi několika přeživších účastníků brněnských transportů.


DORPOVODNÉ PROGRAMY – přednášky:
Přednášky se konají v 17.00 h, Dietrichsteinský palác, přednáškový sál, Zelný trh 8, Brno
4. 4. 2012: F jako fragment - kurátorka archivu dějin holocaustu ŽMP Jana Šplíchalová.
Písmeno F jako označení transportu, který odjížděl 16. 11. 1941 přímo z Brna. Vězni z tohoto transportu se stali nedobrovolnými obyvateli ghetta v běloruském Minsku. Společně s německými a rakouskými Židy měli zpočátku ještě zdánlivou možnost přežívat, kolony práceschopných vězňů denně vycházely na nucené práce. Řada lidí však nepřežila kruté životní podmínky v ghettu, mnozí byli zastřeleni na ulici i v domech. Nejobávanější však byly tzv. „akce“. Během nich byli vězni nahnáni na nákladní auta a odvezeni za město, kde byli postříleni nebo zahynuli v pojízdných plynových komorách, tzv. dušegubkách. Osvobození se dožilo 13 vězňů. Přednáška přiblíží osudy tohoto transportu.
11. 4. 2012: Hanin kufřík - PhDr. Mgr. Martin Reissner, Ph. D.
Příběh Hany Bradyové z Nového Města na Moravě mohl zůstat zapomenut, ovšem díky pozoruhodným náhodám byl osud této dívky, která byla zavražděna nacisty v Osvětimi, na počátku 21. století mimořádně působivě připomenut. Na počátku bylo pátrání japonské historičky, která se znažila zjistit informace o vlastníku dětského kufříku, který získala z Polska pro tamní expozici o holocausu. Vypátrala majitelku i fakt, že v Kanadě žije její bratr. O emotivním propojení minulosti a současnosti pak renomovaná kanadská novinářka napsala knihu, jež se stala bestsellerem v řadě zemí světa. V Japonsku existuje dokonce komiks popisující osudy dívky Hany a její rodiny
18.4.2012: Poslední nástupiště - Mgr. Táňa Klementová, lektorka Židovského muzea v Praze
Přednáška bude zaměřena na prostřední fázi holocaustu, kterou představovaly deportace protektorátních Židů do Terezína, nebo přímo do východních ghett. Jejich význam v plánovaném "konečném řešení židovské otázky" byl totiž klíčový, a to pro všechny zúčastněné, a můžeme dodat i pro přihlížející. Předmětem příspěvku budou židovské transporty z Brna, jenž odjížděly v různé intenzitě od listopadu 1941 do podzimu 1944. Společně se podíváme, jak byla deportační vlna organizována, jak probíhala a jaké výsledky přinesla. Když budeme sledovat postupný vývoj plánů na deportace, složky moci, jenž se na jejich organizaci podílely, samotnou realizaci transportů od shromáždění zařazených osob až po jejich odjezd, zřetelně uvidíme, jaký cíl celé toto snažení mělo splnit. A tím nebylo nic jiného, než aby byl celý prostor Čech a Moravy co nejdříve "judenfrei".
25. 4. 2012: Začalo to předvoláním... - beseda s brněnskými pamětníky holocaustu.
Doprovodný přednáškový cyklus k výstavě věnované osudům brněnské židovské komunity ve 20. století symbolicky uzavře beseda se třemi pamětnicemi holocaustu, jenž osud zavedl před válkou do Brna. Pocházely z různých rodin, z odlišného prostředí i rozdílných poměrů, avšak v jeden moment se jejich cesty střetly a spojily. Program bude moderovat Michal Doležel

PROGRAM PRO ŠKOLY:
Od dubna 2012 je pro školy připraven k výstavě výukový interaktivní program určený žákům 8. a 9. tříd ZŠ a studentům středních škol. Program se skládá ze třech částí - prohlídky výstavy s komentářem lektora, samostatné práce studentů ve výstavě s pomocí pracovních listů a poslední část je založena na principu workshopu, kdy studenti v malých skupinách hledají v dobových materiálech (transportní seznamy, adresář města Brna, Terezínská pamětní kniha, web holocaust.cz a stolpersteine.cz) ) osudy vybraných židovských rodin z Brna. Na závěr programu si výsledky své práce skupiny prezentují.
Vstupné do výstavy činí 40,- Kč na žáka, vzdělávací program je zdarma v rámci projektu ŽMP Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století. V případě zájmu o program kontaktovat dětské oddělení MZM, které bude program lektorovat.

DOPROVODNÝ PROGRAM:
K výstavě připravujeme doprovodný program pro veřejnost, především k datu 19. května, ke dni narození Sira Nicholase Wintona. Silný příběh jistě oslovil řadu lidí. Rádi bychom jejich vzkazy poslali Siru Wintonovi k jeho narozeninám. Dále oslovíme veřejnost s nabídkou napsání krátkého příběhu, vzpomínky, pocitu vážícímu se k této tématice. Oboje bude součástí sborníků, ve kterém budou vydány i texty přednášek.