Práce na polích komplikuje počasí

Region * Současné počasí ztěžuje práci zemědělcům i na Blanensku. Voda na loukách může ohrozit kvalitu sena a kvůli podmáčené půdě nemohou zemědělské stroje vjet na pole.
Většina zemědělců tak nemá ošetřené ozimí ajarní obiloviny proti padlím a jiným houbovým chorobám. Bez postřiků hrozí nižší kvalita i výnosnost. „Podle předpovědi očekáváme, že do polí se dostaneme nejdříve v pondělí. Jenže to zvládneme ošetřit proti chorobám jen malou část porostů. Abychom postřikové práce dokončili, tak potřebuje minimálně dva týdny bez dešťů,“ sdělil ředitel knínického zemědělského družstva Agrospol Ladislav Menšík minulý pátek a jeho slova potvrzují i další zemědělci. „V podstatě jsme měli štěstí, že nás nezachytily vyloženě ty záplavy, ale napršelo opravdu hodně. Dokonce na polích i stála voda, ale nyní se počasí konečně umoudřilo a pár slunečních dnů může stav zachránit. Pokud ale s postřiky nezačneme co nejdříve, tak to může poškodit zdravotní stav listů a kladů u všech obilovin,“ poznamenal Kamil Vystavěl z Ledeka.
Oslovení pěstitelé se shodují navíc v tom, že s ubitými pozemky a mokrem se nejhůře vyrovnává jarní ječmen. Tím, že je půda zamokřená, tak se ke kořenům totiž nedostane vzduch a ječmen nemůže přijímat živiny. „Následkem je zpomalený vývin kořenů a menší růst. I když nyní již svítí slunce, tak je půda stále mokrá a nemůžeme se dostat do polí. Pokud se podaří ječmen ošetřit postřiky a posílit hnojením, tak ztráty výnosu o něco snížíme, ale přesná čísla budeme znát až po sklizni,“ popsal situaci předseda představenstva sebranického družstva František Slezák.
Vedoucí zemědělské výroby VOS zemědělců, a.s. ve Velkých Opatovicích Jiří Štěrbáček dodává, že pozdní nástup jara a nynější deštivé počasí se nejvíce projevilo nejen na stavech porostů jarního ječmene, ale i kukuřice. „Neočekáváme žádné velké výpadky v produkci díky lepšícímu se počasí. Samozřejmě, pokud nás nepostihne nějaká jiná katastrofa jako například kroupy. Ale to bych nerad přivolával,“ poznamenal Štěrbáček.
Nadto je ještě období, kdy by se měla sklízet píce a dělat siláž. Jenže louky jsou nasáklé vodou a travní porosty nestačí vysychat, přerůstají a mají nižší podíl živin. „Se sklizní jsme začali zatím ve vyšších polohách, protože u řek a v dolinách je půda mnohdy podmáčená a nedá se tam traktorem zatím ani vjet. Sklizeň se tak opozdila, což se projeví na kvalitě, ale pokud počasí vydrží alespoň čtrnáct dnů, tak bychom mohli seno sklidit,“ poznamenal Slezák.
Problém se sečením trávy řeší i Kníničtí. „Nedokončili jsmeprvní seče senáží, protože pozemky nejsou dostatečně vysušené. Při pokosu tak dochází k poškození rostlin při průjezdu zemědělskou technikou,“ vysvětlil Menšík.
Pozdní jaro a deště nesvědčí ani ovocným stromům
V brťovském ovocném sadu pěstují jablka a ryngle. Výnosnost odhadují na průměr a u jablek počítají se zvýšenou strupovitostí kvůli dešťům. „Museli jsme zvýšit počty postřiků proti strupovitosti, což se projevuje na celkových nákladech. To jestli byly postřiky účinné, zjistíme až v polovině srpna, kdy budou plody plně dozrávat. Co se týká výnosů, tak první odhady plánujeme na konec června. Problémy jsme měli s opylením, kdy počasí nebylo ideální, ale zdá se, že červnový propad malých plůdků nebude tak velký,“ vysvětlil vedoucí sadů Vlastislav Pokorný.
Na velkoopatovicku je situace o poznání lepší. „U peckovin je situace zatím dobrá. Mimo nejranějších višní včely stihly všechno opylovat a tak plodů u višní i švestek je relativně dost. Jabloně jsou na tom o trochu hůře. U části se kvůli špatnému počasí objevuje strupovitost, protože nejsou řádně ošetřeny. Přesto žádné katastrofické scénáře nepředpokládáme,'' sdělil Štěrbáček.