Kontribučenská sýpka prokoukla

Boskovice * Zajímavé památky nenajdou turisté jen v centru Boskovic, kde je prezentována židovská čtvrť, zámek či hrad. Důkazem je toho i bývalá sýpka, kterou původní majitelé postavili koncem osmnáctého století. Mnohem později byla postavena sousední budova mateřské, základní a praktické školy. „Jde o budovu, kde se dříve skladovalo obilí. Díky restituci budovu dostali zpět původní majitelé, ale koncem devadesátých let ji prodali,“ nastínil historii třísetleté památky dnešní majitel Tadeusz Wilk junior. „Tehdy chtěl koupit bývalou sýpku jiný zájemce s tím, že hrozilo její zbourání. Dědicům se takový záměr nezamlouval a hledal se nový kupec,“ dodal Wilk.
Díky takovému rozhodnutí se dostalo zchátralé budově náležité péče až od nových majitelů - rodiny Wilk. Jediným možným záměrem bylo budovu zachránit a kompletně zrekonstruovat. „Památka byla v dost žalostném stavu, jelikož se o ni dlouhou dobu nikdo nestaral. Vyměnili jsme střechu a došlo na vnitřní a venkovní omítky a jiné nutné opravy,“ zavzpomínal Wilk.
Vnitřní prostory byly hrozném stavu ale podařilo se zachránit původní krovy. „Je to neuvěřitelné, ale trámy stačilo poupravit bez většího zásahu s tím, že se vyměnila podlaha v půdním prostoru,“ doplnil.
„Jelikož je v budově sýpky zřízen již více než dva roky bazar, mají lidé možnost nahlédnout do vnitřních prostor s využitím služeb zmíněného bazaru. Objekt lidé najdou na ulici Sadová a je přístupný z výjezdu na Velké Opatovice,“ uvedl Wilk. Přes zimu do konce března je otevírací doba pondělí a pátek a od dubna do října i ve středu.
Pod pojmem kontribučenská sýpka se skrývá rozměrná zděná patrová samostatně stojící budova, která sloužila k přechovávání obilí pro jednu nebo několik vsí dohromady. Do kontribučenské sýpky odváděli sedláci část úrody, společné zásoby obilí byly určeny pro léta neúrody. Kontribučenské sýpky vznikly na vesnicích na základě patentu Josefa II. z roku 1789, v roce 1864 byla jejich funkce zrušena. Budovy někdejších kontribučních sýpek sloužily pak k uskladnění obilí z polností panských dvorů. Známý je i případ adaptace sýpky na budovu školy. Později byly kontribučenské sýpky využívány státními statky a JZD.