Praha * Doléčil dlouhodobé zranění kolena a konečně mohl vyběhnout na trávník. Vůbec poprvé v sešívaném. Fotbalista Lukáš Vorlický si proti Karlovým Varům poprvé zahrál za rezervu pražské Slavie. A přestože utkání skončilo remízou, mohl být s prvními minutami spokojený.
„Chtěl jsem něco vymyslet, pomoct ke vstřelení gólu a výhře. Bylo to ale velmi těžké, dostali jsme se do dvou, možná tří šancí, ale Karlovy Vary byly zatažené v bloku, nedařilo se nám mezi ně proniknout. Samozřejmě jsem zklamaný z výsledku. Chtěli jsme a měli jsme brát tři body. Z osobního hlediska jsem ale opravdu dojatý. Stal se ze mě slávista a jsem hrdý na to, že jsem mohl obléct slávistický dres. Miluji fotbal, a proto jsem se nevzdal. Myslím, že to je v životě ta nejtěžší věc, když nemůžeme být s tím, koho milujeme, nebo dělat to, co minujeme. Mně dal fotbal zatím mnohem víc, než jsem dal já jemu, proto ho dělám s velkým respektem a láskou. Nemohl jsem od něj jen tak odejít,“ hodnotil po zápase Vorlický, který již poněkolikáté překonal těžké a dlouhé zranění.
„Celá ta cesta od třetí operace až sem byla pro mě jako horská dráha. Oproti prvním dvěma operacím jsem tentokrát už opravdu přemýšlel nad tím, jestli to vůbec půjde. Od příchodu do Slavie jsem dva měsíce makal a doháněl individuální resty. Poslední dva týdny jsem už trénoval naplno s týmem. V týdnu jsem měl s trenérem pohovory, kdy jsme právě řešili, jestli už jsem připravený do zápasu. Vážím si toho, že mi trenér věřil a řešil se mnou své pocity a nastavení,“ uvedl po zápase pro klubový web.
Talentovaný záložník na hřišti okamžitě ukázal přehled a kvalitu na míči, k plnohodnotné formě je však stále daleko. „Koleno samozřejmě cítím, ale jsem každý den v plném tréninku a dělám všechno pro to, aby to tak zůstalo. Všichni mi s tím pomáhají. Musím jmenovitě poděkovat hlavně našemu fyzioterapeutovi Honzovi Pisarčíkovi, který se o mě stará a je se mnou v kontaktu 24 hodin denně. Samozřejmě všichni tady asi ví, že nemůžeme ovlivnit všechno a zítra může být vše jinak. Teď jsem ale v hlavě nastavený na další zápasy, chci být zdravý a chci pokračovat. Postupně ukazovat co ve mně je a pořád mám své fotbalové sny a ambice, které si chci plnit,“ pokračoval s tím, že týmovým cílem je postup do druhé ligy. Jeho osobním je k tomu přispět a stoprocentně se připravit na letní přípravu se slávistickým A týmem. „Pořád je možné, že budou nějaké výkyvy, dělám ale každý den vše pro to, abych už na hřišti zůstal, smál se, bavil se fotbalem, a jednou splatil důvěru, kterou mi Slavie dala.“
Po premiéře ve třetí nejvyšší české soutěži samozřejmě Vorlický pozoroval rozdíl v tempu oproti italské Serii A, ve které naposledy nastoupil v dresu Atalanty Bergamo. „Byl jsem opravdu šťastný, že jsem se vůbec na hřiště dostal. To v jaké to je soutěži jsem neřešil,“ přiznává. „Mám za sebou zranění, které spoustě hráčům ukončuje kariéru. Snažím se být vděčný a s pokorou přijímat realitu takovou, jaké je.“ (Luke)
Foto zdroj: SK Slavia Praha