Řešení vyjde na desítky milionů, stačit ale nemusí
Boskovice * Už se to stalo takřka pravidelným jevem. Jakmile do Boskovic přijdou výraznější bouřky a deště, končí křižovatka ulic Komenského a Dr. Svěráka pod vodou. Kanalizace jednoduše není schopná velký přísun vody zvládnout a vzniká laguna. Město Boskovice se tak musí touto situací zabývat a hledat řešení, které by dopady zmírnilo. Jedno bylo na stole již v roce 2016 a k jeho realizaci se město pravděpodobně vrátí i nyní. Ani tehdy naplánované úpravy by však liják, který nastal třináctého září, zadržet nedokázaly. Během dvou hodin totiž napršel přibližně dvojnásobek vody, než dokáže soustava pojmout.
Tento déšť byl opravdu nezvykle silný a těžko by si s ním poradila jakákoliv soustava. To potvrzuje srážkoměr, který má VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST a.s. umístěný na ulici 17. listopadu. „Toho dne ukazoval celodenní úhrn srážek 87 milimetrů, přitom celoroční úhrn srážek v České republice dosahuje čísla 680 milimetrů. Mohu říct, že tento déšť by nezvládla žádná kanalizace, která je dimenzovaná podle norem platných v době výstavby,“ přiblížil výrobně-technický náměstek boskovické divize společnosti Pavel Mikulášek. Podle něj byla v ten den naměřena krátkodobá intenzita patnáctiminutového deště v hodnotě 258 litrů za sekundu na jeden hektar. „Přitom intenzita pro dimenzování kanalizací se předpokládá v objemu 168 l/s na hektar. Pršelo tedy o padesát procent intenzivněji, než se pro návrh kanalizací přepokládá. Zjednodušeně řečeno, vlivem klimatických změn naprší zhruba stejný úhrn srážek, ale v kratším čase a na menší ploše. A to je potom problém,“ doplnil.
Na Komenského se ovšem nejednalo o úplně ojedinělou situaci, jelikož leží přímo nad Boskovickým potokem. Při výraznějších deštích zde vzniká laguna pravidelně. Byť ne vždy zatopí sklepy a poničí okolní domy a cesty. „Celou situaci intenzivně řešíme, protože víme, že se jedná o dlouhodobý problém, který komplikuje život mnoha lidem. Možností ale mnoho nemáme,“ přiznává starostka města Jana Syrovátková. Bez problémů navíc nejsou ani další části města. Na řadě z nich při větším dešti voda vysazuje kanály a vznikají menší laguny. „Společně s VAS Boskovice to řešíme. Město má generel kanalizace a teď bychom chtěli zpravovat generel vody. Ten nám ukáže, kde jsou problémy. Ale to, že se tvoří laguny, je dáno tím, že růstem města se zpevňují plochy a voda se nevsakuje. Na to dnes myslí stavební úřad, ale dříve tomu tak nebylo,“ říká starostka.
Pod městem však vedou dva druhy kanalizace. Splašková, kterou provozuje VAS a která odvádí vody na čistírnu odpadních vod. A dešťová, kterou provozuje město, a která je zdrojem aktuálních problémů, jelikož není v dolní části Boskovického potoka dostatečně dimenzovaná. A jak při dešti do města stéká množství vody z odlesněných kopců v okolí, splaveniny ucpávají dešťové silniční vpustě, ve správě města. To znemožňuje odtok vody z povrchu. „Součet všech těchto vlivů v jednom okamžiku způsobil, že došlo k zaplavení ulic v Boskovicích,“ říká Petr Fiala, ředitel VAS Boskovice, která pomáhá městu najít co nejvhodnější řešení.
Konkrétně pro lokalitu Komenského připravovalo město rekonstrukci již v roce 2016. Ta spočívala ve zvýšení kapacity od ulice Potoční po Bílkovu, kde trubky nestačí vodu odvádět. Vydáno bylo i stavební povolení, dnes už je jeho platnost propadlá. „Jedná se o nejníže položenou část města. Nechali jsme vypracovat možné řešení, ale ani to by nyní nepomohlo,“ říká bývalý starosta Jaroslav Dohnálek. Tehdy navržené řešení se nabízí jako nejvhodnější i dnes. „Doporučujeme zkapacitnění Boskovického potoka podle projektu z roku 2016. Toto řešení vychází i z generelu kanalizace Boskovic, které si město před lety nechalo zpracovat. Investorem by bylo město, protože se jedná o novou investici na vodohospodářském majetku, kde je město vlastníkem i provozovatelem,“ navrhuje Fiala.
Od roku 2016 tak sice má město možný plán, který se ale nerealizoval. „Prostřednictvím našeho zástupce ve Svazku jsme tehdy posuzovali, které investice pro nás budou více důležité. Začali jsme dělat kroky k projektové dokumentaci a stavebnímu povolení. Dokonce jsme to řešili i ve vazbě na přístavbu mateřské školy na ulici Komenského. Když se napojovala na kanalizaci, zjistili jsme nepřesnosti. Ty jsme napravili, ale bylo jasné, že kapacita nestačí,“ vzpomíná tehdejší starostka Hana Nedomová. Následující volební období ke stavbě nedošlo z finančních důvodů. „Rozhodovali jsme mezi tímto a investicí do čistírny odpadních vod. Obojí stálo nemalé peníze. Tehdy jsme se rozhodli pro čistírnu, protože hrozilo, že do deseti let bude město ve stavební uzávěře a nedalo by se tu stavět nic. Domy ani podniky,“ vysvětlil Jaroslav Dohnálek.
Nutnost záležitost vyřešit se tak posunula před současné vedení města. V hlavní roli ale budou opět finance. „Jedinou možností, které teď máme, je realizace projektu z roku 2016. Pokud ale tenkrát stál 28 milionů korun, dnes to bude o desítku milionů více. Protože se nám zatím nejeví žádná možnost dotace, ani finanční pomoc z jiných zdrojů, musíme pečlivě zvážit, do čeho jako město budeme peníze investovat,“ řekl místostarosta Lukáš Holík. Klíčové však bude, jak město dokáže zajistit vhodné finance. A na dotace město nyní opravdu nedosáhne. „Jednala jsem již na Státním fondu životního prostředí, ale dotace nyní k dispozici žádné nejsou. My teď musíme aktualizovat cenu toho projektu z roku 2016, obnovit stavební povolení a pak hledat cesty, jak zajistit finance. Vyskočilo toho na nás více, některé havarijní části vodovodu a tyhle dlouhodobé problémy,“ uzavřela Syrovátková.(Luke)