Volba prezidenta je za dveřmi

Již jen dny nás dělí od volby dalšího prezidenta České republiky. Osmého února na společné schůzi obou komor parlamentu bude 200 poslanců a 81 senátorů volit příští hlavu státu.
Udělejme si krátký exkurz do historie prezidentské volby a do současného systému volby prezidenta. Na Hradě se od roku 1918 do současnosti ve funkci prezidenta Československé či České republiky vystřídala celkem desítka mužů. Prvním prezidentem samostatného Československa se stal 14. listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk. Nestalo se tak na základě volby, ale aklamací revolučního národního shromáždění na návrh budoucího premiéra Karla Kramáře. Slib T.G. Masaryk složil o více než měsíc později, 21. prosince 1918. Hlavou státu byl až do roku 1935, kdy jej vystřídal Edvard Beneš. V letech válečných stál v čele okleštěné republiky zkušený právník Emil Hácha. Po krátkém poválečném závanu svobody a návratu Edvarda Beneše do funkce, přišlo období, kdy o prezidentovi republiky rozhodoval stranický sekretariát, někdy dokonce i na radu velkého východního bratra. Na Hradě postupně zasedli Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný, Ludvík Svoboda a jediný Slovák ve funkci prezidenta Československa, Gustáv Husák. A po sametové revoluci, 29. prosince 1989, zvolilo tehdy ještě „socialistické“ Federální shromáždění hlavou státu Václava Havla. Ten stanul v čele českého státu i po rozpadu ČSFR. Posledním „hradním pánem“ se v únoru 2008 stal po třetí volbě Václav Klaus.
Při letošní volbě proti sobě budou stát, s povolenou trochou nadsázky, v modrém rohu dosavadní prezident Václav Klaus, v pozici jeho vyzyvatele pak v zelenooranžovém rohu Jan Švejnar. Dle ústavy České republiky volí prezidenta parlament na společné schůzi a volba může mít celkem tři kola. Prezidentem republiky je v prvním kole zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Pokud žádný kandidát tuto většinu nezíská, do dvou týdnů se koná druhé kolo. Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Pokud ani třetí volba nerozhodne o hlavě státu, konají se podle stejného systému nové volby. Z volby prezidenta se tak může stát skutečný maraton. O tom, že ta letošní volba bude velmi vypjatá svědčí i fakt, že jednotlivé strany, zastoupené v parlamentu, se dlouho nemohly dohodnout ani na přesné podobě volby. Ta bude nakonec tajná a do volební místnosti bude vstupovat vždy pouze jeden zákonodárce na základě signálu člena volební komise.
Koneckonců, i občané jsou rozděleni mezi Klausovce a Švejnarovce a jen málokoho nechává letošní volba hlavy státu lhostejným.

Zpracoval Ctirad Burget