Patrik Šebek slaví extraligový titul

Boskovice * Konečně si mohl užít mistrovské oslavy a zapomenout na nevydařený reprezentační turnaj. Již dvakrát to Patrik Šebek v in-line hokejové extralize dopracoval až do finále, pokaždé se ale radoval soupeř. Vyšlo to až letos. Naopak v národním týmu si prožil zklamání a vypadnutí ve čtvrtfinále mistrovství světa.
Po několika zklamáních jste se konečně dočkal vítězství v extralize.
Toužil jsem extraligu vyhrát. Za poslední tři roky jsme byli dvakrát ve finále, ale ani jednou to nevedlo k vysněnému titulu. Povedlo se to až letos. Musím za to klukům poděkovat, jen mě trochu mrzí, že jsem pohár nemohl zvednout nad hlavu spolu s bráchou Davidem, který v průběhu sezóny střídavě startoval z Boskovic. Pravidla však umožňují v play-off pokračovat pouze v jednom z klubů a on šel hrát za Boskovice, se kterými málem postoupil. I tak se ale na vítězství Brna podílel, takže je vítěz jako já.
Jak moc k titulu pomohl příchod kanaďana Woodse?
Znám jej již z působení ve Francii a mistrovství světa. Je to velmi šikovný hráč, který umí dávat góly, navíc výborný kluk do party. Myslím, že si to v Česku pořádně užil.
Jak se podařilo jej přivést? Finančně u nás přeci in-line hokej zajímavý není.
Ta myšlenka se zrodila v hlavně našeho manažera Tomáše Kazlepky. Byl to zajímavý krok, Thomas byl zpestřením a hvězdou soutěže. Nemyslím, že za jeho příchodem byly peníze, spíše touha poznat něco nového. Ani není prvním zámořským hráčem, už loni v Olomouci nastoupil na pár zápasů američan Stephan Davis.
V semifinále jste vyřadili rozjetou Slavii. Byl to nejtěžší soupeř?
Loni nás vyřadila ve čtvrtfinále, letos jsme jí to v semifinále oplatili. Je právem vítězem skupiny západ, mají perfektní tým podpořený výborným brankářem. Byl to nejtěžší a zároveň nejlepší zápas, který jsem letos v Česku odehrál. Když jsem se dozvěděl, že na finálovém turnaji budeme hrát proti Slavii, slyšel jsem v šatně od kluků, ať si neberu ani kartáček na zuby, protože jedeme s největší pravděpodobností hned domů. Po zápase jsem hledal nějaký obchod, abych ho koupil, ale už bylo všude zavřeno.(směje se)
Jak hodnotíte reprezentační turnaj v německých Drážďanech?
Těžce, jsem zklamaný. Myslím, že jsme měli slušný tým, avšak se nám nepodařilo dosáhnout na žádnou z medailí. Zbytečně jsme prohráli první zápas ve skupině s Finskem v prodloužení, a ačkoliv jsme porazili Německo, následně jsme dostali lekci od Švédů. Ti měli perfektní tým. Nakonec jsme velmi smolně vypadli ve čtvrtfinále s Kanadou. Troufám si říct, že jsme byli lepším týmem, ale náhlý herní výpadek nás připravil o boje o medaile. Těžko říci, co se stalo za stavu 5:2 pro nás. Mohli jsme přidat další góly, ale šance jsme neproměnili a poté zbytečně inkasovali. Už jsme se možná viděli v semifinále. Byla to škoda, po zápase jsme smutně seděli v šatně, byli jsme blízko.
Byl to nejhorší turnaj za poslední roky?
Je to dané systémem turnaje, který je neúprosný. Jako příklad by se dali použít Finové, kteří vyhráli skupinu, ale ve čtvrtfinále prohráli se Slovenskem, pro které to bylo jediné vítězství na turnaji. Neřekl bych, že to byl nejhorší turnaj. Co si pamatuji, tak loni jsme skončili dokonce ještě o příčku níže. Turnaj je velmi vyrovnaný, už není špatného soupeře, jako to bývalo v minulosti. Abyste se dostali na vrchol, musí to klapat po všech stránkách. Herně jsme měli na to hrát o medaile, ale nezvládli to.
Už víte, kde budete v nové sezóně hrát?
Rád bych pokračoval ve Francii, momentálně je to nejlepší soutěž v Evropě co se in-line hokeje týká. A pro mě i životní zkušenost.