Nátěry, které drží už 100 let

Skrchov * TELURIA je pojem v oblasti nátěrových hmot. Své jméno si vybudovala spolehlivou kvalitou své produkce a neustálým sledováním trendů. V neposlední řadě pak úctou ke své zavazující tradici. Letos TELURIA oslavila sto let svého vzniku.
Stoletá historie a téměř půl milionu tun práškových, vodouředitelných a syntetických barev.
Tak vypadá stručná vizitka společnosti BARVY A LAKY TELURIA, s.r.o, která si letos připomíná výročí svého založení. Dnes je fi rma jedním z největších výrobců nátěrových hmot a jen těžko si lze představit, že její vývoj započal před stoletím ve skrchovském mlýně.
Právě v budově na řece Svitavě, která pocházela ze 17. století, zahájil v roce 1910 Bohumír Jeřábek výrobu práškových barev. Tehdejší název zněl poměrně komplikovaně – TELURIA továrna barev v Letovicích, MORA VA. Ing. chemie Bohumír Jeřábek. Už tehdy se v něm ale objevovalo označení, jež si fi rma s vynucenou pauzou pozdržela až doposud.
Rok, který ukončil první světovou válku, přinesl rozšíření výroby, využití barevných hlín a rud z blízkého okolí a povrchových dolů v Kladrubech, Nýrově, Kunštátu a na Slovensku v Dúbravici. Začíná období čilé výměny surovin a zboží se světem. Firma importuje železité kysličníky z Německa, černé a hnědé rudy z Ruska, okry z Francie a Anglie. Z Casablanky pochází chromitý kysličník. Hotové výrobky směřují do řady evropských
zemí – Švýcarska, Řecka, Rakouska, Maďarska nebo Makedonie. Tento záběr se posléze projeví také v rozšíření sortimentu a modernizaci technického vybavení. V letech 1926–1932 fi rma zahajuje vlastní produkci ultramarínů, krášlených práškových a silikátových fasádních barev. Probíhá přístavba dalších výrobních objektů a instalace nových technologií. V roce 1935 odchází z vedení původní zakladatel a závod přenechává svému synovi C. Miloslavu Jeřábkovi.
Firma přečkala druhou světovou válku a v letech 1945–1948 dále rozvíjí výrobu práškových barev.
V duchu předchozí tradice se nazývá TOVÁRNA BAREV TELURIA, Ing. chemie M. JEŘÁBEK, LETOVICE. Nástup komunistů k moci v roce 1948 přiměje vlastníka k emigraci. Ustavením národní
správy nad majetkem pod místním úřadem ve Skrchově, kterou vykonával Jan Volek, se začíná psát druhá výrazná etapa společnosti.
Prvního ledna 1950 dochází ke znárodnění továrny a začlenění pod národní podnik Spojené továrny na BARVY a LAKY v Praze. Ve vedení fi rmy zasedl František Dürer. Další změna přichází o dva roky později. Koncem roku 1952 zaniká podnik Spojené továrny na BARVY A LAKY v Praze a výrobní závody jsou
začleněny do národního podniku MORA VOLAK v Uherském Hradišti. Tím ale reorganizace nekončí, o šest let později je společnost zahrnuta do národního podniku BARVY A LAKY, Praha. Pokud jde o výrobu, dochází k postupnému rušení těžby rud a uplatňují se nové výrobní technologie. Následuje osmileté období
až do roku 1970, kdy je nejdříve do funkce vedoucího cechu a později celého závodu jmenován Josef Nový, který položil další základy rozvoje fi rmy.
V roce 1970 se ve funkci ředitele objevuje Josef Otčenášek, jenž zahajuje úzkou spolupráci s Výzkumným ústavem nátěrových hmot v Praze. Pod jeho vedením se začínají vyrábět disperzní výrobky.
V roce 1983 jej nahrazuje Luboš Mrázek. Dochází k výrazným rekonstrukcím, rozšiřování stávajícího areálu závodu a rozvoji sortimentu a výroby. Pod jeho vedením fi rma obdrží pro devět svých produktů certifi kát Výrobky příznivé pro životní prostředí. Ředitel Luboš Mrázek je také přítomen transformaci společnosti po roce 1990, kdy začíná třetí výrazná fáze vývoje podniku, která trvá doposud a již bychom mohli označit
příznakem transformace a investice.
V roce 1993 probíhá privatizace do rukou restituentů a do hlavičky fi rmy se vrací původní název TELURIA. Řízení přebírá kolektivní rada pěti ředitelů, které se daří rozšířit výrobní sortiment a nastartovat export do Polska, Litvy, Běloruska, Moldávie, Slovenska, Bulharska či Vietnamu.
V roce 1996 TELURIA přistupuje k novým investicím ve velkoobjemové výrobě malířských a fasádních barev, a to ve spolupráci s fi rmou NETZSCH. Modernizační vlna pokračuje na přelomu tisíciletí. Ve spolupráci s dánským ministerstvem životního prostředí a fi rmou DIAF realizuje společnost v roce 2000 investici, která se týká alkydových a vodouředitelných barev.
V roce 2003 TELURIA mění majitele, stává se jím společnost BARVY A LAKY Hostivař. Dvacet let po svém prvním jmenování ředitelem se vedení fi rmy opět ujímá Luboš Mrázek. O pět let později dochází k uskutečnění historicky největší investice spojené s výrobou syntetických nátěrových hmot ve spolupráci s fi rmou PROFARB.
Do společnosti TELURIA se přesouvá produkce nátěrových hmot z BARVY A LAKY Hostivař.
Tento krok předznamenal další změnu jména na BARVY A LAKY TELURIA, s.r.o. Spojení výroby
a další organizační změny přispěly k tomu, že v současnosti fi rma představuje jednoho z největších
výrobců vodouředitelných a syntetických nátěrových hmot v České republice. To vše už pod vedením Jakuba Nolla, který společnost řídí od července 2009.
Jubilejní výročí svého založí fi rma oslavila v roce 2010 mj. vybudováním a zprovozněním expedičního
skladu v Jevíčku. Pojme víc než 3000 palet k uskladnění a přímému zásobení k obchodním partnerům v České a Slovenské republice. Odběratelé přibývají nejen v těchto zemích, a fi rma tak má dobře našlápnuto do dalšího století své existence.