Podruhé se vydal do Bajkonuru, start Sojuzu ale neviděl

Skrchov * Vidět na vlastní oči start Sojuzu je lákadlem pro všechny milovníky vesmíru a kosmických raket. A zároveň jejich velkým přáním. Splnit se mohlo začátkem října Jiřímu Kašparovi ze Skrchova, a to v kosmickém středisku Bajkonur. Do kosmodromu ležícím v kazašské poušti se vydal opět po roce, a to v roli rozhodčího raketomodelářské soutěže. Ovšem zhlédnout start nebylo zkušenému raketomodeláři přáno.
„Původně měl startovat 4. října, jenže vše se posunulo o pět dní. I tento termín bychom stihli, ale problém byl s udělením víz. To jsme měli jen do 12. října. A o den dříve nám odlétalo letadlo z Moskvy. Start Sojuzu jsme tak viděli jen v televizi,“ trochu si posteskl Jiří Kašpar.
V loňském roce se v Bajkonuru uskutečnilo mistrovství světa v raketovém modelářství, které uspořádali ruští pořadatelé. „Tehdy vybudovali pěkný areál. A právě v něm se letos odehrálo první otevřené mistrovství Asie, kterého se mohly zúčastnit i mimoasijské státy.“
Letos Jiří Kašpar pozvánku na šampionát vůbec nečekal. „Bylo to jako blesk z čistého nebe, najednou přišla nabídka k účasti,“ potvrdil.
I letos se skrchovský raketomodelář ujal funkce bodovače maket. Na letiště se dostal jen na závěrečné dva dny. „Převážně jsme se zdržovali v mezinárodní kosmonautické škole,“ uvedl Kašpar, který ovšem mohl porovnávat úroveň soutěže oproti loňskému ročníku. „Třeba Čína patří k těm lepším účastníkům. U ostatních asijských zemí je úroveň celkem dobrá, je vidět, že se zlepšují. Určitě je ale pro ně konfrontace s evropskými či americkými raketomodeláři skvělá.“
Asijského mistrovství se zúčastnilo dvě stě raketomodelářů. A protože přiletěli i z různých světových koutů, odlétali se na Bajkonuru také dva závody Světového poháru. „Organizátoři se rozhodně poučili z drobných nedostatků, celou akci zvládli skvěle. A třeba velkolepé zahájení sneslo srovnání s olympiádou,“ porovnával Kašpar.
V městě závislém na kosmickém průmyslu se potkal s řadou kamarádů z loňského roku. A ty našel i mezi školáky. „Zval jsem je, ať se přijdou podívat na startoviště. Jenže to odmítli. Říkali, že toho mají dost ve škole. Vůbec jsem netušil, že mají ve škole povinný předmět, v němž kluci i holky modelují rakety,“ poznamenal český rozhodčí a vlastně jen potvrdil, že město je skutečně zasvěcené kosmonautice. „Ovšem šušká se, že Rusové mají opustit Kazachstán a rozvinout základnu v Plesecku na jih od Volhy. Pak by se sice Bajkonur otevřel turistům, ale na druhou stranu, proč by tam jezdili, když už by tam nic nebylo,“ položil řečnickou otázku Jiří Kašpar.
I když se velký sen moravskému raketomodeláři nesplnil, přesto druhé návštěvy Bajkonuru v žádném případě nelituje. „Opět jsme se podívali na kosmickou základnu. Oproti loňsku nás nepustili do haly, kde už totiž byl kompletně připravený Sojuz ke startu. Ale zase jsme byli u startovací rampy. A mohli jsme si prohlédnout i raketoplány Buran či Energia. Byl to opravdu příjemně strávený půlden.“
A další zážitek přinesla cesta, jejíž cíl byl až za hranicemi města, které tvoří betonový plot. „Ven se člověk dostane jen přes hranice. A já neměl žádné doklady, jen akreditaci rozhodčího. Risknul jsem to a nakonec se mi podařilo s taxikářem vyjet až za hranice. Kde jsem si vyfotil památník beztíže,“ s úsměvem dodal Jiří Kašpar.