Z Boskovic až nakonec světa … díl 3. poslední

Autor článku: Dopisovatel, pro číslo 25/2010, vloženo dne 09.12.2010

[Stálý odkaz na článek]

Kamčatka * Po klidné noci a energetické snídani jsme vyrazili do Paratunky pro zavazadla, vyložili kamarády, kterým již bohužel expedice končila a chystali se na cestu domů, zbytek výpravy pokračoval do Gejzíru, kde jsme spali první noc. Tam na nás čekali nový účastníci - Viktoria z Dněpropetrovska a její devatenáctiletý syn Stanislav. Viktoria se na Kamčatce narodila a ve třinácti letech se s rodinou odstěhovala na Ukrajinu. Teď se poprvé vrátila zpět, aby synovi ukázala Kamčatku. Dalším novým členem byl José, lesník z Valencie ve Španělsku, který se vydal poznávat Kamčatku na celkem pět týdnů. Poobědvali jsme jak jinak než rybu, gruzavik Ural jsme vyměnili za menší ZIL, v Elizovu v místní prodejně se zbožím hodně smíšeným nakoupili zásobu vodky a dalších energetických laskomin a vyrazili korytem řeky Suchaja do základního tábora pod Avačinskou a Korjackou. Suchaja je ledovcová řeka, která na jaře odvádí vodu z tajících ledovců obou vulkánů. Po zbytek roku je možno korytem řeky cestovat jako přirozenou přírodní cestou. Rychlost jízdy vyschlým korytem řeky se moc nelišila od běžné cestovní rychlosti na ostatních dopravních tepnách, které jsme doposud mohli poznat. Asi po dvou hodinách jízdy jsme dorazili do základního tábora a ubytovali jsme se. Tady nás přivítali velmi populární a neuvěřitelně drzí místní obyvatelé zvířecí říše - Suslíci, čili kamčatský druh sysla. Proti nám známým syslům jsou asi poloviční, ale nebojí se lidí a sežerou vše, co je jim nabídnuto. Stačí vytáhnou kousek chleba nebo sušenky a za okamžik jich je kolem vás alespoň pět nebo šest. Nedokážu si představit, jak by se s těmito zvířátky vyřádily moje dcery. Bylo ještě brzké odpoledne, tak jeme se rozhodli zdolat oblíbené sedlo pod Korjackou - Velbloud. Zjednodušeně je to "dvouhrbé sedlo" s nadmořskou výškou 1.220 mnm. Během výstupu nám průvodce Kiril vysvětlil, že na výstup Korjackou je potřeba tři dny s tím, že minimálně jednu noc je nutno strávit v bivaku na skále. Není divu, vrchol je ve výšce 3.456 mnm a to je moře vzdáleno ani ne čtyřicet kilometrů ! Vrchol Korjacké stále pokrývá sníh a svoji aktivitu projevuje průměrně každé dva roky výrony sopečných plynů. Výstup na Velblouda byl lehkým tréninkem na to, co nás mělo čekat následující den. Vzhledem k tomu, že celý den byly Korjaká i Avačinská schované v mracích, zase jsme vzývali všechny kamčastké bohy, aby nám dopřáli na výstup příhodné počasí. Ne každá výprava dosáhne vrcholu.
Ráno jsem se probudil jako první z tábora a nemohl jsem věřit vlastním očím - bohové kamčatských sopek existují, slyšeli nás a mají nás rádi! Jinak by nebylo možné to, co jsem viděl. Na jedné straně oba majestátné vrcholy v celé své kráse zality vycházejícím sluncem, Avačinská významně kouřící proti blankytně modré obloze nás vyzívala k pokoření a na druhé straně Górod, Avačinská zátoka, Viljučinský vulkám a západní hřebem hor - pohled pro bohy, jinak se to nedá nazvat! Rychlá snídaně, nafasování pěrekusu a zahájení výstupu. Čekalo nás převýšení více než 1.800 výškových metrů k dosažení vrcholu.Vyrazili jsme za doprovodu suslíků kolem informačních cedulí správy národního parku Nalychevo. Po několik minutách jsme minuli pomníčky neúspěšných dobyvatelů vrcholu a potom už jenom nekonečné stoupání postupně vysokohorskou tundrou, lávovým polem, ledovcem, stuskou, popelem a tak dále. Každých sto výškových metrů přestávka, malé očerstvení, tři minuty odpočinku, rychlá fotka Korjacké a zase nahoru. Výškové metry se nekonečně vlečou - 1.400, 1.620 - teď jsme jako nejvyšší vrchol České Republiky, upozorňuji ostatní. Pohledem na vrchol našeho snažení byla tato informace docela směšná ... Ve výšce asi 2.100 mnm se vysokohorský výstup změnil na "očistec" - konus vlastního vulkánu. Odměnou za dosavadní útrapy nám byl stále krásnější výhled na Korjackou, v dáli dole se ztrácející základní tábor, čím dál menší Avačinskou zátoku a Górod. Na druhé straně ledovec, ztuhlý, temně červený, lávový potok po explozi z roku 1901 a vystupující panorama Županičného skupiny vulkánů. A zase nikde ani náznak civilizace. Chvíli jsem přemýšlel, že za celou dobu pobytu na Kamčatce jsem na obloze neviděl jedinou charakteristickou stopu po proudovém dopravním letadle. Potom mi došlo proč. Je to tak opuštěné a odlehlé místo, že vlastně ani není potřeba, aby tudy vedly letecké koridory. Neuvěřitelné místo! Konus nám nedal zadarmo ani metr. Po přechodu ledovce před vlastním překonáním závěrečných šesti set výškových metrů nám bylo jasno, že to nejjednodušší už máme dávno za sebou. Struska, struska a zase struska. Dva metry nahoru, metr dolů, vítr, zima a přicházející oblačnost. Pro netrénované neuvěřitelný fyzický výkon. Odpočíváme čím dál častěji. Posledních sto metrů již není možno jít po svých, naštěstí je možno použít nainstalované lano, které konec výstupu usnadní.
Konečně nahoře! Po sedmi hodinách jsme na vrcholu ve výšce 2.742 mnm. Odměnou je nám všudypřítomný sirný kouř, zápach síry, vítr a mráz. Z vulkánu ale sálá takové teplo, že přes silnou gumovou podrážku pohorek každý dotek nohou doslova pálí. Jako suvenýr si vytahuji rozpálený červený kámen přímo z vulkánu. Následují fotky s vlajkou České Republiky, prohlídka sirných polí, fumaroly, fotka celé skupiny, rychlá svačina a honem dolů, než nám počasí způsobí problém. Jako ve všech horách na světě je i tady počasí neuvěřitelně rychle proměnlivé. Ani cesta dolů není úplně jednoduchá. Nohy bolí, a každý horal ví, že je pro nohy snažší cesta nahoru, než dolů.
Dolů nám to trvá čtyři hodiny a vzájemně si sdílíme zážitky z tohoto nezapomenutelného výstupu. Důležité je, že jsme to všichni přežili. Kdosi navrhl, že bychom si mohli zarezervovat večerní baňu na relaxaci. Netušil jsem, že mne ještě v tento den může něco překvapit, opak byl pravdou. V základním táboře si někteří ošetřili puchýře na nohou, ženy si daly sprchu, všichni společně povečeřeli a několika stakančiky vodky zapili dobytí vrcholu. Potom následovala snad pravá, ale rozhodně vysokohorská ruská baňa. Zvyklý na českou a rakouskou saunovou kulturu jsem netušil, co mne čeká. Zajimavý zlepšovák je tady šedý plstěný klobouček, který údajně ochrání hlavu před nadměrným přehřátím. Vzhledem k tomu, že na každém kloboučku byla vyšitá rudá pěticípá hvězda, neubránil jsme se upřímému smíchu. Snad ostatní netušili, čemu se směji. Po úžasném odpočinku v rozžhavené bani jsme poseděli pod hvězdami posetou noční oblohou a za zvuku kytar a ruských lidových písní jsme pomalu začínali s Kamčatkou uzavírat účty. Konec našeho pobytu tady se neúprosně blížil.
Předposlední den ráno opět azurová obloha! Volný den a s tím spojený odpočinkový program. V základním táboře je nás jenom pár a počasí je opět super. Krmíme suslíky a pomalu se loučíme se sopečnýmy velikány. Kdo ví, jestli ještě nědy v životě nám bude přáno takovou krásu spatřit !

Terenním automobilem se vracíme do civilizace. Bydlíme zase v Paratunce, koupeme se v termálním bazénu a prší. Spolucestovatelé z Ukrajiny a ze Španělska jsou nervózní, nám je to jedno. Je čeká rafting, nás odlet domů. Na večer jsme se domluvili na společnou "dosvidanja" party, menu je lososí šašlik, kaviár a vodka. Kdo by odolal? Vyměnili jsme si kontakty a popřáli vše nejlepší do budoucna, s tím, že třeba zase někdy ... Upřímně, co může být lepšího, než se zase potkat tady? Asi nic. Ale nad tím zatím nikdo nepřemýšlí. Ráno si dáváme snídani - palačinku s kaviárem a kávu - a již nás vyzvedává zástupce cestovní kanceláře, aby nás dovezla na "centralnyj rynok" a na letiště. Máme asi deset minut rezervu, tak se vydávám na malou procházku. Jako jeden z objektů mne zaujala pobočka "Azijatsko-Tichookeanskij Bank" vedle slumu, za který by se nemuselo stydět ani brazislké velkoměsto. Jak zde přežijí drsnou ruskou zimu, tomu opravdu nerozumím. Po otevření rynku jsme rychle nakoupili suvenýry jako kaviár, uzené lososy a další typické dobroty a uháníme k letišti a víme, že je konec. Náš IL-96 (model letadla ruského prezidenta) již na nás čeká a přemýšlím, co bude dál. Kamčatka, pro mne jako symbol nedosažitelnosti, byla pokořena, tak co teď ? IL-96 vystartoval směr Moskva. Cestou jsme pozorovali z okénka letadla krásy sibiřských vod, veletoky jako Kolyma, Jenisej, Lena, Jenisej, Ob a stovky dalších sibiřských řek, tisíce jezer a žádná civilizace. Přelétáme mohutné pohoří Ural a jsme nad Evropou. Za chvíli přistáváme.

Moskva, proti Petroplavsku-Kamčatskému jsme téměř doma a říkám si, že toto se již dá dojít pěšky. Co dodat závěrem? Snad jen to, že pokud je v někom alespoň malá duše dobrodruha a váhá, kam se podívat, je Kamčatka ideální místo na poznání. To, co nabízí, se určitě velice rychle rozkřikne a cestovky budou tuto destinaci nabízet čím dál více. Proto neváhejte a vydejte se tam, dokud je turista v Kamčatské divočině v menšině proti medvědům! konec třetího posledního dílu

Jiří Dvořáček


Foto: 5181 – odpočinek pod Avačinskou 2.741 mnm
5183 – výstup na Avačinskou 2.741mnm, v pozadí zátoka Tichého oceánu
5193 – kouřící vrchol Avačinské 2.471 mnm
5194 – cestou na Avačinskou 2.741 mnm
5228 – vrchol Avačinské je dobyt ! 2.741 mnm
5274 – Korjacká sopka 3.456 mnm






Podobné články:
Do nové sezóny bez závazků - ze dne 15.03.2010 (2)
Úvodní duel rozhodl obránce - ze dne 15.03.2010 (2)
Fotbalová DIVIZE - ze dne 02.06.2008 (2)
Konkurzní řízení na funkci ředitelky - ze dne 08.04.2008 (2)
Zubaři DUBEN - ze dne 06.04.2008 (2)
Volejbalistkám se na lepší časy neblýskalo - ze dne 06.03.2008 (2)
Zaměřují se na prevenci kriminality - ze dne 14.02.2008 (2)
Galerie definitivně přechází pod KZMB - ze dne 27.03.2024 (1)
Nový zpravodaj má nedostatky - ze dne 27.03.2024 (1)
Ministr Kupka debatoval v Boskovicích o I/73 - ze dne 27.03.2024 (1)
Světový den vody hostily Boskovice a nejmodernější čistírna odpadních vod - ze dne 25.03.2024 (1)
Hledání jednatele nemocnice začíná od začátku - ze dne 22.03.2024 (1)
Galerie definitivně přechází pod KZMB - ze dne 20.03.2024 (1)
Bezpečně do školy - ze dne 19.03.2024 (1)
Lukáš Vorlický je slávistou - ze dne 18.03.2024 (1)
Místní a okresní organizace STAN se distancuje od zařazení starostky na kandidátní listinu - ze dne 18.03.2024 (1)
O knihovně rozhodnou v dubnu - ze dne 14.03.2024 (1)
Hledají vhodnou dotaci na sportovní halu - ze dne 14.03.2024 (1)
Získají pozemky na tůně i cyklostezku - ze dne 14.03.2024 (1)
Z participativního rozpočtu realizují více projektů - ze dne 14.03.2024 (1)

Všechny články z tohoto čísla (25/2010):

Rubrika: Zpravodajství
ACISION PŘIJME DO POBOČKY V BRNĚ 40 PROGRAMÁTORŮ A TESTERŮ
Aktuální provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 13. - 19. 12. 2010
Aktuální provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 6. - 12. 12. 2010
Anketa : Jste spokojeni s údržbou místních komunikací?
Blanenská nemocnice je nejlepší v kraji
Brno patří mezi umělecky nejzajímavější místa v České republice
Cestující čekají novinky
Evropské vánoce v tradicích lidové kultury
HRAD SVOJANOV V ZIMĚ
Chystají sbírku pro psí útulek
Karel Gott přišel
Kateřinská jeskyně odhalila medvědí život
Mateřská centra prokouknou
Mikulášská nadílka i vánoční skřítci ze Švédska
Muž zemřel pod sutinami
Na skleníku oslavili šedesátku
Nátěry, které drží už 100 let
Návrh rozpočtu Jihomoravského kraje na rok 2011
Opatření na Svratce se neminula účinkem
Opět opraší volební urny
Ozvěny XV. ročníku Semináře britského filmu v Uherském Hradišti
Předvánoční bionadílka
Rekonstrukce silnice III/4292 v Uhřicích (okr.Vyškov) dokončena
Sněhové frézy a multikáry měly napilno
Svojanovský advent
Školní hon 2010
TRADIČNÍ VÁNOČNÍ JARMARK
V centru Brna zítra vyroste obývací pokoj, výtěžek z akce bude věnován charitě
Vylepšili výuku
Zájem o očkování klesl

Rubrika: Kultura
"Nošovice" Víta Klusáka v předpremiéře v Brně s účastí režiséra
Betlémy zdobí kulturní dům
Exkluzivní koncert : Scooter přijíždějí do Brna!
Chystají výstavu kachlí
JAN PRAŽAN / Truchlivý bůh (Diarios Negros)
NEDĚLE S VŮNÍ SKOŘICE ___ Tvořivá adventní dílna
Olomoucký S Klub přivítá vybranou společnos
Přípravy na Adventní koncerty vrcholí
S Martinovou a Musilem „Až na vrcholky hor!
Varhanní koncert ve Vískách
Zazpívají pro Emanuel

Rubrika: Sport
Boskovice stříbrné
Boskovický volejbal ničí konkurenci
Famózní úspěch fotbalové přípravky
Hokejisté padli
Medailový sen se rozplynul
Medailový sen se rozplynul
Minerva porazila Budějovice
Plavci bojovali o nominace
Sladká tečka na konec
Sokol má jednu výhru
SPORT Aktuálně:
Stolní tenis Zbraslavec
Svitávka tentokrát druhá
Svitávka znovu bez medaile
Turnaj ve stolním tenise

Rubrika: Černá kronika
Výběr zajímavých událostí ze „svodky“ MP Boskovice

Rubrika: Napsali nám
5. Metropolitní ples 2011
Izrael 2010-11-18
Nejvíce hledáme slevy cestou do práce nebo při obědě
Poděkování
Týden modliteb v Blansku
Z Boskovic až nakonec světa … díl 3. poslední
Život v náručí přírody, život v souznění s přírodou…