Co se jídávalo na Štědrý večer?

Ačkoliv se dnes u nás ve většině domácností na štědrovečerní stůl servíruje smažený kapr s bramborovým salátem, ryba ani salát z brambor rozhodně nepatří mezi české tradiční vánoční pokrmy. Sváteční večeře našich předků byla prostá, přesto chutná a vydatná.
Starodávná hostina začínala modlitbou, po které všichni pojedli oplatku potřenou medem. Dále se podávala většinou luštěninová polévka, případně polévka se zelím a houbami, a poté vydatný houbový kuba. Večeře byla opravdu štědrá, a proto další chod tvořila sladká krupičná kaše se švestkami a ořechy, šišky sypané mákem nebo drceným sušeným ovocem. Hostinu pak zakončila vánočka, čerstvé a sušené ovoce a ořechy.
Variací večeře bylo mnohem více, ale dodržoval se půst od masa. Důležitá byla i symbolika jednotlivých pokrmů. Například hrách, který se podával v polévce s kroupami, plackách nebo v houbovci, byl spojován s Kristovým tělem – přinášel sílu a naději. Krupičná kaše je symbolem nově narozeného života. Těstoviny jako široké a dlouhé nudle se sladkým tvarohem připomínaly hojnost, dlouhý život a dobré zdraví.
Ke sladkostem patřily také výrazně sladké koláčky zvané pokroutky nebo podobné křehtíky. Různé tvary a názvy měly takzvané spařenice. Říkalo se jim šišky, slížky, vrány, makovníčky. Svou tradici má i trhanec. Ten tvoří silnější palačinka roztrhaná vidličkou, zapečená v troubě s cukrem, máčenými rozinkami a posypaná mákem a ořechy, následně pak ještě zalitá horkým mlékem. Ke Štědrému večeru patří i jablkový závin, který lidé jedli před odchodem na půlnoční mší. Věřilo se, že kdo jej sní, vrátí se bez bloudění domů nejen o Vánocích, ale i během celého roku.
Ryby se na Vánoce objevují až v 19. století, a to pouze na stolech majetných a také v oblastech, kde bylo ryb dostatek. Kapr se upravoval na černo, to znamená, že se dusil na cibuli, zelenině, podlitý pivem nebo vínem, se sušenými švestkami, ořechy a strouhaným perníkem. Smažený kapr se u nás objevil až ve 20. letech minulého století.