Pobaltípřed Balty Od sv.Vojtěcha po Jagellonce Výstavníprojekt Moravského zemského muzea a Masarykovy univerzity
Výstavní prostor: Palác šlechtičen, Kobližná 1
Termín výstavy: 4. prosince 2013 – 28. září 2014Otvíracídoba: úterý 9 – 15 hod.,středa 9 –
mimořádně do 19 hod., čtvrteka pátek 9 – 17 hod., sobota a neděle 13 – 18 hod
Kurátořivýstavy: Mgr. Zdeňka Nerudová,Ph.D., Mgr. Petr Kostrhun, Ph.D.
Autořivýstavy: prof. Mgr. Libor Jan,Ph.D., doc. PhDr. Pavel Boček, CSc., Mgr. Tomáš Borovský, Ph.D., Dr. Phil.Vaidas Šeferis, Mgr. Zdeňka Nerudová, Ph.D., Mgr. Petr Kostrhun
Výstava se koná pod záštitou Ministerstvazahraničních věcí ČR, Ministerstva kultury ČR, Velvyslance Litevské republikyJ.E. Aurimase Taurantase, Velvyslance Lotyšské republiky J.E. AlbertseSarkanise, Velvyslance Estonské republiky J.E. Lembita Uibo a primátorastatutárního města Brna Romana Onderky
Mezinárodní výstavní projekt siza hlavní cíl stanovil veřejnosti přiblížit u nás málo známou kulturu ahistorii geografického prostoru Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko, SV Polsko)s akcentem na historické vazby českých zemí k této části Evropy.
Tematicky je projekt rozdělen dodvou základních celků – samostatných výstav. První, nazvaná „Pobaltí před Balty“se věnuje prehistorickému období od prvních stop po lidském osídlení Pobaltí ažpo dobu bronzovou. Druhá část „Od sv. Vojtěcha po Jagellonce“ se zaměřila nadějiny baltského prostoru od 5. do 16. století.
Na přípravě výstavy se podílelodohromady 35 muzejních, galerijních a vědeckých institucí, z toho 10zahraničních. Na výstavě je shromážděno více jak 2000 originálních exponátů,z nichž většina nebyla nikdy v České republice vystavena.
K výstavě je připravenabohatá publikace rozšiřující téma výstavy příspěvky předních zahraničních anašich archeologů a historiků.
Pobaltí před Balty Je zcela samostatným výstavnímprojektem. Téma expozice napovídá sám název, přesto je nutné zdůraznit, že výstavao historii baltských zemí a jejich vztahu k Čechám a Moravě by nebylaúplná, kdyby nezahrnovala pohled na nejstarší osídlení oblasti. Pobaltí předBalty chce poprvé v historii českému zájemci představit počátky osídlování avývoj v oblasti budoucích států Litvy, Lotyšska a Estonska, které je archeologickýmivýzkumy doloženo od závěru starší doby kamenné před zhruba 10,000 tisíci lety.Rozvoj kultur je na výstavě sledován do doby bronzové, tedy přibližně k období500 př. n. l. Vymezený časový úsek je ve výstavě prezentován originályvýznamných archeologických nálezů, jako je například unikátní kostěné rybářskévybavení, dřevěné rukojeti, jantarové šperky či prestižní bronzové zbraně,zapůjčenými institucemi z Litvy a Lotyšska. Exponáty jsou doplněny vybranýminálezy
z českého a moravského prostředí, které současně dokumentují kontakty mezinašim územím a Pobaltím již v dobách pravěku. Bohaté archeologické nálezy jsouvýmluvným dokladem rozvoje života tehdejších obyvatel Pobaltí. Přesgeografickou vzdálenost lze vlivy specifického kulturního i sociálního vývoje regionunalézt v archeologických nálezech i na území Moravy a Čech.
Výstava bude sloužit i jakoinformační zdroj posluchačům a studentům, neboť předkládá znalostiz poměrně málo známého, přesto historií a dějinami velmi zajímavéhoregionu.
V úvodu výstavy je věnovánamalá vzpomínka
doc. PhDr. Karlu Valochovi DrSc., významnému pracovníkoviÚstavu Anthropos MZM a součástí expozice bude i promítání pořadu Českételevize z roku 2011 „Vzkaz Karla Valocha“ (režie Karel Špalek)
Kurátorem výstavy „Pobaltí předBalty“ je Mgr. Zdeňka Nerudová, Ph.D.
Na odborných textech katalogu opravěku Pobaltí se podíleli: Normund Grasis, MA. Mirja Ots, MA Ülle Tamla, Mgr.Zdeňka Nerudová, Ph.D.
Od sv. Vojtěcha po Jagellonce Historická část mezinárodníhoprojektu sleduje dějinný vývoj Pobaltí od počátků etnogeneze baltských kmenů ažpo výraznou politicko-kulturní změnu po pádu Jagellonské dynastie, kterádefinovala společné dějiny Baltského a středoevropského prostoru. Výstavazdůrazňuje česko-baltské vztahy v kontextu středověkých a raně novověkýchdějin, které představují velmi zajímavou a inspirativní kapitolu v rámcipolitického a kulturního vývoje evropského kontinentu. Významný je předevšímpodíl zemí Koruny české na christianizaci baltských zemí a jejich integraci doEvropy. Výstava je rozčleněna do osmi tematických celků:
- Cesty dávných bohů - Úvodní část výstavy seznámí návštěvníka se základními údaji o baltském etniku, o historické etnogenezi a vývoji jazyka. Baltové v minulosti osidlovali mnohem širší území než dnes (dnes mezi Balty řadíme pouze Litevce
a Lotyše). Různorodost etnik je dokumentováno velmi bohatými archeologickými nálezy z 6. – 13. století. Za zmínku jistě stojí velmi bohatá tradice výroby šperku, který je na rozdíl od středoevropských nálezů mnohem bohatší a svým uměleckořemeslným provedením velmi odlišný. - V kmenových společenstvích - Baltské kmeny na dnešním území Litvy, Lotyšska, sv. částí Polska a Estonska (kde se ovšem stýkaly s dalším významným etnikem oblasti – Ugrofiny, dnešními Estonci) byly nejpozději christianizovaným územím celé Evropy. Díky tomu zde až do současnosti přetrvala velmi bohatá tradice pohanského náboženství. Pohanskou mytologii Baltů zde dokumentuje mj. kultiště s dvěma monumentálními kamennými sochami – tzv. pruskými „babami“.
- Christianizace křížem i mečem – Baltové přijali křesťanství jako poslední z evropských národů. Díky tomu pohanská tradice v Pobaltí přetrvala mnohem déle
a intenzivněji než ve všech ostatních zemích. Pro středověkou křesťanskou Evropu představovalo území osídlené Balty a Ugrofiny „druhou Svatou zemi“, kam za účelem přivedení pohanů na pravou víru směřovala řada mučedníků a křížových výprav. Do dějin christianizace významně zasáhli i čeští světci a panovníci (sv. Vojtěch, Přemysl Otakar II, Karel IV). Z významných památek ve výstavě zaujme jistě kopie jedné z nejvýznamnějších románských památek – bronzových dveří z Hnězdna z 12. století s vyobrazením života a mučednické smrti sv. Vojtěcha (které s nadsázkou můžeme označit za středověký komiks), stejně jako unikátní archeologické nálezy z Vojtěchova rodiště – Slavníkovské Libice. - Pod plachtami za obchodem - Rozvoj oblasti Pobaltí byl výrazným způsobem určován rozvíjejícím se námořním obchodem – hanzou. Námořní obchod byl příčinou rychlého rozvoje hanzovních měst – kosmopolitních center severu středověké Evropy. Obchodu s pobaltskými městy jako například Rigou se účastnily také české země. Vedle jantaru, obilí a dalších komodit v této době typickým českým artiklem hanzovního obchodu byly honosné skleněné poháry, vyráběné v českých dílnách, zastoupené také na naší výstavě.
- Litva mezi Cařihradem a Římem - Ve 13. a 15. století představovalo litevské velkoknížectví jedno z nejvýraznějších evropských politických mocností. Litevská knížata si uvědomovala význam zapojení svého území do evropských politických struktur, které bylo umožněno přijetím křesťanství. Význam litevského velkoknížectví však knížatům umožňoval svobodně se rozhodnout mezi západní a východní křesťanskou tradicí. Vliv a svár obou silných myšlenkových tradic na tomto území je reprezentován předními uměleckými díly této doby.
- Na území řádu - Rozhodující sílu v Pobaltí ve 12. – 15. století představoval řád německých rytířů, který v těchto krajinách vybudoval síť hradů, které zde zůstaly jako jedny z nejvýznamnějších historických památek středověku. Řád měl také významnou podporu českých panovníků. Ve výstavě jsou prezentovány jedny z mála dochovaných autentických štítů německých rytířů z 15. století či doklady pozůstatků řádové komendy ve Slavkově u Brna, doložené archeologickým výzkumem Moravského zemského muzea.
- Na poli Grunwaldském - Politická moc řádu německých rytířů v Pobaltí byla zlomena největší bitvou v dějinách středověké Evropy – bitvou u Grunwaldu v roce 1410. Řádoví rytíři zde podlehli spojeneckým silám polsko-litevské unie, jejichž součástí měli být i české husitské oddíly (vč. přítomnosti Jana Žižky). Tuto významnou událost středověkých evropských dějin na výstavě dokumentujeme řadou autentických militarií – zbraní a zbroje, podobně jako monumentální historizující malbou Jana Matejky.
- Jagellonci - Závěr výstavy je věnován Jagellonské dynastii, která do 10 století sjednocovala oblast Pobaltí a střední Evropy, tedy i českých zemí, v jeden politický
a kulturní celek. Jagellonská epocha je na výstavě reprezentována vybranými uměleckými díly a vzácnými písemnými památkami. Konec společných dějin symbolicky přinesla v roce 1526 bitva u Moháče.
Texty k jednotlivýmtematickým okruhům vytvořili naši přední odborníci ve spoluprácis historiky a lingvisty z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity(prof. Mgr. Libor Jan, Ph.D., doc. PhDr. Pavel Boček CSc, Mgr. Tomáš Borovský,Ph.D., Dr. phil. Vaidas Šeferis). Kurátorem výstavy je Mgr. Petr Kostrhun.
Exponáty do obou připravenýchvýstav výstav zapůjčili:
Archeologický ústav AVv Praze, Archeologický ústav MZM,Bažnytinio paveldo muziejus (The Church Heritage Museum, Vilnius),Benediktinské opatství v Rajhradě, Brněnské biskupství – diecézní muzeum, DerDeutsche Orden Wien, Galerie výtvarného umění
v Náchodě, Lietuvos nacionalinis muziejus (Vilnius), Latvijas NacionalaisVestures muzejs (National History Museum of Latvia, Riga), Moravská galerie vBrně, Muzeum archeologiczne w Gdańsku, Muzeum Brněnska – Památník písemnictvína Moravě, Muzeum města Brna,
Muzeum Początków Państwa Polskiego, MuzeumWarmii i Mazur w Olsztynie, Národní galerie v Praze, Národní knihovna ČR,Národním muzeum, Národní památkový ústav (státní hradu Bouzov a státní zámekRájec nad Svitavou), Numizmatické odd. MZM, Państwowe Muzeum Archeologiczne wWarszawe, Rigas vestures un kugniecibas muzejs (Museum of the History of Rigaand Navigation), Státní okresní archiv v Havlíčkově Brodě, velvyslanectvíEstonské republiky, velvyslanectví Litevské republiky, velvyslanectví Lotyšskérepubliky, Vojenský historický ústav.
Exponáty a fotografie zapůjčili:Archeologické centrum Olomouc, Archeologický ústav Moravského zemského muzea, Hornické muzeum Příbram, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Lietuvosnacionalinis muziejus / National museum of Lithuania, Vilnius, LatvijasNacionalais Vestures muzejs / National History Museum of Latvia, Riga, Mineralogicko-petrografické oddělení Moravského zemského muzea, MuzeumKroměřížska, Muzeum Komenského v Přerově, Muzeum Prostějovska,MuzeumVyškovska,Národní muzeum, Tallinna Ülikooli Ajaloo Instituut / Institute of HistoryTallinn University, Ústav archeologické památkové péče v Brně, ÚstavAnthropos Moravského zemského muzea, Vlastivědné muzeum v Olomouci,Západočeské muzeum v Plzni a Zoologické oddělení Moravského zemskéhomuzea, dále Mgr. Petr Gadas Ph.D., Antonín Otta, prof. RNDr. Antonín PřichystalDSc., RNDr. Luděk Seitl a Karel Špalek.
Součástí expozice bude promítánífilmu Františka Vláčila – „Údolí včel“.
Doprovodný program Dětskéhomuzea MZM k výstavě:
Od 21. ledna 2014, určeno provyšší ročníky 1. stupně ZŠ, 2. stupeň ZŠ, SŠ, program bude vhodným doplňkemučiva dějepisu příslušných ročníků.
Obsah programu: Studenti nahlédnoudo života lidí Pobaltských zemí (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko), seznámí ses historií a jejich vztahy k českým zemím od 5. do 16. století. Kulturníspecifika a vývoj regionu bude představen v kontextu středověkých a raněnovověkých dějin, ale také z pohledu archeologie už od nejstarších stop poosídlení. V programu budou zmíněny i významné osobnosti a historickéudálosti českých dějin.
(např. misijní cesta sv. Vojtěcha,výpravy Přemysla Otakara II., Řád německých rytířů a české země, JanLucemburský a tažení proti Litvě, Jagellonci na českém trůně a mnoho dalších).
Cíl programu: Studentiaktivně pracují s písemnými a obrazovými materiály (badatelské listy),k dispozici mají rovněž repliky klíčových sbírkových předmětů, zkusí sipráci archeologa metodou objektového učení - zkoumání a určování sbírkovýchpředmětů, přiřazování a orientace na časové ose, v neposlední řadě sivyzkouší ražbu středověkých mincí nebo se na okamžik promění v křižáckéhorytíře.
Výstupy programu: Po skončeníprogramu se student dokáže za pomocí písemných
a obrazových pramenů, sbírkových předmětů a didaktických pomůcek (vsamostatných nebo skupinových aktivitách) i prostřednictvím smyslového prožitkuorientovat v historii představovaného regionu. V otázcečesko-baltských vztahů dokáže informace zasadit do širšího dějinného kontextu.
Baltský salon: Litva v poštovnízásilce Baltský salon byl v přízemí Palácešlechtičen otevřen již v září tohoto roku jako předznamenání výstavy„Tajemný svět Baltů“. V rámci svého předsednictví Radě Evropy se zde jakoprvní pobaltská země prezentovala Litva, a to již dvěma výstavami – první představilalitevskou novinářskou fotografii, druhá pak geniálního litevského umělceMikalojuse Konstantinase Čiurlionise. Současně s otevřením výstavy „Světtajemných Baltů“ bude otevřena třetí a poslední výstava, tentokráteinteraktivní, s názvem „Litva v poštovní zásilce“. V deseti poštovníchtruhlách návštěvníci objevují deset litevských kulturních, přírodních ahistorických pokladů, které jsou zapsány na seznamech a registrech UNESCO. Mimojiné se jedná o historické centrum Vilniusu, archeologické naleziště Kernavé,Kurskou kosu, zastávky geodetického oblouku Struve, tradice výroby křížů, zpěvlidových písní sutarlinés, svátky písní a tanců. Tato putovní výstava jižnavštívila mnoho evropských
a světových států. Po Litvě se budou v„Baltském salonu“ představovat i další pobaltské státy.
Více informací na www.mzm.czKontakty:
Eva Pánková – PR,
epankova@mzm.cz, 606 738 098,533 435 273
Zdeňka Nerudová – kurátorka částivýstavy „Pobaltí před Balty“,
znerudova@mzm.cz, 533 435 230,732 648 106
Petr Kostrhun – kurátor částivýstavy „Od sv. Vojtěcha po Jagellonce“,
pkostrhun@mzm.cz, 543 212 415,737 542 550