Další vývoj v kauze Nový hrad

Kauza Nový hrad – spekulace vs. fakta
Vyjádření Mendelovy univerzity v Brně k nařčením pana Roberta Krafta

Již delší dobu je Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně v tištěných i elektronických masmédiích napadán bezdůvodnými a nepodloženými argumenty pana Roberta Krafta, předsedy sdružení Český svaz ochránců přírody a kulturních památek Nový hrad (nejedná se o Český svaz ochránců přírody, jak je často chybně uváděno). Zjevným cílem této kampaně je snaha zastřít skutečné příčiny zastavení stavebních prací na opravě památkově chráněného objektu Nový hrad a zamlžit objektivní překážky bránící bezpečnému užívání této zříceniny ze strany široké veřejnosti.

Snahy pana Krafta o modernizaci a dostavbu Nového hradu sahají až k roku 1988, kdy Mendelova univerzita v Brně (tehdejší Vysoká škola zemědělská v Brně) dala jasně najevo, že o daný objekt, umístěný v cenné přírodní rezervaci, nemá zájem. A tento názor zastává dosud. Od roku 1923, kdy Nový hrad v rámci 1. pozemkové reformy přešel do držení univerzity coby součást bývalého lichtenštejnského lesního majetku lesního statku Adamov, se totiž jasně ukázala jeho nevyužitelnost pro praktickou výuku studentů univerzity a pro hospodářské potřeby školního podniku. Proto na žádost pana Krafta, a pod nátlakem Generální prokuratury, došlo k 1. 1. 1990 k bezúplatnému převodu tohoto objektu z počátku 18. století do vlastnictví 21. základní organizace Českého svazu ochránců přírody, které pan Kraft předsedal. Předtím se od převzetí zříceniny distancovaly ONV Blansko a MNV Olomučany, ztroskotal i převod do majetku Státní památkové péče KNV.

Cílená snaha vybrané úzké skupiny aktivistů tehdejšího ČSOP získat za každou cenu Nový hrad do svého držení byla úspěšně završena následným převodem uvedené nemovitosti do majetku nově založeného sdružení Český svaz ochránců přírody a kulturních památek (ČSOPaKP), vedeného panem Robertem Kraftem. Filozofie a výsledky aktivit ČSOPaKP nemají mnoho společného s celorepublikově uznávaným Českým svazem ochránců přírody, kterého si velmi vážíme a spolupracujeme s ním na řadě projektů. Představitelé ČSOPaKP poměrně rychle opustili dosavadní proklamované snahy o konzervaci či prosté zabezpečení zříceniny Nového hradu a zvolna začali usilovat o poměrně rozsáhlou rekonstrukci objektu. V posledních letech se jedná dokonce o úplnou dostavbu vybraných, již léta neexistujících a rozpadlých, částí bývalého hradu. Jakkoliv tento záměr byl nebo měl být podložen příslušným stavebním povolením a souhlasy vlastníků všech stavbou dotčených pozemků a komunikací, je zřejmé, že časová náročnost a objem potřebných finančních prostředků na realizaci uvedeného záměru se od původního rozpočtu a plánu značně liší. A zde je třeba hledat skutečný důvod zastavení všech prací na úpravě zříceniny a jejího okolí.

Samostatnou kapitolou jsou přístupové lesní cesty k Novému hradu a jejich používání. Již v době převodu objektu byly cesty na územích spravovaných univerzitou nepřístupné motorovým vozidlům. Jsou to komunikace určené výhradně pro hospodářskou, ochrannou a kontrolní činnost v lese. To je i případ lesní cesty Hradská, zbudované univerzitou ve 30. letech minulého století, ne však úvozové cesty, vedoucí z Hradské přímo k hradu (posledních 0,5 km). Na přelomu roku 1996 a 1997 byla univerzita nucena z důvodů nárůstu nepovolených vjezdů do lesních porostů (auta, motorky, čtyřkolky atd.) a vyvážení odpadů umístit u svých lesních cest závory. Ihned po zbudování závor obdržel pan Kraft klíče a adresné povolení k vjezdu na lesní cestu Hradská. Problém nastal u zmíněné nezpevněné cesty, která celá prochází územím přírodní rezervace, obklopujícím Nový hrad. A právě zde pan Kraft dlouhodobě nerespektoval požadavky ochrany přírody, neboť na cestu po mnoho let vjížděl bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody.

Poměrně křečovitá snaha „hradního pána“ o medializaci údajných překážek bránících pokračování stavebních prací v areálu Nového hradu nemá žádný relevantní základ. Jeho tvrzení, např. o nemožnosti užívání přístupových komunikací ve vlastnictví Mendelovy univerzity v Brně a správě ŠLP Křtiny, o účelovém zatarasení příjezdových komunikací balvany či závorami a dopravním značením, o údajné snaze univerzity či školního podniku o znovuzískání již „opraveného“ hradu pro účely vybudování sídla pro vlastní mecenáše a prominenty apod., jsou zkreslená a tendenční. Naopak aktivity pana Krafta na univerzitních pozemcích, spravovaných školním podnikem, jsou prokazatelně v řadě konkrétních případů v přímém rozporu s platnou legislativou, zejm. se zákonem o lesích, o odpadech, o živnostenském podnikání a se stavebním zákonem.

Negativní mediální kampani vedené v této kauze proti MENDELU a ŠLP Křtiny bohužel podlehli i někteří úředníci státní správy, kteří překročili své kompetence a porušili zákon, když se snažili prohlásit příjezdové komunikace k Novému hradu za volně veřejně přístupné a dokonce nařídili vlastníkovi komunikací odstranit pevné překážky, údajně bránící zpřístupnění zříceniny hradu. Nápravu těchto závažných pochybení musel z podnětu ŠLP Křtiny zjednat až Krajský soud v Brně, který svým rozsudkem ze dne 28. 3. 2011 pod č.j. 30 Ca 74/2009-41 pro nezákonnost zrušil první ze série správních rozhodnutí vydaných Odborem dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Dne 28. 7. 2011 pak Ministerstvo dopravy ČR pod č.j. 423/2011-910-STSP/2 zrušilo jeho další rozhodnutí poškozující práva ŠLP Křtiny MENDELU, a to opět z důvodu řady pochybení a nezákonného postupu prvoinstančního správního orgánu.

Lesní účelové komunikace Svitavská a Hradská tedy v souladu se zákonem zůstávají nadále veřejnosti, hradního pána nevyjímaje, nepřístupné a majitel Nového hradu musí respektovat při užívání cestní sítě Mendelovy univerzity v Brně na ŠLP Křtiny stejné podmínky a pravidla jako všichni ostatní.