Náměstí bude projektovat brněnská architektka

Letovice * Představitelé Letovic mají jasno. Alespoň v případě budoucnosti rekonstrukce Masarykova náměstí. Ze tří projektů, které radní vybrali do druhého kola k posuzování, zvítězil návrh brněnské architektky Jany Kaštánkové. Výsledná podoba náměstí se však musí ještě doladit.
Architekti měli za úkol předložit řešení celkové dopravní situace, zejména pak křižovatky v západní straně náměstí, dále stání autobusů, parkovacích míst, předzahrádek a zásobování obchodů, ozelenění, shromažďovací i klidové plochy a to vše v návaznosti na předchozí úpravy a stávající infrastrukturu. Ačkoliv se každý autor se zadáním popral po svém, všechny projekty se v základních ideách vrací k historické podobě náměstí. „Musíme ale říci, že kdyby nebyly historické fotky, tak si myslím, že by toho páni architekti zas tak moc nepředvedli. Nejideálnější by asi bylo ze všech návrhů poskládat jeden. Ale to by nešlo,“ netajil se letovický místostarosta Vladimír Stejskal.
Přesto rada i zastupitelstvo města minulé pondělí jeden návrh vybraly. „Rada vybrala návrh paní inženýrky architektky Jany Kaštánkové a zastupitelstvo tuto volbu potvrdilo. Je to zároveň varianta, která zvítězila u občanů při veřejném projednávání v kulturním domě, ale i při internetovém hlasování,“ seznámil s rozhodnutím letovické radnice starosta města Radek Procházka.
Studie Jany Kaštánkové byla podle Procházky nejvyváženější. „Jednak kvůli zeleni, ale i proto, že se radnice stane znovu dominantou náměstí. A také pro navrhovaný dopravní systém. Letovické náměstí je totiž problémové, dálkové ani místní autobusy odtud nikdy nevymístíme úplně tak jako třeba v Boskovicích,“ jmenoval starosta.
Architektka Kaštánková ve svém návrhu počítá s obnovou stromořadí podél silnice, využitím nábřeží Svitavy, travnatými plochami, s rozdělením jednolitého náměstí na více menších ploch s různými funkcemi i horizontálním členěním prostoru. Vstup na náměstí bude jasně od okolního rušného prostředí Pražské ulice pomyslně oddělovat městská brána, jež dostane své místo za kruhovým objezdem. Vnitřní prostor náměstí bude mimo jiné pamatovat na vodní prvky v podobě kašny s fontánou a pítka, variabilní systém osvětlení, lávky přes řeku Svitavu, tržnici vymezenou metr a půl vysokými opěrnými sloupy i letní zahrádky.
Přestože je definitivně jasné, že do již spravených prostor v severovýchodní části se při rekonstrukci náměstí zasahovat nebude, zbývají stále problematické okruhy, které je třeba vyřešit. „Důležité teď je, že ty nejcitlivější věci se budou řešit jen s jedním člověkem. Domlouvali jsme se, že vznikne pracovní skupina, která bude dopracovávat a řešit technické detaily tak, aby se stihla připravit projektová dokumentace pro územní řízení a abychom mohli poté požádat o dotaci. První výzvu dotačního titulu letos v prosinci nestihneme, ale už na jaře bychom mohli žádat,“ zmínil další postup Radek Procházka a dodal, že podle jeho informací má město velikou šanci dosáhnout i na osmdesátiprocentní krytí nákladů z evropských peněz.
Tvrdé diskuse o konkrétní podobě náměstí se očekávají. „Nebude jednoduché to dopracovat tak, aby se náměstí líbilo všem, také ale z něj nechceme betonovou plochu,“ tvrdí místostarosta Vladimír Stejskal s tím, že rozumný kompromis je v podstatě nutností. „Jsou tam samozřejmě věci, které je třeba upravit. Zeleň není nábytek, aby se dala neustále stěhovat. A týká se to i západní části a řešení výjezdu autobusů. Plánuje se jediná cesta bez možnosti otáčky, jediná možnost je směr na přehradu nebo k nádraží. Stačí, aby tam byla havárie nebo překopaná silnice, a dálkové autobusy nebudou mít kudy vyjet,“ upozornil na jeden z nešvarů místostarosta Bohuslav Kuda. „Toto je studie, teď je potřeba sejít z mraků dolů na zem a vyřešit i praktické věci.“