Moravská spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu a Zdislavice

Moravské zemské muzeum vydává v těchto dnech monografickou publikaci Moravská spisovatelka – Marie Ebnerová z Eschenbachu a Zdislavice. Cílem publikace je připomenout českému čtenáři dílo i osobnost spisovatelky, význam její tvorby a prostupování do českého jazykového prostředí. Stejně tak kniha slovem i obrazem přibližuje oba zdislavické historické objekty – zámek a hrobku, které jsou s osobností a tvorbou této nejproslulejší moravské spisovatelky spojeny.

Základní informace o knize a tématu:
Osudy Marie Dubské z Třebomyslic, provdané Ebnerové z Eschenbachu (nar. 16. 9. 1830), zůstávají v českém prostředí de facto obecně neznámy. Přestože se tato žena narodila na Hané nedaleko Kroměříže a po celý dlouhý život vždy zajížděla do svého rodiště, vzdor tomu, že rodný kraj a jeho obyvatele učinila středobodem svých nejvýznamnějších a nejčtenějších literárních děl, jeví se jako smutný fakt, že sto let po jejím úmrtí jsou její dílo i ona sama předmětem zájmu jen nemnoha našich znalců.
Je to paradoxní, neboť Marie Ebnerová z Eschenbachu patřila k těm literárním tvůrcům, kteří zásadně napomohli obecnému rozšíření informací o malebnosti a kulturním svérázu Moravy a své rodné zemi coby umělkyně sloužila s láskou, ba vášnivostí. Z hlediska významu jejího díla a jeho obecného zahraničního oceňování a v mezinárodních souvislostech nemá Morava, ale vlastně ani celé Česko, významnější a proslulejší ženu – spisovatelku. Byla autorkou prvního řádu, evropskou kulturní osobností, prvou ženou, které udělila vídeňská univerzita čestný doktorát a vedle jiných poct byla také roku 1911 nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Její věhlas je trvalý, význam nezpochybnitelný a nezpochybňovaný a již na začátku minulého století jako tvůrkyně z nejpodstatnějších vstoupila do školních osnov a učebnic. I dnešní školáci v Rakousku, Švýcarsku a Německu se povinně seznamují s jejím humanistickým dílem. Proč je tedy tato příslušnice starého českého rodu u nás stále osobou bezmála tajemnou?
Jediným důvodem je fakt, že psala německy. Němčina, kdysi druhá řeč v zemích Koruny české, začala po skončení Velké války a vzniku Československa z obecného povědomí ustupovat a jazykem cizím se Čechům, Moravanům a Slezanům stala po té válce další, kdy od nás byla odsunuta absolutní většina z milionů německy mluvících zdejších obyvatel. Fatálně definitivně tak byly dořešeny století trvající snahy o harmonizaci jazykového prostředí ve smyslu nalezení konsensu obou řečí – češtiny i němčiny.
Dopad díla Marie Ebnerové z Eschenbachu lze připodobnit k významu literární tvorby Boženy Němcové. Obě autorky ostatně bývají porovnávány i v rovině literárních kvalit. Bez nadsázky platí, že jsou to dvě naše největší literátky. A máme-li česky píšící Němcovou spojenu s Babiččiným údolím, Dubská, respektive Ebnerová z Eschenbachu je svázána se Zdislavicemi na Kroměřížsku.

Marie Ebnerová z Eschenbachu reprezentovala přirozené a autentické prostupování světa česko-
i německojazyčného. V jejich prózách nalezneme nejen české, přesněji moravské a česky hovořící postavy, ale také řadu moravských lokací. Dojemný literární hold složila českým ženám, když na základě osobních zážitků z dětství napsala láskyplné dílo o moravské, respektive hanácké vychovatelce. Tento pomník ze slov, cenný a populární román se jmenuje Božena.
Ale i v jiných textech spisovatelky je pevné zakotvení v českém jazykovém a etnicky moravském prostředí patrné – při charakterizaci postav a situací nezřídka užívá celých českých souvětí, jež jsou až v poznámkách pro německé čtenáře překládány. Znalost moravského prostoru a láska k němu nebyly ovšem prosty schopnosti objektivně vnímat problematické sociální stránky. O podobě moravské vesnice, o někdejší chudobě i rozvrácenosti lidských vztahů, psala, ostatně podobně jako další moravští spisovatele – bratři Mrštíkové, otevřeně a působivě. Její sociální cítění bylo neobyčejné a vedle tematiky povídek a románů se projevovalo i zcela konkrétně, například financováním vzdělávání talentovaných nemajetných dětí či úhradou nákladů spojených s vystavěním chudobince v jejich rodných Zdislavicích. Tato ušlechtilá žena je v zahradě rodového zámku Zdislavice i pohřbena.
Někdejší rodové sídlo – zdislavický zámek – se v posledních letech mění v ruinu, neboť majitelé žijící na druhém konci planety jej nijak neudržují a marně nabízejí k prodeji.
O poznání pozitivnější osud potkal hrobku rodu Dubských, nevelký objekt v původní dolní části zámecké zahrady, který byl postavený podle návrhu spisovatelčina manžela Mořice. Existuje dlouhodobá významná snaha opravit ji a učinit z místa posledního odpočinku slavné spisovatelky místo důstojné. V této věci již léta společně o opravu usilují Muzeum Kroměřížska – majitel objektu, Zlínský kraj – zřizovatel kroměřížského muzea, obec Zdislavice i Moravské zemské muzeum. K významným pomocníkům se řadí jak milovníci historie z Česka a Rakouska, tak osobně J. E. pan Ferdinand Trautmansdorff, rakouský velvyslanec v ČR a v poslední době i nově ustavená instituce příznivců našeho architektonického dědictví Czech National Trust.
V duchu této spolupráce vznikla ostatně i tato publikace.
Snem všech, kdož jsou činní v projektu obnovy hrobky, v níž je Marie Ebnerová z Eschenbachu pohřbena, zůstává možnost představit tento nevelký architektonický objekt veřejnosti. V předjaří 2016 k tomu bude první velmi příhodné datum: Dne 12. března 2016 totiž uplyne přesně sto let od skonu velké a laskavé Moravanky Marie Dubské z Třebomyslic, provdané Ebnerové z Eschenbachu.

Autoři textů knihy:
PhDr. Eleonora Jeřábková, Ph.D. (1957) – Literární historička, germanistka, překladatelka. Dlouhodobě se věnuje dílu Marie Ebnerové z Eschenbachu, mimo jiné působila i na zámku Lysice, který patřil rodu Dubských. Je vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea a pracuje též v Centru kulturních dějin 20. století MZM. Literárně-historickou studii věnovala Mořici Ebnerovi z Eschenbachu, doktorské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity zakončila prací o kulturním prostředí, v kterém žila Marie Ebnerová z Eschenbachu.
PhDr. Mgr. Martin Reissner, Ph.D. (1969) – Historik literatury a výtvarného umění, vysokoškolský pedagog. Editoval časopis pro teorii a kritiku dětské literatury Ladění, po desetiletí byl jeho šéfredaktorem. Mimo jiné napsal studie o židovské literatuře a osvícenském písemnictví i monografii o malíři Josefu Klírovi. Je spoluautorem knih Dějiny umění 12, Odkaz Jaromíra Tomečka, Fenomén kniha, literárních monografií i slovníku české dětské literatury či publikace o Cyrilu a Metodějovi nebo katalogu o díle Zdeňka Buriana. Studium na Masarykově univerzitě zakončil roku 1995 magisterskou diplomovou prací o Marii Ebnerové z Eschenbachu.
Prof. PhDr. Stanislav Sahánek (1883 – 1942) – Vynikající moravský germanista, působil na moravských středních školách a posléze na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Komenského univerzitě v Bratislavě. Vytvořil základní dílo germanistické literární historie – Přehledné dějiny německého písemnictví, předtím však napsal také jazykovědnou práci Německý pravopis, monografie Ferdinand von Saar a Literární biedermeier v německém písemnictví. Dlouhodobě se věnoval i tvorbě Marie Ebnerové z Eschenbachu. Po začátku okupace se zapojil do odboje. V prosinci 1941 byl zatčen a v následujícím roce umučen v koncentračním táboře Mauthausen. Profesorem pro obor dějin německé literatury na Filosofické fakultě Masarykovy university byl jmenován in memoriam.

Vydalo: Moravské zemské muzeum v nákladu 1000 ks, 92 stran
Autoři: PhDr. Eleonora Jeřábková, Ph.D., PhDr. Mgr. Martin Reissner, Ph.D., Prof. PhDr. Stanislav Sahánek
Editor: PhDr. Mgr. Martin Reissner, Ph.D.
Cena:  148,- Kč vč. DPH

Kontakty:
Eva Pánková – PR, epankova@mzm.cz, 533 435 273, 606 738 098
Martin Reissner – mreissner@mzm.cz, 533 453 201
Eleonora Jeřábková – ejerabkova@mzm.cz, 545 217 228