Klenotnice knížat ze Salm-Reifferscheidtu

Státní zámek Rájec nad Svitavou * Klenotnice knížat ze Salm-Reifferscheidtu je posledním zastavením prohlídkové trasy prvního patra zámku, která zavádí návštěvníky do appartementů Huga III. knížete ze Salm-Reifferscheidtu (1832–1890) a jeho manželky Alžběty, roz. princezny Liechtenstein (1832–1894). Instalace klenotnice byla připravena jako připomínka 400. výročí úmrtí císaře Rudolfa II. jako mecenáše a sběratele umění. Návštěvníkovi je poprvé představen zcela unikátní soubor uměleckých předmětů z horského křišťálu doplněný artefakty, které také bývaly součástí manýristických a barokních uměleckých sbírek – pokladnic a kunstkomor (poháry z kokosového ořechu). Nejstarším exponátem klenotnice je křišťálový podnos s řezanými ovidiovskými scénami, který pochází z milánské dílny bratří Saracchiů (kolem 1580–1585). Většina vystavených křišťálových nádob je spojena se slavnou milánskou rodinou řezáčů drahých kamenů Miseroniů, jejíž členové působili na císařském dvoře Rudolfa II. a jejich potomci byli činní v Praze až do konce 17. století. Mezi křišťálovými nádobami vyniká vysoký pohár s víkem z dílny Gaspara Miseroniho (asi 1518–1573), jehož jméno stojí na počátku věhlasné rodinné tradice. Soubor uměleckých předmětů z řezaného horského křišťálu, které byly broušeny v Miláně nebo Praze, uzavírají barokní díla, která vznikla v českých a německých dílnách (například pohár s erbem Schönbornů). Součástí klenotnice je také nově restaurovaný jantarový domácí oltářík s Malou Kalvárií, který byl vzhledem ke svému stavu dosud ukryt v depozitáři. Tato jedinečná práce pocházející z gdaňské dílny Michela Redlina (kolem 1680) patří do okruhu uměleckých děl označovaných dobovým slovníkem jako artificialia, u nichž objednavatelé a sběratelé cenili umné zpracování a mistrovskou dovednost. Rájecká kolekce horských křišťálů nemá obdobu v žádné dochované aristokratické sbírce na Moravě; její artefakty jsou srovnatelné s dochovanými uměleckými předměty z panovnických sbírek jako například rudolfínské kunstkomory ve vídeňském Kunsthistorisches Museum, bavorských kurfiřtů v Mnichově nebo saských uměleckých sbírek v drážďanské Grünes Gewölbe.
Mezi exponáty klenotnice jsou také zařazeny významné řádové insignie spojené s členy knížecího rodu ze Salm-Reifferscheidtu: funerální replika kolany řádu Zlatého rouna, který byl udělen starohraběti Antonínu Karlovi ze Salm-Reifferscheidtu (1720–1769), a řád Zlatého rouna z majetku starohraběte a knížete Huga Karla Eduarda ze Salm-Reifferscheidtu (1803–1888). Klíč nejvyššího komořího s iniciálami císařovny Marie Terezie a Josefa II.
upomíná na zakladatele rájeckého zámku starohraběte Antonína Karla Salm-Reifferscheidta (1720–1769).