Isarno nejspíš padne pod tíhou lejster

Od března je to v případě letovického keltského městečka stále stejná písnička. „My chceme Isarno zachránit, ale...“ „Ale“ znamená majetkoprávní vyrovnání, protože pozemek patří města, a ty chýše, nad kterými by člověk brečel, vlastní zase nájemce. Už téměř dva roky je osada jen v hledáčku radních, právníků a nás, novinářů. Radní prý Isarno chtějí, ALE to nestačí. Nový zájemce musí vypořádat majetek a napsat podnikatelský záměr. Přitom zachránit v tomto případě neznamená podepsat smlouvu nebo popsat cár papíru, ale vzít lopatu do ruky. Jenže lopata může přijít na řadu až po podpisu. Už minulý týden měla být podpisová záležitost vyřešená a už jsem se těšila, jak napíšu titulek „Šermíři z Prahy Isarno zachrání“, ALE radní se podpisu zase nedočkali. Článek tak tiše čeká v počítači na svůj velký okamžik. Nicméně člověku se jen těžko věří tomu, že za čtrnáct dní bude situace jiná, opravdu těžko...