Struska v Býčí skále působí jako abrazivo

V prostoru bývalé pily u Jedovnic na Jedovnickém potoce byla v roce 1746 založena Hugova huť na zpracování železné rudy. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen až do konce 19. stol. na údolní svahy bočního žlíbku před Rudickým propadáním. Tyto svahy následně zarostly lesem. Bočním žlíbkem protéká nyní voda z rudické ČOV a dále srážkové vody z velkých dešťů a tajících sněhů od Rudice. Právě velké přívalové vody v posledních několika letech podemlely ve žlíbku svahy se struskou, staré stromy na svazích se vyvrátily a přestaly svahy držet. Svahy strusky začaly ujíždět na dno žlíbku a velká voda strusku strhává s sebou a odnáší do podzemí. Při vyústění bočního žlíbku do koryta Jedovnického potoka se vytvořil velký výplavový kužel strusky, který Jedovnický potok eroduje a strhává do jeskynního systému Rudické propadání - Býčí skála. Struska v jeskyních působí jako abrazivo, zanáší a obrušuje sintrové útvary a ucpává zúžená místa a nízké chodby v jeskyni, čímž snižuje průtočnost jeskynního systému a tím snižuje jeho samočistící schopnost. Neboť citovaný jeskynní systém je taková přírodní ČOVka, která vypomáhá zastaralé a málo výkonné a kapacitně nevyhovující ČOVce v Rudici. A pomáhat nestačí. Samozřejmě jeskyně jako chráněné přírodní jevy nemají sloužit za úložiště odpadu, byť vzniklého v 19. století. V loňském roce se podařilo získat ze státních prostředků z Programu péče o krajinu finance na odstranění hlavní části výplavového kužele strusky a na vybudování dvou hrázek v bočním žlíbku od Rudice. Hrázky mají za úkol vyrovnat spád dolní části žlíbku a zadržet strusky strhávané z ujíždějících svahů. Ve složitém terénu navíc chráněném jako národní přírodní památka musely všechny práce být provedeny ručně bez mechanizace. Realizace se ujal majitel pozemků: Mendelova univerzita v Brně - ŠLP Křtiny. V dalších letech předpokládáme vybudování dalších hrázek ve vyšší části žlíbku a stabilizaci struskových svahů pomocí opěrných zídek. Je ovšem otázkou, jaké finanční prostředky bude mít Správa CHKO Moravský kras v dalších letech k dispozici. Kromě stabilizace či odstraňování strusek ve žlíbku před Rudickým propadáním je třeba vyřešit svod dešťových a odpadních vod z obce Rudice do Rudického propadání, což je komplex problémů o financích několik řádů vyšších. Na to možnosti AOPK ČR nestačí.

RNDr. Antonín Tůma
geolog Správy CHKO Moravský kras