Šanson – věc veřejná KONCERT volného seskupení autorů a interpretů šansonů

Boskovice * V sobotu 25. října v 17 hodin v Galerii Otakara Kubína vystoupí volné seskupení autorů a interpretů šansonů Šanson – věc veřejná ve složení: Rudolf Pellar (zpěv), Marta Balejová (zpěv) a Milan Jíra (klavír). Programem bude provázet Jan Petránek.
Rudolf Pellar (herec, zpěvák, skladatel, překladatel, pedagog)
Původně chtěl být gymnaziálním profesorem češtiny a němčiny, jenže nacisté zavřeli české vysoké školy a jemu zbyla k studiu pouze konzervatoř. Po absolutoriu následovalo několik angažmá (Přerov, Opava, Divadlo S.K.Neumanna, Hudební divadlo v Karlíně a na řadu let Městská divadla pražská). Pracoval a pracuje i v rozhlase a s manželkou Lubou vytvořili vynikající překladatelskou dvojici, převádějící do češtiny autory takového kalibru, jako jsou Faulkner, Salinger, Hemingway a mnoho dalších. Po celý život Rudolf Pellar zpíval a vždycky ho zajímal obsah písně a jeho sdělení – tedy podstata šansonu. Proto je zcela přirozené, že jakmile normalizační tlaky poněkud povolily, nastoupil na Pražskou konzervatoř jako učitel šansonové interpretace. Neméně samozřejmé bylo, že byl mezi těmi, kdo zakládali skupinu ŠANSON – VĚC VEŘEJNÁ a stal se jejím předním členem. Ještě snad stojí za zmínku něco, co je bohužel pro postavení tohoto žánru v těchto končinách příznačné, že Pellar samozřejmě za ta léta natočil řadu snímků v rozhlase, v televizi i na desky (ještě ty LP), ale jeho první „profilový“ CD vyšel k jeho osmdesátinám.

Marta Balejová (zpěvačka, překladatelka, pedagog)
S hudebním vzděláním začla již v předškolním věku jako adeptka klavírní hry a později přibrala i zpěv a violoncello. Studium na Konzervatoři Jaroslava Ježka zakončila absolutoriem v pěvecké třídě Vlasty Soumarové-Mlejnkové a Středočeskou konzervatoř absolvovala v oboru „tvorba písňových textů“ u lektorů Pavla Žáka, Pavla Vrby, Zdeňka Borovce a dalších. V současné době se věnuje výhradně šansonu. Představení Pocta Edith Piaf, v němž spolupracuje s herečkou Libuší Švormovou, navštívila řadu „štací“ jak v ČR tak v zahraniční (např. ve Stockholmu). V tomto představení spolupracovalo příležitostně několik českých symfonických orchestrů pod taktovkou Aleše Podařila. Vedle intenzivní koncertní činnosti pravidelně účinkuje v pořadech skupiny ŠANSON – VĚC VEŘEJNÁ. Vydala CD „Pocta Edith Piaf“, s písněmi ze stejnojmenného pořadu a v poslední době další CD „Život je velký kolotoč“, kde najdete písně z pořadu „Edith a Frank – srdce a sláva“ o umělecké kariéře dvou významných osobností Edith Piaf a Franka Sinatry. A v neposlední řadě Marta Balejová působí jako pedagog a přispívá tak k výchově nových českých interpretů šansonu.

Milan Jíra (skladatel, klavírista, moderátor, pedagog)
Absolvent Pražské konzervatoře v oboru klavír (prof. Otto Haša), AMU v oboru skladba (prof. Pavel Bořkovec), dvouleté postgraduální studium estetiky na FF UK, státní zkouška z angličtiny. Korepetitor Armádní opery, vedoucí kabaretu AUS-VN, hudební dramaturg, redaktor Čs.rozhlasu, dirigent a vedoucí orchestru Divadla Na Vinohradech, pedagog Konzervatoře Jaroslava Ježka, pedagog Pražské konzervatoře.
Do jeho životopisu patří i dvouletá pauza ve vysokoškolském studiu, vynucená totalitním režimem, nedobrovolný odchod z Čs. rozhlasu v rámci tzv.“normalizace“ a několikerý zákaz umělecké činnosti, vzhledem k působení ve skupině ŠANSON – VĚC VEŘEJNÁ. Má na svém „kontě“ několik desítek provedených i neprovedených skladeb z oblasti tzv.“vážné hudby“, asi 100 šansonů a okolo 200 scénických hudeb pro divadla (od amatérských loutkových až po Národní divadlo).

Jan Petránek (redaktor, komentátor, překladatel, textař)
Vystudoval prestižní „Českoslovanskou obchodní akademii“ v r.1951 a v témže roce se stal redaktorem zahraniční rubriky Československého rozhlasu. Od začátku se zaměřil na studium mezinárodních vztahů, zvláště na problémy velmocenské strategie a od začátku kosmické éry také na otázky kosmonautiky. V r.1961–62 byl stálým zpravodajem Čs.rozhlasu v Indii, pak v SSSR a později v řadě dalších asijských zemí. Za účast ve vysílání Čs.rozhlasu proti okupaci v r.1968 mohl po celých 18 let pracovat pouze jako topič v továrně MITAS v Zahradním městě. Patří mezi signatáře Charty 77. Psal do samizdatových Lidových novin a po listopadu 1989 byl jejich redaktorem až do odchodu do důchodu v r.1993. Od té doby je na tzv. “volné noze“, spolupracuje nejčastěji s rozhlasem a televizí. Napsal řadu písňových textů, ale i povídek a komentářů pro svou milovanou skupinu přátel ŠANSON – VĚC VEŘEJNÁ, jejímž je členem od jejího vzniku, tj. od 21.února 1969.