Brno, 2. 10. 2012 * Od října vnese Český rozhlas svěží vítr do svého vysílání zcela novým formátem – rozhlasovou hrou, která netrvá déle než jednu až dvě minuty. Vysílání těchto rozhlasových jednohubek zahájil Český rozhlas téměř na všech svých stanicích 1. října. Kdo nestihne vysílání, může si vybrat z desítek her na webové stránce minutovehry.cz .
Minutové hry jsou
rozhlasové hry s velmi krátkou stopáží. Jejich délka se pohybuje kolem jedné minuty. V českém prostředí se jedná o zcela
ojedinělý formát. Český rozhlas natočil již více než
100 kusů, na jejichž tvorbě se podílejí významní čeští režiséři a herci.
„Minutové hry jsou prostorem pro vyzkoušení všeho možného, co rozhlas nabízí. I když to někoho překvapí, do jedné až dvou minut se dá vtěsnat
příběh ze života, komediální či hororová situace nebo zvukový experiment,“ říká dramaturgyně Kateřina Rathouská, která je autorkou celého projektu.
Hříčky jsou i přes svou časovou úspornost tematicky velmi bohaté. Posluchači budou svědky partnerských hádek, rodičovských výchovných přešlapů, nezdařeného podnikatelského pokusu, rozhovoru s padlou hvězdou showbyznysu nebo sporu poslance parlamentu s policistou. To vše v podání mnoha významných hereckých osobností včetně
Jiřiny Jiráskové,
Oldřicha Kaisera,
Hany Maciuchové,
Ondřeje Vetchého,
Davida Novotného nebo
Jany Strykové.
„To, co jsme na stanici Vltava původně plánovali jako experimentální formát pro zkušené milovníky rozhlasové dramatiky, přerostlo v celorozhlasový projekt a nabídneme ho posluchačům všech stanic Českého rozhlasu. Posluchače zveme na minutový výlet do světa rozhlasové hry. Třeba se tam bude chtít ještě vrátit,“
říká Lukáš Hurník, šéfredaktor stanice ČRo 3 – Vltava, kde projekt vznikl.
Na tvorbě těchto rozhlasových miniatur Kateřina Rathouská spolupracovala jak se zkušenými autory, mezi které patří dramatik a režisér
David Drábek, dramatička
Daniela Fischerová nebo spisovatel
Miloš Urban, tak s autory, pro které byla rozhlasová dramatická tvorba novinkou. Svými hrami do projektu přispěli například komentátor a analytik Hospodářských novin
Jindřich Šídlo či filmový scenárista a režisér
Robert Sedláček. V rozšiřování spektra „netypických“ tvůrců však jde Český rozhlas ještě dál. Na webových stránkách
minutovehry.cz nabízí každému posluchači možnost napsat vlastní text. Na tři nejlepší autory čeká zcela mimořádná odměna – nastudování jejich miniscénáře s profesionálními herci, a následné odvysílání na vlnách Českého rozhlasu.
Během října uvede Český rozhlas
každý den jednu premiérovou minutovou hru na celkem patnácti svých stanicích - 3 celoplošných, všech 11 regionálních a Radiu Wave. Od listopadu se rozhlasové miniatury stanou doménou Českého rozhlasu 3 – Vltava.
Na vlnách Českého rozhlasu Brno můžete minutové hry slyšet ve všední dny v dopoledním Apetýtu v 10.10 hodin a reprízu v 16.10 hodin v pořadu Rendez-vous. V sobotu a v neděli také v Apetýtu v 10.10 hodin a reprízy v rámci pořadů Zelný rynk a Sedmé nástupiště v 17.10 hodin.
Pro další informace kontaktujte:
Lenka Pitronová, marketing a PR,
lenka.pitronova@rozhlas.cz, tel. 221 552 636.
Ukázka minutové hry Jindřich Šídlo: Motivační pohovor Zatímco dcera (11) odpovídá po celou dobu vcelku nevzrušeně, ale ještě ne pubertálně otráveně, na otci (40) je vidět/slyšet vzrůstající neklid. Otec: Co děláš, Majdo?
Dcera: Učím se, tati. Na přijímačky.
Otec: A jak ti to jde? Hlavně ta matika, viď…
Dcera: Snad to pude.
Otec: Hele, Majdo, já vim, že jsi asi nervózní, protože je strašně důležitý, jestli se na ten gympl teď dostaneš, nebo ne, ale víš co – nebuď. Nikdo se nebude zlobit, když tě nevezmou.
Dcera: Já vim, tati.
Otec: Ono by tě to teda asi hrozně mrzelo, kdyby to nevyšlo, ale to se prostě nedá nic dělat.
Dcera: Já vim.
Otec: Ona to taky není žádná legrace, že jo, protože když se nedostaneš, zůstaneš ve škole s hloupějšíma dětma, který tě budou zdržovat.
Dcera: Hm.
Otec: Nechápu, proč se tváříš, jako kdyby ti to bylo jedno. Je to prostě důležitý.
Dcera: Já vim.
Otec: No zjevně nevíš. Protože to by ses netvářila takhle otráveně, úplně bez zájmu a něco bys pro to dělala, třeba se učila.
Dcera: Já se učim, tati.
Otec: Hlavně se nenech znervóznit, to bys mohla dělat chyby. Víš, že máš jen jeden pokus.
Dcera: Já vim, tati.
Otec: Tak jo. Hlavně nebuď nervózní.