Patří k elitě v grilování

Boskovice * Ještě nedávno spolu Milan Macháček a Martin Látal vařili ve westernovém městečku. Nyní, po určité pauze, dali znovu ruce dohromady a vyrazili na šestý ročník známé soutěže v grilování - Grilmánii. A aby byl návrat ke vzájemné spolupráci kompletní, místo stánku měli postavené týpí a pod názvem Apači grilovali v převleku za indiány.
Milan Macháček se v soutěži představil už v minulosti. Bylo to však v trochu jiné roli. „Byl jsem v odborné porotě, tohle byla soutěžní premiéra,“ smál se. „Kdysi jsem Martinovi slíbil, že vyhrajeme nějakou soutěž. Nepovedlo se, tak musíme vyrazit za rok znovu,“ usmíval se poté, co ve finále obsadili pátou příčku.
Pro soutěž si museli připravit pět chodů podle přesně daného scénáře. Ve finále to bylo kromě vepřového masa také hovězí a krůta, dále ryba a dezert. „Porota hodnotila hlavně chuť, vzhled masa tolik ne. Muselo ale splňovat veškeré evropské normy,“ přiblížil.
Do finále se nejprve museli kvalifikovat z květnového regionálního kola v Brně. Zde nechali veškerou konkurenci za sebou a získali nejvyšší počet ocenění ze všech. „Vyhráli jsme celkové hodnocení, mladé maso, uzeninu, nejlepší image a cenu pro největšího exota. Tu obdržel Jiří Látal, který seděl na stánku jako náčelník Sedící býk.“
Příprava na šampionát byla náročná, jak po stránce přípravy pokrmů, tak z finančního hlediska. „Musíte mít kvalitní suroviny a ty jsou drahé. Na obě kola jsme potřebovali přibližně čtyři tisíce a po večerech jsme zkoušeli jednotlivé kombinace. Pokud budete šetřit, žádný výsledek neuděláte,“ pokračoval Macháček. „Abychom použili vlastní suroviny ze zahrádky, které jsou daleko výraznější, bylo ještě brzy,“ dodal.
Martin Látal se ke kuchařině vrátil jen kvůli turnaji. „Jako kuchař už nepracuji, beru to jen jako koníček. Grilmánie bylo dobré zakončení kariéry,“ smál se. Radost měl i z obnovené spolupráce. „Potkali jsme se před třemi lety ve Wersternu, já přišel po vyučení s pytlíčkem na rameni,“ smál se Martin Látal. Spolupráci si však za rok zřejmě znovu zopakují, jelikož skončili na pátém místě.
„Je to pro nás trochu zklamání, alespoň to budeme chtít za rok napravit,“ burcoval Macháček. Ve finále byla velká konkurence zkušených šéfkuchařů. Navíc se úplně nepovedla ryba. „Kdybychom jí zvládli, jsme na bedně. Získali jsme alespoň cenu pro nejlepší vepřové a dezert,“ byl i tak spokojený Macháček.
Nepomohla ani sázka na méně známé suroviny. „Použili jsme těstovinu tarhoňa, kterou tolik lidí nezná.“ Nestačilo to a domů jeli boskovičtí kuchaři bez medaile. Nezbývá tak, než za rok zkusit štěstí znovu a toužené vítězství získat.