Sir Nicholas Winton, jeden z největších hrdinů 20. století, který před nacismem a pravděpodobnou smrtí zachránil 669 československých dětí židovského původu, se 19. května 2012 dožívá úctyhodných 103. narozenin. Jako součást výstavy „V utrpení a boji / brněnští Židé v osudových momentech XX. století“, připravilo Moravské zemské muzeum akci „Děkujeme, Sire Wintone“, kdy bude možné poslat prostřednictvím muzea Siru Wintonovi vzkaz – poděkování, obrázek, koláž, vzpomínku, příběh, báseň – cokoliv, co bude oceněním jeho postoje, co bude znamenat, že jsou okamžiky v dějinách lidstva, které není dobré zapomenout.
Vzkazy se jednak stanou součástí připravovaného sborníku k výstavě, jednak budou Siru Nicholasi Wintonovi poslány jako dík a vzpomínka na jeho velký čin od občanů České republiky, Jihomoravského kraje, města Brna.
Vzkazy je možné nechat přímo na místě v prostorách výstavy v Paláci šlechtičen, je také možné vzkaz posílat elektronicky na adresu: jzaoralova@mzm.cz
Životopis Sira Wintona: „Ty děti potřebovaly pomoc a já byl schopen jim ji poskytnout“ Nicholas George Winton (* 19. května 1909 , Londýn ) Britský makléř, humanitní pracovník, jeden z největších hrdinů všech dob. Zachránil 669 převážně československých dětí s židovským původem před smrtí a svůj velký skutek považoval za běžnou věc.
Nicholas Winton se narodil do židovské rodiny v roce 1909. Z židovské komunity byla jeho rodina vyloučena, ale svůj původ nikdy neskrývali. Základní školu Nicholas navštěvoval v Hampsteadu. Jeho studia dále pokračovala na internátní střední škole ve Stowe. Nějaký čas bydlel v Německu, kde pracoval v bance a získával zkušenosti. V předválečných letech se k jeho rodině do Anglie začalo stěhovat příbuzenstvo před hrozbou nacismu a Nicholas Winton si začal uvědomovat vážnost situace.
V prosinci 1938 ho jeho učitel
Martin Blake , jeden z pracovníků BCRC, požádal, aby odložil chystanou dovolenou ve
švýcarských Alp ách , a namísto lyžování odjel do
Prahy a pomohl pražské kanceláři Britského výboru pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia, BCRC). BCRC organizovat dětské transporty. Pro každé dítě do věku 17 let bylo nutné získat náhradní rodinu v Británii a kauci ve výši asi 50
liber , potom již nebyl problém získat pro ně britské
vízum a povolení k pobytu. Byla založena Dětská sekce BCRC, kterou řídil Winton z Londýna, kde s pomocí své matky a několika dalších dobrovolníků vyhledával adoptivní rodiče, vyřizoval adopce u britských úřadů a získával příspěvky na kauce. To všechno vedle své normální práce. V Praze mezitím byly shromažďovány potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a byla vyřizována povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem
gestapa . První Kindertransport (dětský transport) z Prahy byl vypraven
14. března 1939 s pouhými dvaceti dětmi. Nejpočetnější byly transporty červnové(každým mělo odjet 100 až 200 dětí). Poslední dětský transport byl vypraven
2. srpna 1939. Celkový počet zachráněných dětí dosáhl 669.
Nicholas Winton se poté vrátil ke své úřednické práci a na jeho skutečně obrovský čin by se zapomnělo nebýt jeho manželky Grete, která v roce 1988 našla patřičné dokumenty a předala je historičce Elizabeth Maxwelové, která zorganizovala setkání Wintona s „jeho dětmi“ v pořadu televize
BBC That’s Life. Toto setkání bylo překvapením pro obě strany. Winton nevěděl, že osoby sedící v publiku jsou zachráněné děti, a diváci netušili, že právě jemu vděčí za život. Šok, dojetí a slzy byly nefalšované.
1 . září 2009 v 9.01 vyjel z pražského
hlavního nádraží vlak
Winton Train na čtyřdenní cestu. Mimořádná souprava projela trasu, kterou by přesně před 70 lety absolvovaly děti z posledního
Kindertransportu, který zmařilo vypuknutí války.
Václav Havel udělil Nicholasi Wintonovi řád T. G. Masaryka. Anglická královna mu propůjčila titul nejvznešenějšího řádu britského impéria, jeho celé jméno tak zní Sir Nicholas George Winton.