V roce 2010 byl spuštěn projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži. Přípravy tohoto projektu sahají do roku 2004, kdy byl zpracován projekt Čisté povodí Svratky. Událostem loňského roku předcházela, kromě administrativní a projekční činnosti, také přípravná opatření. Například letecké vápnění obnaženého dna vápenným hydrátem v letech 2007 - 2009, snížení hladiny Brněnské údolní nádrže o cca 10 m. Od června do září 2009 brázdila sníženou hladinu nádrže loď se speciálním provzdušňovacím zařízením a technologií pro sběr biomasy.
Samotný projekt Realizace opatření byl loni v květnu zahájen již na běžné provozní hladině provozem aeračních věží. Následovalo červnové ošetření přítoku do nádrže síranem železitým a první etapa úpravy rybí obsádky vysazením 500 kg štik ke konci loňského roku. Během celé sezóny byl na nádrži a jejích přítocích uskutečněn podrobný monitoring mapující fyzikální a chemické složení vody.
Letos je v rámci projektu plánován provoz aeračních věží a dávkování koagulantu na přítoku do Brněnské údolní nádrže během dubna až května. V plánu je také další dodání dravých ryb. Jako pojistné opatření je stále připraveno odstraňování biomasy z hladiny a znovuošetření obnažených sedimentů vápenným hydrátem. Vedení Povodí Moravy stále jedná o možnosti těžby sedimentu v lokalitě, kde se rozborem zjistí největší množství inokula sinic. Během celé sezóny bude pokračovat monitoring, jehož vyhodnocení umožní řídicí skupině projektu rozhodovat o realizaci jednotlivých opatření. Nad rámec projektu se ve spolupráci s Moravský rybářským svazem připravuje v jarním období výlov bílých ryb, hlavně cejnů, cejnků a plotic.
Opatření k omezení produkce živin v povodí i k omezení jejich přísunu do povrchových vod v povodí nad Brněnskou údolní nádrží byla realizována podle studií zpracovaných v rámci projektu Čisté povodí Svratky. Výstavba čistíren odpadních vod v povodí za významné odborné i finanční podpory Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Pardubického kraje, opatření města Brna k omezení vypouštění nečištěných odpadních vod do nádrže, protierozní opatření v povodí a protipovodňová opatření i změny hospodaření v krajině vedly společně se sníženou produkcí fosforu (prací prášky) k snížení vnosu živin do povrchových vod. Tento pokles je však k aktuálnímu datu menší, než se očekávalo. Je to způsobeno mj. i plošnými zdroji znečištění, dozníváním vnosu živin z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy a nedostatky v oblasti likvidace odpadních vod v povodí. Proto je navrženo až do doby výrazného snížení vnosu živin do nádrže jejich srážení na přítoku.
Povodí Moravy v druhé polovině roku 2010 vypracovalo pomocí simulačního modelu povodí (MIKE BASIN) posouzení stavu povodí nad Brněnskou údolní nádrží. Model naplněný desítkami tisíc údajů o zdrojích znečištění i stavu povodí odpověděl věrohodně na otázky dopadů chování 100 000 občanů v celém povodí z nichž 90 % vypouští odpadní vody do povodí nad nádrží. Téměř 52 000 lidí žije v obcích nad 1 000 obyvatel, z nichž všechny jsou připojeny na čistírny odpadních vod. Technologiemi na odstraňování fosforu jsou ale vybaveny jen největší z nich.
Do Brněnské nádrže přitéká ročně 34 tun fosforu, z čehož cca 70 % má původ na posledních 13 km řeky , kde již dochází jen k minimální retenci a proto je třeba tomuto prostoru věnovat zvláštní pozornost (do tohoto množství je počítáno jak s přímými vstupy fosforu do řeky Svratky, tak s přínosem fosforu prostřednictvím přítoků – Bobrůvky, Besénku, Lubě a Bílého potoka. Jde o území o rozloze 839 km
2). Téměř 2/3 lidí zde žijí v obcích s čištěním odpadních vod, ale zhruba 13 000 z nich není na čistírny napojena. V povodí se nachází 29 čistíren (na něž je napojeno 34 obcí, další 4 jsou napojeny na ČOV Modřice), z nichž je odstraňováním fosforu vybaveno pouze 9 největších.
Pokud by se všichni lidé v těchto obcích připojili na stávající ČOV, do kterých by bylo doplněno odstraňování fosforu, snížila by se produkce o nezanedbatelnou část. Následující tabulka člení obce dle počtu obyvatel a je z ní patrno, že na produkci fosforu se nejvíce podílejí obce s počtem obyvatel pod 500.
Obce dle kategorií
| Produkce Pcelk[t/rok]
| Podíl na produkci
| Počet obcí
| Počet obyvatel
| Poznámka
|
Obce 2000+
| 6,1
| 17 %
| 6
| 39271
| všechny připojeny na ČOV
| 4 odstraňování P
|
Obce 1000-2000
| 6,0
| 17 %
| 9
| 12622
| všechny připojeny na ČOV
| 1 odstraňování P
|
Obce 500-1000
| 8,2
| 23 %
| 25
| 17049
| 15 připojeno na ČOV
| 2 odstraňování P
|
Obce 250-500
| 6,0
| 17 %
| 34
| 11722
| 5 připojeno na ČOV
| 1 odstraňování P
|
Obce do 250
| 9,6
| 27 %
| 168
| 19005
| 3 připojeno na ČOV
| 1 odstraňování P
|
K závěrům analýzy patří poznatek, že hlavním zdrojem znečištění je oblast mezi nádrží Vír a nádrží Brno. Povodí nad Vírem není pro znečištění Brněnské nádrže zásadní, z tohoto pohledu je potřeba se zde zaměřit jen na nejproblematičtější lokality. Pro další vývoj koncentrací v nádrži je klíčová oblast povodí přímo nad nádrží. Cca 70% fosforu podle modelu přitéká ročně do vodní nádrže Brno z povodí Svratky mezi profily Borač a Veverská Bítýška. Je potřeba se tímto územím podrobně zabývat. Pozornost je nutno zaměřit také na povodí přítoků Svratky. V rámci revize oblasti nad brněnskou vodní nádrží bude Povodí Moravy ve spolupráci krajskými úřady Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina, Pardubického kraje, vodoprávními úřady i provozovateli vodohospodářské infrastruktury aktualizovat vstupní data, jako je míra čištění odpadních vod, míra napojení obyvatelstva na stávající ČOV v jednotlivých obcích a přísuny fosforu z neevidovaných zdrojů komunálního či jiného znečištění.
Pro potřeby podrobného vyhodnocení povodí Svratky nad profilem Vodní nádrže Brno bude model upraven, zpřesněn a doplněn o novější a podrobnější vstupní data se zaměřením na zatížení fosforem. Takový model bude sloužit jako kvalitní rozhodovací nástroj pro zodpovědné stanovení priorit a cílů v dotčeném území a následné cílené směrování aktivit a investic do nejúčinnějších opatření s nejpříznivějším poměrem nákladů a dosažených přínosů.