Řešením může být hlavně napojení na vodovodní soustavu
Boskovice * I přesto, že letošní rok přináší více srážek než ty předchozí, situace ohledně sucha je stále vážná. Promítá se do ní i letošní absence sněhu v zimních měsících, který je pro podzemní zdroje tím nejlepším prostředkem pro jejich doplňování. O těchto i jiných důvodech nedostatku vody v některých lokalitách a probíhajících opatřeních hovořil na mimořádné konferenci ředitel boskovické divize VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s., Petr Fiala. Nejvýhodnějším krokem je podle něj napojení obcí na skupinové vodovody s dostatečně kapacitními zdroji. Za vedení Svazku se konference zúčastnil jeho předseda a místopředsedové Ivo Polák, Jaroslav Dohnálek a Petr Horák.
Fiala během své téměř hodinové prezentace představil zejména příčiny nedostatku vody v jednotlivých obcích i řešení, která se realizovala, ale také, která VAS Boskovice ve spolupráci se Svazkem na hlavní páteřní vodovodní soustavě připravuje. Úbytek vody ve zdrojích má na svědomí nedostatek srážek a také skutečnost, že voda se v krajině velmi málo zadržuje. Podle odborných meteorologických analýz a například portálu Intersucho patří okres Blansko v posledních letech k těm nejvíce postiženým, co se týče úbytku srážek. „Veškerá voda od nás odtéká a žádná nepřitéká, jediným zdrojem je tak voda dešťová, tedy to, co k nám naprší. A tuto vodu je tedy životně důležité tady udržet, ne posílat co nejrychleji pryč. Máme v paměti extrémní sucho v roce 2018. Minulý rok byl z pohledu srážek lepší, ale pro doplnění podzemních zdrojů to v žádném případě nestačí a nestačí ani srážky letošní. Navíc citelně chybí sníh, který je pro doplnění podzemních zdrojů nejideálnější,“ uvedl Fiala, podle kterého situaci ještě umocňuje nepropojenost vodovodních soustav. „Naše vodárenská společnost zásobuje vodou osmdesát procent našeho okresu. Hlavní soustava využívá velkokapacitní zdroje z Velkých Opatovic, Spešova a Lažan. Díky tomu nemají napojené obce s vodou problémy. Spousta obcí je však stále odkázána pouze na lokální zdroje, jejichž vydatnost s přibývajícím počtem obyvatel, razantním růstem počtu domovních bazénů a klimatickým podmínkám jednoduše nestačí. Malé zdroje přinášejí často velké problémy. Navíc je jejich provoz v součtu ekonomicky mnohem náročnější než jeden velký zdroj,“ upozornil ředitel.
I proto se musí i nadále do řady obcí navážet voda pomocí cisteren. „Rok 2018 přinesl extrémní sucho. A i když byl rok 2019 pocitově úplně jiný a více zapršelo, byli jsme nuceni navážet vodu ještě ve větší míře. Některé zdroje se nevzpamatovaly a přidaly se další lokality,“ přiblížil ředitel. Šestnáct obcí, včetně například Kochova, Dlouhé Lhoty, Velké Roudky, Skrchova, Uhřic se tak týká nařízení o šetření s vodou či stavební uzávěra. Nejvíc voda chybí ve Velké Roudce, kde se však již připravuje napojení na skupinový vodovod. „Na stavbu máme vybraného dodavatele a získali jsme také dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Práce by měly být zahájeny první týden v červenci,“ uvedla starostka Velkých Opatovic Kateřina Gerbrichová. „Hodně nám ulevilo, co se týče návozů do vodojemů, napojení Vranové a Nýrova na skupinový vodovod,“ doplnil Fiala s tím, že do konce dubna zatím Vodárenská navezla cisternami 700 000 litrů vody. Za celý loňský rok to bylo přibližně 5 milionů litrů. Letošní číslo ale nejvíce ovlivní až léto a hlavně napouštění bazénů.
Ne všechny obce ale aktivně hledají možná řešení. I proto se musel návoz vody cisternami v předminulém roce zpoplatnit. „K tomuto kroku jsme přistoupili ve spolupráci s předsednictvem Svazku. V praxi tomu bylo tak, že když docházelo k rapidnímu úbytku vody ve vodojemu, navezli jsme vodu a nikdo z obyvatel nepocítil žádný nedostatek. Ale takto samozřejmě nelze postupovat donekonečna, nehledě na skutečnost, že Svazek tato praxe stála nemalé finanční prostředky. Nyní návozy hradí jednotlivé obce a roční náklady se u některých pohybují i okolo půl milionu korun,“ přiblížil ředitel. Jeho slova potvrzuje také Petr Horák, druhý místopředseda předsednictva Svazku vodovodů a kanalizací a zároveň starosta Cetkovic. „Vodárenská opravdu musí některé obce do hledání řešení nebo zejména k napojení zdrojů a vodojemů na dispečink tlačit. I ve Svazku jsou mezi námi obce, které se začaly zajímat, až když se za návoz začalo platit. Najednou viděly v rozpočtu částku a zjišťovaly, proč to musí dávat,“ poukázal. „S předsednictvem Svazku máme velmi dobrou spolupráci, dokáže velmi pružně reagovat na aktuální potřeby či události,“ doplnil Fiala. Velice dobrou spolupráci s VAS Boskovice potvrdil i předseda Svazku Ivo Polák a zdůraznil, že Svazek ve spolupráci s Vodárenskou dělají před dopady sucha mnoho preventivních opatření.
Velmi důležité je napojení objektů na dispečink
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST dlouhodobě pracuje na opatřeních a projektech, díky nimž není v současnosti vliv sucha na Blanensku ještě výraznější. Napomohlo například napojení řady objektů na vodárenský dispečink. Tak je možné sledovat aktuální hladinu pitné vody ve vodojemech, vydatnost vodních zdrojů a reagovat na mimořádné stavy. Dokáže také odhalovat případné havárie a nežádoucí úniky z potrubí. Díky tomu se podařilo například snížit ztrátovost vody hluboko pod celorepublikový průměr. „Ne všechny obce bohužel mají zatím svoje objekty napojeny na náš centrální dispečink a nemůžeme u nich sledovat a vyhodnocovat ani vydatnost zdroje ani případný úbytek ve vodojemu, což je v dnešní době poklesu hladin podzemních vod u většiny zdrojů hodně rizikový přístup“. V této souvislosti dokonce Fiala použil přirovnání, že někde se prostě tancuje na palubě Titaniku. Nyní je velmi důležitým úkolem hledání cest k posílení hlavních zdrojů. „Snažíme se v maximální míře předcházet možným rizikovým stavům. Hledáme další vydatné zdroje pro páteřní vodovodní soustavu, ve spolupráci s hydrogeology se podařilo optimalizovat jímání v Lažanech, pokračovat v možném posílení dalšími zdroji budeme ve Velkých Opatovicích a na Letovicku. Naopak na Melkovsku jsme úspěšní nebyli,“ pokračuje ředitel.
Zefektivnit soustavu se ale podařilo také řadou dalších výrazných investic. Nyní například probíhá projekt Pitná voda Jedovnicko, chystá se nový vodovod pro Lysicko, ale podařilo se realizovat i desítky dalších opatření. Na skupinový vodovod se tak v minulých letech napojili například ve Vranové, Nýrově, Okrouhlé, Vavřinci, Šebetově a mnoha dalších. „V některých lokalitách ale toto napojení není vzhledem ke vzdálenosti od skupinových soustav reálné. Proto se tam hledají nové vrty a zdroje vody,“ upozornil Fiala s tím, že toho využívají ve Sloupě, Úsobrnu, Crhovu, Rozseči a dalších obcích.
Pomůže se zásobením také vratíkovská přehrada?
Zejména v posledních měsících se velkým tématem znovu stává případné zapojení vratíkovské přehrady Bělá, která nabízí další velkokapacitní zdroj vody. Prvně by však musela proběhnout významná rekonstrukce. „V tuto chvíli je dokončena studie proveditelnosti. Při zachování tempa příprav by mohlo dojít k rekonstrukci technologie za pět let. Pokud ale nedojde k výraznému navýšení srážek a narovnání deficitu hladin podzemních zdrojů, tak to není otázka, zda bude přehrada zapojena, ale kdy,“ sdělil Fiala. Bělá by podle něj mohla nabídnout kapacitu až 120 vteřinových litrů, přičemž dnes hlavní vodovodní soustava regionu Boskovice-Blansko potřebuje v průměru 100 l/s. Náklady na rekonstrukci by se vyšplhaly na částku 110 milionů korun pro každou ze dvou možných etap. Následně by mohla být upravená voda z nádrže Bělá také propojena s druhým březovským přivaděčem, ze kterého je v případě potřeby aktuálně možné posílit zásobování pro blanenský a skalický skupinový vodovod.
K plnohodnotnému boji proti suchu ale obce i provozovatelé vodovodů potřebují kromě finanční podpory důležitých projektů také úlevu z pohledu legislativy. A to například zkrácením lhůt stavebního řízení. Jak také ředitel VAS Boskovice prezentoval, například při napojení Okrouhlé trvala příprava 62 měsíců, ve Vranové dokonce 110 a o moc lepší to nebylo ani u ostatních staveb.(Luke)
Foto: Město Boskovice