Kunštát * Další osobností, která obdržela čestné občanství města Kunštát, se v prosinci minulého roku stal František Burian. První poválečný starosta byl nejen úspěšným podnikatelem, ale zasloužil se mimo jiné o vznik obří sochy prezidenta T. G. Masaryka a jeskyní Blanických rytířů.
František Burian se narodil 3. ledna 1876 v Louckém Dvoře u Olešnice, ale významně se zapsal do rozvoje obce Kunštát. Spoluzakládal místní sportovní klub i Sokolskou jednotu, jejíž se stal i dlouholetým starostou. Vedl vlastní hostinec a řeznictví, z něhož mířily jeho lahůdky i do zahraničí. Obec podporoval ještě dříve, než se stal starostou. „Pro divadelní spolek koupil loutkové divadlo či dokázal přemluvit paní hraběnku, aby darovala Sokolu zámeckou zimní jízdárnu,“ uvedla Zdena Popelková, která zpracovávala životopis Františka Buriana pro kunštátský zpravodaj.
Starostou obce byl v letech 1920-1924. „Za dobu jeho starostování bylo například navázáno autobusové spojení se Skalicí, do města byl zaveden telefon a zřízena veřejná telefonní hovorna. Pomohl oživit a zpestřit kunštátskou keramiku tím, že pozval do Kunštátu významného výtvarníka Huberta Kovaříka, který posunul tradiční užité řemeslo do umělecké roviny,“ pokračuje Popelková s tím, že do dnešního města přivedl také Stanislava Rolínka a v roce 1928 na desáté výročí republiky spolu vytvořili i dílo do té doby nemyslitelné. Čtrnáctimetrovou sochu T. G. Masaryka, jíž byl Burian inspirátorem, manažerem i producentem.
„Socha byla hotová za necelých pět měsíců a mohla být slavnostně odhalena. Byla to událost, o které psaly nejenom české noviny, ale i například čechoamerický listr Svornost v New Yorku,“ říká autorka s tím, že následně začal František Burian razit také jeskyni Blanických rytířů. „Po tom co Rolínek pro nemoc nemohl dokončit vše, co měl v plánu, dokončil dílo sám František Burian.“ U jeskyní následně vzniká také penzion a koupaliště – Sluneční lázně. Tím dal vzniknout ucelenému rekreačnímu areálu. „František Burian zemřel v srpnu 1943, kdy jeho zdraví bylo podlomeno výslechy gestapa v Letovicích pro dvojí neuposlechnutí příkazů k odstranění sochy Masaryka, kterou se pokusil zachránit,“ uzavřela Popelková.(Luke)
Foto: archiv Zdena Popelková