Termín: víkend 7.- 8. září 2019
Kde: Jedovnice (Moravský Kras, cca 25 km severně od Brna), rybník Olšovec
Pořadatel: Klub vodních sportů Jedovnice
Kategorie závodních lodí:
Formule F125
Formule F350 (jediný závod)
Formule F500 („královská kategorie“)
Formule FR1000 (Mistrovství Evropy)
Základní info:
Na začátku září se bude v Jedovnicích u Brna konat významný a velmi unikátní sportovní podnik, Mistrovství světa a Mistrovství Evropy motorových člunů, jinak též „formule na vodě“. Mezinárodní závody motorových lodí ve čtyřech kategoriích. Celý motoristický víkend v Jedovnicích pořádá tradičně Klub vodních sportů Jedovnice pod patronací mezinárodní organizace U.I.M. (Union Internationale Motonautique) se sídlem v Monaku a ČSVM (Českého svazu vodního motorismu) se sídlem v Praze. Mistrovství světa/Hydro GP, světové šampiony a top motoristickou techniku na vodě mohou vidět fandové motorismu z České republiky a většiny okolních zemí pouze na jednom místě a jen jednou v roce. Právě na rybníku Olšovec v Jedovnicích.
Stručná historie sportovní disciplíny zvané „vodní motorismus“:
Závody motorových člunů mají prakticky stejnou tradici, jako závody automobilové, nebo motocyklové. První velký závod motorových člunů uspořádal už v roce 1903 Automobile Club of Great Britain v Anglii. V roce 1904 se pak závody rozšířili i do Francie a několika dalších evropských zemí. V USA se závody motorových člunů začaly oficiálně jezdit od roku 1911. V té době šlo především o závody typu „offshore“ v mořských zátokách. V roce 1908 byly závody motorových člunů dokonce součástí Letních olympijských her jako historicky jediný motoristický sport.
V České republice, respektive ČSR, se vznik vodního motorismu připisuje roku 1930, kdy byly v Praze oficiálně schváleny stanovy nového Klubu výletních člunů, jehož nejvýraznější osobností byl herec Saša Rašilov. Ovšem první neoficiální závody „plavidel poháněných motory na vodě“ se konaly spontánně na Vltavě mezi majiteli hausbótů. První velké závody rychlostních člunů pořádal až v roce 1951 oddíl Posista v Praze na Císařské louce. Od té chvíle se také začal rozvíjet vývoj rychlostních člunů a lodních motorů určených pro závody v poválečném Československu. Od roku 1953 byl vodní motorismus v ČSSR oficiálně uznán jako samostatná motoristická disciplína.
Závody motorových člunů (nazývané též „závody vodních kluzáků“) se v Československu dříve jezdily na mnoha místech (Praha, Kralupy nad Vltavou, Roudnice nad Labem, Písek), ale Jedovnice se rozhodně staly z celoevropského, resp. celosvětového hlediska místem nejznámějším. Závody motorových člunů se tu jezdí pravidelně už od 60. let a výše zmiňované kategorie formulí na vodě mohou motorističtí fandové z ČR vidět pouze tady v rámci Mistrovství světa a Mistrovství Evropy.
Závodní trať:
Mistrovství světa a Mistrovství Evropy motorových člunů se jezdí na různých tratích daných podmínkami konkrétní lokality. V Jedovnicích je to ovál tvořeném čtyřmi bójemi. Délka oválu je 1 500 m; obě dlouhé rovinky měří 600 m. Piloti točí pouze doleva, jako při ploché dráze, či závodech Nascar. Všechny třídy jedou rozjížďky na 8 kol (12 km v každé rozjížďce), pouze třída F125 jede 7 kol (10.5 km)
Základní rozdělení závodních lodí:
Propridery (kluzáky)
- Pilot leží v lodi na břiše hlavou dopředu
- F125, F250, F350, OSY400 (juniorská kategorie)
- – mají předepsané minimální rozměry a váhu
– plovák nesmí překročit 60% celkové délky trupu
– boční strany kokpitu musí být vyrobeny z kevlaru
Řízení vyžaduje od jezdce výbornou fyzickou kondici. Jezdec leží na břiše hlavou do předu, v jedné ruce drží volant a druhou rukou přidává plyn. Jedna noha ovládá pedál prodloužení délky vyfukového systému (zvýšení kroutícího momentu v nízkých otáčkách), druhou nohou pak jezdec ovládá hloubku zanoření vrtule.
Lodě pohání speciální závodní motory, které se pohybují v režimu 13 – 14.000 otáček za min. Motory jsou dvoutaktní, palivem je metylalkohol. Maximální výkon těchtomotorů je jen v úzkém rozsahu otáček, takže jízda vyžaduje velmi přesnou koordinaci všech končetin jezdce.
Katamarany
- Pilot sedí v kokpitu závodní lodě jako ve formulovém voze
- F500, F700 (F1 a F2)
Katamarany jsou ve světě závodních lodí královskou třídou. Jezdec v lodi sedí připoután šestibodovým bezpečnostním pásem. Technické předpisy zakazují přídavná aerodynamická a hydraulická křídla. Jinak je ale jen málo omezení – minimální délka, šířka a hmotnost, všechny kategorie musí být vybaveny homologovaným bezpečnostním kokpitem. Paluba má tvar křídla, které při dosažení určité rychlosti dokáže vyvinout dostatečný vztlak na to, aby se celý člun dostal z vody do skluzu a dotýkal se hladiny jen kousky zadní částí plováků. Hydrodynamický odpor tak klesne na minimum a rychlost naopak na maximum! Jezdec řídí loď volantem. Rukama ještě ovládá tzv. trim – úhel přiklopení a odklopení motoru od lodě. Jednou nohou přidává plyn, druhou mění délku výfukového systému. Velkou výhodou jízdy s katamaranem je jeho výborná manévrovací schopnost v zatáčkách okolo bóje. Při otáčení to vypadá, jako by člun držely v zatáčce neviditelné koleje.
FR 1000
- Pilot sedí v kokpitu jako ve formulovém voze
- Lodě jsou poháněny čtyřválcovými motocyklovými motory třídy „superbike“ o obejmu do 1000 cm3, nebo upravenými motory z vodních skútrů
Podobně jako u katamaránu jezdec sedí v bezpečnostním kokpitu. U diváků je velmi populární díky svému mohutnému zvuku, velkým gejzírům vody za jedoucí lodí a vyrovnaností startovního pole. Dříve v této kategorii kralovali jezdci z Československa, Anglie a především Německa. Dnes s Němci soupeří převážně závodníci z Litvy a Lotyšska.
Důležité kontakty:
Web: www.jedovniceracing.cz
FB: Klub vodních sportů Jedovnice
E-mail: jedovniceracing@seznam.cz
Telefonní kontakty:
Ondřej Hrůza 777 124 896
Petr Magula 724 147 991