Seznam laureátů Ceny Jihomoravského kraje 2013

V prostorách hodonínského sálu Evropa byly v neděli 24. listopadu 2013 slavnostně uděleny Ceny Jihomoravského kraje. Ocenění letošním laureátům předal během slavnostního večera hejtman Michal Hašek.

Hejtman Hašek zdůraznil skutečnost, že se udílení Cen Jihomoravského kraje koná již po desáté – navíc se letošní jubilejní slavnostní akt koná v závěru roku velkého moravského jubilea 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. "Jsem velmi rád, že po roce mohu opět předat Cenu Jihomoravského kraje významným osobnostem z nejrůznějších oblastí lidské činnosti od historických věd přes vrcholový sport po kulturu. I přesto mají jedno společné – ve svém životě a ve své práci dokázaly věnovat svůj talent, píli i schopnost vzdát se vlastního pohodlí ve prospěch jiných. V předcházejících letech toto ocenění převzalo osmdesát osobností – některé už nejsou mezi námi – připomenu například světově uznávaného šlechtitele chryzantém Jana Dvořáka, mikulovského probošta Stanislava Krátkého, herce Erika Parduse, nestora naší energetiky Jiřího Braunera nebo básníka Zdeňka Rotrekla,“ uvedl Michal Hašek.

Historické vědy
František Hejl – historik, specializující se na dějiny vztahů slovanských národů. Několik desetiletí působil na Filozofické fakultě UJEP (dnešní Masarykova univerzita). V roce 1979 byl jmenován řádným profesorem pro obor slovanských dějin feudalismu. Prorektorem univerzity byl v letech 1960 až 1966 a poté v letech 1973 až 1980. V letech 1970 až 1985 byl vedoucím katedry historie a etnografie střední, východní a jihovýchodní Evropy. Profesor Hejl se zabýval ve své publikační činnosti zejména vztahy mezi jednotlivými slovanskými národy Evropy, osvobozeneckým bojem za druhé světové války, významem dědictví Velké Moravy a cyrilometodějskou misií. Za svoji odbornou činnost obdržel řadu ocenění a vyznamenání, mj. Zlatou plaketu Františka Palackého Za zásluhy o rozvoj společenských věd nebo pamětní medaili III. stupně Československé obce legionářské.

Osobnost, jejíž dílo a činnost výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu
Josef Válka – historik, emeritní profesor českých dějin na Masarykově univerzitě, evropsky uznávaný odborník na dějiny Moravy. Roku 1952 vstoupil do brněnského Historického ústavu Filozofické fakulty zprvu jako aspirant, později jako odborný asistent. Roku 1965 se zde habilitoval. Na počátku normalizace mu byla jeho další pedagogická činnost znemožněna a Josef Válka byl přeřazen na místo administrativního pracovníka Historického ústavu. V této pozici zůstal do konce roku 1989. Roku 1990 mu bylo vráceno právo vyučovat na univerzitě a byl jmenován profesorem českých dějin. Vedle výrazné publicistické činnosti se věnoval též organizaci vědecké práce ve společenských a historických vědách. Jeho historiografické dílo je značně mnohostranné. Základem zůstává především důraz položený na dějiny Moravy. Za důležitou součást své práce považuje také četnou recenzní a popularizující činnost a publicistiku v denním tisku.

Rozvoj vědecké spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou
Jiří Malíř– vedoucí Historického ústavu Masarykovy univerzity. V letech 1967 až 1972 studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity obor dějiny a bohemistika, kde také později působil zejména na Katedře československých a obecných dějin. Od roku 1998 působí jako profesor a vedoucí Historického ústavu a vedoucí Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy. Ve své vědecké činnosti se zaměřuje především na politické dějiny a dějiny společnosti českých zemí a habsburské monarchie v 19. století a na dějiny politických stran a česko-německých vztahů.

Za šíření dobrého jména a věhlasu Jihomoravského kraje v zahraničí a občanskou statečnost při hájení lidských práv a hodnot krásy a svobody
Reiner Kunze – básník a překladatel české poezie. Narodil se v roce 1933 v Oelsnitz v německém Sasku. Vystudoval žurnalistiku na univerzitě v Lipsku. V roce 1968 v reakci na okupaci Československa vojsky Varšavského paktu vystoupil z komunistické SED. Ve stejném roce jej začala sledovat východoněmecká tajná bezpečnost Stasi. V roce 1977 byl donucen emigrovat do západního Německa – byl takzvaně vyhoštěn. Podstatnou složkou jeho literárního díla představují překlady, zejména z české literatury. Velmi významně jsou mezi nimi zastoupena díla autorů spojených s jižní Moravou, nezřídka patřil k jejich prvním překladatelům do němčiny – ať už šlo o Milana Kunderu, Františka Halase, Jana Zahradníčka a další. Naprosto nepominutelnou roli sehrál Reiner Kunze při překladu a uvádění tvorby Jana Skácela do německy mluvících zemí. Prostřednictvím jeho překladů se naučila literární veřejnost v těchto zemích spojovat autory jím překládané s městem Brnem a jižní Moravou.

Folklor
Marie Pachtová – za uchovávání tradic a folkloru na Hané. Narodila se ve Vyškově-Dědicích v roce 1932 a po celý svůj život ve Vyškově žije. Jako učitelka vychovala celé generace a spolu s moudrostí jim předávala lásku k mateřskému jazyku a národní kultuře. Od roku 1971 je vedoucí a choreografkou folklórního souboru Klebetníček. Je autorkou několika knih o hanáckém folklóru, přednášela na odborných konferencích o Hané, účastnila se mnoha folklórních festivalů. Významně se zasloužila o obnovení některých lidových tradic. Kraj reprezentuje i výrobou tradičních hanáckých kraslic zdobených slámou, kterou předváděla nejen v mnoha městech České republiky, ale i zahraničí.

Folklor
Zdeňka Rotreklová – za uchovávání tradic a folkloru na Hané. Narodila se v roce 1930 v Křenovicích. V Olomouci vystudovala Vysokou pedagogickou školu, obor zvláštní pedagogika, v Ostravě pak folkloristiku. Vyučovala na zvláštní škole ve Vyškově a městu už zůstala věrná celý život. V roce 1975 se stala spoluzakladatelkou tanečního kroužku při zdravotní škole v Dědicích, z nějž se vyvinul hanácký folklórní soubor Trnka. Zde působí už více než třicet let jako umělecká vedoucí. Svou prací v souboru šíří lásku k hanáckému folklóru po celé České republice i v zahraničí.

Archeologie
Jiří Pajer– vystudoval národopis a archeologii na Filozofické fakultě MU v Brně. Dvacet let působil jako odborný pracovník v Ústavu lidové kultury ve Strážnici, poté jako vedoucí Městského muzea ve Strážnici a jako samostatný odborný pracovník. Od počátku vědecké dráhy se zaměřoval na publikační činnost, do současnosti publikoval na 250 studií, příspěvků a článků s odborným i popularizačním zaměřením. Samostatné práce vydával v několika okruzích – regionální tematika, archeologické výzkumy a lidová píseň. Působil také jako praktický hudebník, dramaturg, upravovatel, hudební poradce a organizátor ve většině strážnických folklorních souborů, jako člen programové rady, odborný poradce a autor pořadů také v programových radách regionálních festivalů (Tvrdonice, Velká nad Veličkou) a při MFF Strážnice.

Umění
Eva Šlapanská – hudební a divadelní publicistka. Po tři desetiletí byla vedoucí Hudebního studia Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a podílela se na organizaci, koncepci a dramaturgii koncertní činnosti na JAMU. Půlstoletí se věnuje publicistické a literární činnosti, kde seznamuje širokou veřejnost s prací umělců Jihomoravského kraje. Je autorkou scénářů k televizním pořadům Hudební mládí, monografie Karel Höger, knihy Jak jsem je znala a vícesvazkového cyklu publikací Jubilanti činohry Národního divadla Brno. V roce 2009 získala Cenu města Brna v oblasti publicistiky a žurnalistiky.

Mezilidské vztahy
Květoslava Klímová – za celoživotní nezištnou, obětavou, důslednou a vytrvalou práci s dětmi a za mimořádné výsledky dosažené v této oblasti. Působila v kyjovské nemocnici a v kojeneckém ústavě, šestnáct let pak jako vedoucí sestra v jeslích při mateřské škole v Kyjově. Po jejich zrušení pracovala jako učitelka speciální mateřské školy při foniatrickém oddělení nemocnice v Kyjově a v Klokánku, zařízení Fondu ohrožených dětí. Poslední čtyři roky pracovala jako výchovná sestra v Kojeneckém ústavu v Kyjově. Je dlouholetou členkou Českého červeného kříže a Československé obce legionářské.

Hudba
Hana a Petr Ulrychovi– sourozenecká zpěvácká a muzikantská dvojice. Petr Ulrych vystudoval leteckou fakultu Vojenské akademie v Brně, soukromě studoval hru na klavír a skladbu. V roce 1964 se stal členem skupiny Vulkán, potom skupiny Atlantis. Se svou sestrou Hanou vytvořil pěvecké duo. Jejich prvním velkým hitem byla píseň Nechoď do kláštera, která v roce 1969 zvítězila v rozhlasové soutěži Dva na houpačce. Kromě písniček píše i scénickou hudbu pro divadlo a hudbu k filmům. Hana Ulrychová po boku svého bratra účinkovala v brněnském Divadle bez tradic, později ho následovala do skupin Vulkán a Atlantis. Od roku 1968 vystupuje i sólově. V roce 1971 získala s písní Spoutej mě (autorů Bohuslava Ondráčka a Zdeňka Borovce) zlatou Bratislavskou lyru. V roce 1974 vyšlo sourozencům Ulrychovým album Nikola Šuhaj loupežník, které je posunulo směrem k moravskému folkloru a stylizaci lidových písní. Společně vydali řadu singlů, desek a CD, vystupují v muzikálech. Koncertují s vlastní skupinou Javory a Javory beat.

Hudba
Erik Knirsch– skladatel, dirigent, swingová legenda. Jako skladatel komponoval zejména orchestrální skladby, se kterými se pravidelně umisťoval na předních místech soutěží. Je autorem více než 150 skladeb, které vytvořil pro brněnský rozhlasový orchestr a jeho sólisty. Více než 27 let stál v čele rozhlasového Orchestru studio Brno. Řídil čtyřicetičlenné těleso, které pod jeho taktovkou interpretovalo taneční i koncertní hudbu.

Práce s mládeží
František Pospíšil – zřizovatel soukromého Gymnázia P. Křížkovského s uměleckou profilací Brno. Toto gymnázium existuje 20 let, jeho hudebníci - Scholastici Musici – vystupovali v mnohých zemích světa, vydali CD atd., výtvarníci pořádají vernisáže, dramatici hrají divadla a mnozí někdejší žáci už dnes učí a získávají významná ocenění v různých kulturních oblastech.

Vrcholový sport
Vítězslav Veselý– mistr světa v hodu oštěpem. Narodil se v Hodoníně, kde vyrůstal. Ve zdejším atletickém oddíle také začal se sportem. Po přestěhování do Prahy závodí za TJ Dukla Praha, ale na svůj mateřský oddíl, rodné město a jižní Moravu nedá dopustit. Jeho prvním mezinárodním úspěchem byl start na olympiádě v Pekingu, kde v soutěži oštěpařů obsadil dvanácté místo. Na olympiádě v Londýně v loňském roce obsadil čtvrté místo. Zde už startoval jako čerstvý mistr Evropy v hodu oštěpem. Jeho dosavadním největším sportovním úspěchem je vítězství na světovém šampionátu v Moskvě v srpnu letošního roku, kde dokázal ve finále v hodu oštěpem porazit – i přes zdravotní problémy – všechny soupeře a zvítězit výkonem 87,18 m.

Celoživotní přínos v oblasti sportu
Ivo Mrázek – mistr Evropy v basketbalu z roku 1946. Stříbrné medaile pak získal na evropském šampionátu v letech 1947, 1951 (zde byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje) a v roce 1955. Jako hráč startoval na dvou olympiádách – v roce 1948 a 1952. V roce 1960 na olympijských hrách v Římě přivedl jako trenér naši reprezentaci k historickému pátému místu. Vrcholem jeho trenérské kariéry bylo působení u týmu Zbrojovky Brno. Tento tým přivedl dvakrát do finále Poháru mistrů evropských zemí (v roce 1964 a 1968). Získal celkem dvanáct titulů mistra republiky v basketbalu – šest jako hráč a šest jako trenér.

Celoživotní přínos v oblasti sportu
Jan Smolík – vítěz cyklistického Závodu míru z roku 1964. Závodit začal v Hradci Králové, největších úspěchů však dosáhl v dresu brněnské Dukly, kam přišel v roce 1961. Je mistr republiky v silničním závodě jednotlivců a sedminásobný mistr republiky v závodě družstev na 100 km. Závod míru absolvoval šestkrát, vyhrál celkem šest etap a 21 etap absolvoval ve žlutém trikotu pro vedoucího jezdce. Startoval na olympiádách v roce 1964 a 1968. Úspěšný byl i jako trenér, má výraznou zásluhu na titulech mistrů světa Svatopluka Buchty ve stíhacím závodě a Vítězslava Vobořila na tandemech. V anketě Nejlepší cyklista všech dob byl mezi silničáři nejlepší.

Za záchranu lidského života
Květoslava Krejčířová – svým okamžitým zásahem zachránila čtrnáctidenního novorozence před udušením. Dítě vdechlo žvýkačku, kterou nebylo možné vydávit. Okamžitě uchopila dítě za nožky hlavou dolů a snažila se, aby žvýkačka vypadla. Poté, co se to nezdařilo, prstem žvýkačku roztrhla na dvě části a vyjmula z hltanu. Dítě se pak probralo k vědomí. Běžela s ním domů a ještě ho umývala vodou, aby nabylo plného vědomí. Díky rychlé a účinné pomoci paní Krejčířové je tak malý Štěpán živý a zdravý.
Paní Krejčířová pracovala ve zdravotnictví přes čtyřicet let. I po jejím odchodu do důchodu se na ni obracejí obyvatelé Dražovic (obce, kde žije) s žádostí o první pomoc při různých úrazech či radu při začátcích různých onemocnění. Nikdy nikoho neodmítla, na prvním místě pro ni byla a je pomoc druhým.
Navržena dvakrát.

Za hrdinský čin
Jan Usnul (in memoriam) – za nasazení vlastního života při záchraně tonoucího žáka v Mlýnském potoce v Olomouci. Tragédie se odehrála 9. června 2011 na raftařském výletě 7. třídy školy z Nového Jičína. Jez na Mlýnském potoce je nebezpečný, a tak žáci plavidla přenesli. Během přestávky ale začali skákat do vody. Třináctiletý žák se však vrhl do potoka jinde, než bylo povoleno, a proud ho začal unášet k jezu. Jan Usnul položil život za tonoucího školáka a učitelku, která pro něj skočila. Jeho jediného záchranáři ještě oživili, v nemocnici ale po pěti týdnech boje skonal také.
Narodil se ve Vyškově, po maturitě na zdejší střední zemědělské škole rok pracoval v rodinné firmě a poté studoval rekreologii na fakultě tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Palackého v Olomouci, jeho celoživotní láskou byla hudba.

foto (cenu přebírá Eva Šlapanská)

Mgr. Denisa Kapitančiková
tisková mluvčí
Krajský úřad Jihomoravského kraje
Žerotínovo nám. 3/5
601 82 Brno
Česká republika
telefon: +420 541 651 550, mobil 725 372 085
e-mail: kapitancikova.denisa@kr-jihomoravsky.cz
web: www.kr-jihomoravsky.cz