Seznam držitelů Cen Jihomoravského kraje 2012

Archeologie

Zdeněk Měřínský– archeolog, ředitel Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1967 – 1972 absolvoval vysokoškolské studium na katedře prehistorie UJEP v Brně. Postupně od roku 1975 obhajoval další vzdělání a získal tituly: PhDr., CSc., doc., a prof. v roce 2000. Během svého dosavadního profesního života pracoval nejprve na Katedře prehistorie FF UJEP v Brně, potom v Archeologickém ústavu ČSAV v Brně a v Moravském zemském muzeu v Brně. Nyní je vedoucím Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Svůj profesní život zaměřuje také na terénní archeologický výzkum v různých lokalitách nejen našeho kraje (Žabčice, Dolní Věstonice, hrad Bítov), ale také na Jihlavsku (hrad Rokštejn). Výsledky bádání prof. Měřínský zachytil v knihách a odborných článcích – Hrad Rokštejn, Stěhování národů, Morava ve středověku a další. Bohaté teoretické a praktické zkušenosti předává nejen studentům, ale zúčastňuje se také mnohých odborných konferencí a výzkumů i v zahraničí.

Bohuslav Klíma – archeolog. Po studiu archeologie a historie působil jako odborný asistent na katedře historie Pedagogické fakulty MU v Brně, později (v letech 1979-1993) jako samostatný vědecký pracovník v Archeologickém ústavu tehdejší Československé akademie věd na pracovišti v Mikulčicích. V roce 1993 se vrátil opět na katedru historie Pedagogické fakulty MU, kde se habilitoval a nyní stojí v čele katedry. Ve vědecké práci se specializuje na slovanský raný středověk, vedl archeologický výzkum ve znojemské rotundě a na Znojmě-Hradišti. Zde výzkum pod jeho vedením prokázal významné nálezy velkomoravské církevní architektury a rozsáhlého pohřebiště. Jeho aktivity směřují také k památkové rehabilitaci a revitalizaci bývalého velkostatku kláštera křižovníků s červenou hvězdou ve Znojmě-Hradišti, který byl v minulém období značně zdevastován. Založil za tím účelem Nadaci sv. Hypolita a stal se jejím sekretářem.

Historické vědy

Ctibor Nečas– emeritní profesor Historického ústavu FF Masarykovy univerzity v Brně. Patří k významným domácím historikům, zejména v oblasti zkoumání dějin Romů se zařadil k mezinárodně uznávaným badatelům. Zásadním způsobem se zasloužil o poznání dějin romské minority a otevřel tak cestu k uvážlivému vnímání životních a společenských specifik menšin a jejich soužití s většinovou společností. Napsal řadu odborných a populárně naučných knih, uveřejnil několik stovek odborných studií a statí v domácích i zahraničních časopisech. Mimo jiné jako jeden z prvních historiků vědecky zkoumal romské pracovní tábory. Jeho kniha „Holocaust českých Romů“ (Praha, Prostor 1999) vyšla i v anglickém překladu. Průběžnými aktivitami výrazně přispěl k vysoké úrovni brněnské a moravské historiografie.

Lékařské vědy

Jan Poul– dětský ortoped. Více než třicet let se věnuje léčbě dětí ve Fakultní nemocnici Brno – Dětské nemocnici. Zaměřil se mj. na pacienty s dětskou mozkovou obrnou (DMO) a zavedl pro ně šetrné endoskopické zákroky. Jeho zásluhou se tak mnohé děti mohou zapojit do společnosti s co nejmenšími následky. Díky jeho úsilí byla v Dětské nemocnici otevřena tzv. Laboratoř chůze, která je unikátním přínosem pro léčbu dětí po DMO.

Osobnost, jejíž život a jednání výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu

Jožka Černý– jeden z nejznámějších moravských zpěváků lidových písní. Narodil se v roce 1942, dlouhá léta pracoval jako řemeslník, mechanik šicích strojů, umělecký kovář a automechanik. První oficiální singl vydal jako osmnáctiletý. Jen s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů natočil celkem 1200 písní. Prodal již několik milionů hudebních nosičů. Některé písně se v jeho podání staly legendárními – například Za tú horú, za vysokú nebo Když sem šel z Hradišťa. Kromě toho, že s cimbálovou muzikou nazpíval stovky písní, má v repertoáru i hity dechové hudby, klasické árie a české národní písně. Je nositelem šesti platinových a sedmi zlatých desek. Navržen byl dvakrát.

Folklor

Jaromír Nečas– dlouholetý redaktor hudebního vysílání Československého rozhlasu Brno, spoluzakladatel BROLNu, dlouholetý člen programové rady Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Narodil se v roce 1922 v Kyjově, od roku 1941 se aktivně podílel na dění ve Slováckém krůžku v Brně. V roce 1952 nastoupil do Československého rozhlasu jako hudební skladatel, spolupracoval také s Ústavem pro lidovou píseň v Brně. Jako redaktor hudebního vysílání působil až do roku 1985.
V březnu 2006 mu město Kyjov udělilo čestné občanství za propagaci a rozvoj kulturního hnutí, v dubnu téhož roku mu byla udělena cena za celoživotní dílo v rámci projektu FOSKAR a byl uveden do síně slávy. V roce 2009 mu Zastupitelstvo města Brna udělilo Cenu města Brna v oblasti žurnalistiky a publicistiky.

Tatiana Pálenská– členka výboru Folklorního sdružení ČR. Od mládí působila v řadě souborů (Danaj, Žerotín a další), na festivalech ve Strážnici i v regionech Strážnicka a Veselska jako tanečnice, zpěvačka, moderátorka a organizátorka folklorních aktivit.

Literatura

Zdeněk Rotrekl– básník a spisovatel. Narodil se roku 1920. Po válce studoval filozofii a historii na Masarykově univerzitě v Brně. Jeho vystoupení proti cenzorským zásahům mu roku 1948 vyneslo vyloučení ze všech funkcí i ze studií. O rok později byl odsouzen k trestu smrti, rozsudek byl později změněn na doživotí. Až po 13 letech v nejtvrdších komunistických lágrech byl roku 1962 propuštěn z důvodu vážné nemoci. Po rehabilitaci v roce 1968 byl redaktorem časopisu, spoluzakládal sdružení bývalých politických vězňů K 231. Za normalizace pracoval v disentu. Své práce vydával v zahraničí. Jeho rozsáhlé básnické, prozaické, esejistické a odborné dílo začalo znovu vycházet po roce 1989, mj. i v podobě souboru spisů. Jde o osobnost, která svojí uměleckou a publicistickou činností patří k čelným představitelům naší kultury. Pro své umělecké i osobní postoje se stal autoritou uznávanou a vyhledávanou doma i v zahraničí.

Hudba

Miloš Štědroň– hudební skladatel, muzikolog a pedagog. Po studiu muzikologie a bohemistiky pracoval jako asistent v hudebně historickém oddělení Moravského zemského muzea v Brně, později pokračoval studiem skladby a hudební teorie na JAMU. V roce 1972 získal místo na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty UJEP v Brně, roku 1994 byl na již přejmenované Masarykově univerzitě jmenován profesorem. Teorii skladby a další předměty vyučuje také na JAMU. Jádro jeho muzikologického zájmu představuje hudba 20. století (například Leoš Janáček) a epoch renesance, manýrismu a baroka. Napsal řadu kritických předmluv k vydáním Janáčkových děl a přes šedesát statí a studií o Janáčkovi. Věnuje se i editorské činnosti a rekonstrukci starých děl. Je tvůrcem řady rozhlasových pořadů, televizních scénářů. Miloš Štědroň komponuje orchestrální, komorní a vokální koncertní skladby a hudbu pro lidové nástroje. Pracuje s hudbou starých slohů, které systémově propojuje se soudobým hudebním uměním. Dlouhodobě spolupracuje s Divadlem Husa na provázku. Napsal desítky hudebních doprovodů k činohrám a filmům. K nejznámějším patří hudba k představení a filmu Balada pro banditu.

Ivan Sedláček – dlouholetý vedoucí pěveckého sboru Kantiléna. Letošní jubilant (nar. 1932) výrazně přispěl k rozvoji sborového zpěvu, zasloužil se o výchovu řady významných současných hudebníků, dirigentů a zpěváků. V roce 1956 založil ve Šlapanicích nepovinný pěvecký kroužek nazvaný Šlapanický dětský sbor. Z něho postupně vybudoval špičkové těleso Kantiléna, které reprezentovalo jihomoravský region na domácích i zahraničních soutěžích a stalo se stálým sborem Janáčkova divadla v Brně, později Filharmonie Brno. Kantilénou a s tím spojenou Sedláčkovou průpravou prošli například tenorista Pavel Černoch, mezzosopranistky Magdalena Kožená a Marika Žáková nebo dirigenti Pavel Koňárek či Jaroslav Kyzlink. Dodnes Ivan Sedláček přednáší na různých hudebních seminářích, působí jako člen soutěžních porot, je rádcem mladým umělcům.

Práce s mládeží

Vratislav Kšica – dlouholetý ředitel Integrované střední školy automobilní, Brno, Křižíkova 15. Mezi jeho aktivity přesahující standardní práci ředitele střední školy patří například tvorba rámcových vzdělávacích programů pro autoobory ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání a následné zavádění pilotních školních vzdělávacích programů, autorství pracovních sešitů pro autoobory nebo podíl na vzniku celostátních odborných soutěží, které se staly inspirací a přispěly ke vzniku systému jednotného zadání závěrečných zkoušek. Patří mezi spoluorganizátory soutěžní přehlídky České ručičky. Podílel se na propagaci autooborů a obecně řemeslných oborů v rámci zajištění expozic na odborných výstavách a veletrzích (např. Autosalon, Autotec).

Vrcholový sport

Miroslava Knapková– olympijská vítězka ve skifu. V dětství se věnovala běhu na lyžích a atletice, s veslováním začala v devatenácti letech ve veslařském oddílu TJ Lodní sporty Brno. Po přestěhování do Prahy závodí za VK Slavia Praha, ale na svůj mateřský oddíl, rodné Brno a jižní Moravu nedá dopustit. V roce 2002 a 2009 se stala vítězkou Světového poháru 2002 a 2009, je mistryní Evropy z let 2008 a 2011 a také několikanásobnou mistryní České republiky.V roce 2011 se stala mistryní světa ve veslování na skifu, letos i olympijskou vítězkou. V celé historii našeho veslování šlo teprve o třetí zlatou olympijskou medaili a vůbec první, kterou ve veslování získala reprezentantka ČR, zároveň šlo i o první vítězství jednotlivce. Navržena byla dvakrát.

Celoživotní přínos v oblasti sportu

František Jursa – jeden z nejlepších dráhových a silničních cyklistů v Československu.Jeho největšími sportovními úspěchy jsou páté místo ve stíhacím závodě družstev na letních olympijských hrách v roce 1956 v Melbourne a sedm titulů mistra republiky na dráze, silnici i v cyklokrosu. Zúčastnil se jako kapitán týmu Závodu míru v roce 1961. Jeho zásluhou vznikl v Brně oddíl Dukla Brno, kde působil jako závodník, trenér i velitel. Za 38 let trenérské práce v Dukle Brno vychoval desítky špičkových závodníků, např. Jana Smolíka, Miloše Hrazdíru, Jiřího Škodu, Vlastimila Moravce, Michala Klasu, Jozefa Regece či Jána Svoradu. Svou závodní, trenérskou a organizační prací se zasloužil o rozvoj cyklistiky v Jihomoravském kraji i v celé ČR.

Za záchranu lidského života

Vladimír Králík a Lenka Soukalová– strážníci Městské policie Brno. Dne 29. července 2012 při nočním požáru bytu v Brně na Vaculíkově 9 tito členové autohlídky městské policie bez ohledu na nebezpečí odvedli ze zakouřeného prostoru přibližně 25 obyvatel domu, uzavřeli hlavní přívod plynu a odvrátili hrozící velkou škodu na majetku. Tento zásah bez jakéhokoliv nadstandardního vybavení proběhl ještě před příjezdem složek Integrovaného záchranného systému.