Dvoumiliardový úvěr kraj nepoloží

BRNO - Jihomoravský kraj bude schopen splácet i v době kritických roků jak jistinu úvěru z roku 2005, tak z nového úvěru, který se chystá přijmout od Evropské investiční banky. I při poskytnutí nového úvěru bude vykazovat vysokou bonitu a bude mít dostatečný prostor pro případné vykrytí snížení daňových příjmů.
Konstatoval to hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek na středeční tiskové konferenci, když reagoval na informace Mladé fronty DNES o tom, že kraj je nejzadluženějším regionem republiky, jehož dluhy dosahují 38 procent jeho majetku. V obsáhlém výkladu hejtman ukázal, že deník udělal vážnou chybu, když vzal ze závěrky roku 2007 čísla o majetku kraje, který činí 3,5 miliardy korun, a zapomněl na majetek jeho 360 příspěvkových organizací. „Ve skutečnosti činí majetek kraje celkově téměř 35 miliard korun, dluhy tedy nedělají 38, ale zhruba šest procent,“ konstatoval Michal Hašek.
Minulá krajská reprezentace přijala úvěr od EIB v celkové výši 1,2 miliardy korun, nepožádala přitom o odklad splátek. Splácení tohoto úvěru (120 milionů korun ročně a úroky ve výši 43 milionů) potrvá do roku 2018. Pokud by nová krajská reprezentace sjednala na překlenutí očekávaného výpadku příjmů z daní úvěr od EIB, požádá podle Haška o odklad pětiletý odklad splátek. Díky zahájení splátek až v roce 2015 by byl kraj pouze v letech 2015-2018 zatížen splácením obou úvěrů současně – starého i nového. Celkem by kraj v těchto třech letech splácel 270 milionů jistiny a 94,51 milionů úroků ročně (v případě nového úvěru ve výši 1,5 mld.), nebo 320 milionů jistiny a 111 milionů úroků v případě dvoumiliardového úvěru. Po splacení prvního úvěru z roku 2005 by splátky klesly na úroveň 150 resp. 200 milionů jistiny a 51 resp. 68 milionů úroků ročně.
„Úvěr pro kraj ve výši 1,5 až 2 mld. korun je z hlediska ekonomických ukazatelů Evropské investiční banky bez jakýchkoli zásadních rizik. V případě úvěru kraj nedává nic do zástavy, banka bere jako záruku fakt, že český právní řád garantuje kraji daňový výnos. Všechny požadavky EIB kraj plní bez problémů, s výrazným přebytkem,“ vysvětlil hejtman a ukázal to na příkladech: Celkové zadlužení příjemce úvěru k jeho provozním příjmům nesmí překročit 50 procent, kraj by v případě dvoumiliardového úvěru dosáhl pouze 30,66%. Celkové závazky z dluhové služby k provozním příjmům musí být nižší než 15 %, kraj by v případě dvoumiliardového úvěru dosáhl jen 1,74%. Hrubý provozní přebytek ke splátkám úvěrů musí být vyšší než 150 procent. Kraj by dosáhl 618,17 procent.
Hejtman zdůraznil, že záměr přijetí strategického úvěru, schválený jednomyslně všemi politickými silami v zastupitelstvu kraje, je vedle velkých vnitřních úsporných opatření jedním z kroků k překonání výpadku příjmů v období recese. Umožní kraji investovat i v době, kdy jeho příjmy z daňového inkasa klesají. „Největší hloupost, kterou bychom mohli udělat v době hospodářské krize, je úplné zastavení investic. To by přineslo skutečné problémy do budoucna. Chceme jít cestou spolufinancování evropských projektů a vlastních projektů v oblastech jako je životní prostředí, zemědělství, sociální péče, doprava, cestovní ruch, věda, výzkum a inovace. Výběr a posouzení projektů bude záležitostí celé politické reprezentace a samozřejmě také Evropské investiční banky,“ uzavřel hejtman Michal Hašek.