Vodu do soustavy začne dodávat i vratíkovská přehrada
Region * Vysoké teploty, častější výjezdy hasičů k požárům – to jsou důsledky velmi horkého a suchého léta, které trápí nejen jižní evropské státy, ale i náš kraj a okres. Nedostatek srážek se podepisuje i na stavu podzemních zdrojů vody, jejichž hladiny postupně klesají. Jaká je aktuální situace na našem okrese, na to jsme se ptali našeho největšího regionálního provozovatele vodovodů, ve VAS Boskovice. „Zdejší okres patří mezi nejvíce postižené oblasti. Deficit srážek je tu významný, ale nejde jen o něj,“ souhlasí Petr Fiala, ředitel boskovické divize VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s. Právě ta se snaží společně s vlastníky vodárenské infrastruktury, ale také s představiteli krajů jižní Moravy a Vysočiny, hledat možnosti, aby lidé i podniky nadále měli dostatek vody ve svých domovech. Podle odborných studií by totiž mohly podzemní zdroje pitné vody v budoucnosti klesnout na šedesát procent.
Minulý týden tak byla na krajském úřadě představena studie proveditelnosti propojování vodárenských soustav Vysočiny a jižní Moravy. Jejím cílem je pro území obou sousedních krajů posoudit možnosti tohoto propojování. „Vznikne tak robustní systém, který bude odolný vůči dopadům dlouhodobého sucha,“ vysvětlil ředitel boskovické divize VAS Petr Fiala. A v následujících letech by vodu do soustavy mohla dodávat dokonce i vratíkovská přehrada.
Jakkoliv je absence deště významná, skutečně se nejedná o jediný důvod. „Nejhorší je, že v zimě není dostatek sněhu. V jiných krajích alespoň steče na jaře větší množství vody z hor, ale tohle u nás neplatí. Právě sníh je pro obnovu podzemních vod nejdůležitější, jenže tady už od roku 2012 pořádně nenasněžilo,“ poukázal Fiala. A příliš nepomáhá ani roztříštěnost vodovodní soustavy. „Máme tu hodně místních vodovodů, které jsou závislé na jediném zdroji. A díky tomu jsou k nedostatku vody více náchylné, protože jakmile tento jediný zdroj pro obec již nedostačuje, má obec logicky s vodou problém. I proto je na okrese více problematických obcí, než v jiných regionech. Nejlepším řešením pro obce je proto napojení místních vodovodů na hlavní páteřní vodovodní soustavu okresu Velké Opatovice-Boskovice-Blansko, která má dostatečně kapacitní zdroje. Obce a města propojené s touto soustavou řešit problém s nedostatkem vody nemusí. Na druhé straně, obce mimo tuto soustavu buď aktuálně problém s nedostatkem vody mají, nebo jej v nějaké budoucnosti pravděpodobně mít budou. Aktuálně je na tuto soustavu napojeno 60 obcí a místních částí. Jen za posledních 10 let takto vyřešilo svůj problém 18 obcí a další toto napojení realizují nebo se na realizaci připravují,“ uvádí ředitel.
Právě VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. se s důsledky sucha snaží bojovat, jak jen může. A to například stále se snižující ztrátovostí vody, která je výrazně pod republikovým průměrem. Už jen v důsledku tohoto výborného výsledku šetří VAS Boskovice ročně desítky milionů litrů pitné vody. A samozřejmě také množstvím investic, s jejichž přípravou i realizací VAS obcím významně pomáhá. Ty mají posílit jednotlivé zdroje, či právě připojovat obce do společné soustavy. I díky tomu se poslední roky daří snižovat počet míst, kam se musí voda navážet pomocí cisteren. „Ještě v roce 2020 jsme měli nedostatkem vody ohroženo 27 obcí. U nich bylo vydáno rozhodnutí o omezení odběru vody z vodovodu. Od té doby se ale toto číslo daří snižovat. Tady bych chtěl opět poděkovat starostům a vedením příslušných obcí za velmi dobrou spolupráci, protože se v tomto směru podařilo vykonat obrovský kus práce, samozřejmě za nemalé náklady. Na to, aby lidé v těchto obcích měli dostatek vody, byly vynaloženy stovky milionů Kč. Na skupinové vodovody se podařilo napojit například Vranovou, Skalici nad Svitavou nebo Šebetov. Zásadní byl také projekt Pitná voda Jedovnicko, který vyřešil dostatek vody pro tamních 7 obcí. V Úsobrně, Rozseči nad Kunštátem nebo v Lysicích se zase podařilo situaci zlepšit alespoň dočasně napojením dalších vrtů,“ vyjmenoval ředitel. Právě v Lysicích nyní ve spolupráci s VODÁRENSKOU AKCIOVOU SPOLEČNOSTÍ a.s., dochází k připojení ke skupinovému vodovodu Blansko díky projektu s názvem Vodovod Marek. Ten zajistí dostatek pitné vody také pro Drnovice a Voděrady, kde stále omezení odběru vody platí. „Projekt je velmi náročný, ale budeme mít zajištěno řešení již napořád,“ pochvaluje si starostka Lenka Růžičková.
Nejlepší řešení je připojení na páteřní soustavu, potvrzují obce
Samostatnou kapitolou byla dlouho Velká Roudka, kam bylo nutné dovážet pitnou vodu do vodojemu takřka neustále. V minulém roce se ale i ona napojila na skupinový vodovod. „A byl to jednoznačně skvělý krok. Vodu už dovážet nemusíme, všechno je v pořádku. Tahle investice se do budoucna rozhodně vyplatí,“ nabízí dalším inspiraci místostarosta města Velké Opatovice Jaroslav Bárta. Aktuálně probíhá výstavba v Uhřicích, kde obec ve spolupráci se Svazkem financují napojení na skupinový vodovod Boskovice. Další opatření se chystají v Rozsíčce, ve Sloupě nebo Skrchově. I nadále ale zůstávají obce, které jsou komplikované. Sulíkov, Kladoruby, Kochov, Dlouhá Lhota, Deštná, Skrchov nebo Štěchov, kde řeší nutnost dovážení vody do vodojemu dlouhodobě. „Situace je pořád vážná. Společně s Vodárenskou jsme hledali další zdroje, ale ačkoliv jsme našli vhodná místa, nedohodli jsme se s majiteli pozemků,“ upozorňuje na jedno z možných úskalí starostka Štěchova Věra Knotková. „Pracujeme také na možném napojení na skupinový vodovod, ale zatím je to pro nás finančně příliš velká záležitost,“ dodala. Příprava každé ze staveb navíc trvá. Ve Skalici nad Svitavou tak uběhlo od projektování po napojení na Březovský vodovod sice „jen“ dvacet měsíců, třeba ve Vranové to ale bylo rovnou 110 měsíců. A rozhodně nejde o výjimku.
Ideální by samozřejmě bylo realizovat vhodná opatření ještě dříve, než se situace stane kritickou. Na dotační prostředky ale nedosáhne nikdo, kdo nemá aktuální problém. Výjimkou v tomhle ohledu je Svitávka, která na doporučení VAS Boskovice chystá napojení na skupinový vodovod z Boskovic. „Naštěstí máme v současné době vody dostatek, ale protože vodovod se téměř kříží s naší soustavou, rozhodli jsme se toho využít a vytvořit zajištění do budoucna. Staví se tak šachta, přes kterou se v budoucnu budeme moci napojit. Dotaci budeme žádat až na připojení k vodárenskému dispečinku, ale to budeme řešit později,“ představil starosta Jaroslav Zoubek.
Právě zmíněné napojení vodních zdrojů na dispečink VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI je ale také důležitým bezpečnostním prvkem. „Dokážeme tak třeba hlídat stav vodních zdrojů, rychle reagovat na případné výkyvy. Pokud ale napojené nejsou, může se jednou stát, že prostě přestanou dodávat vodu, když to nikdo nečeká,“ poukázal Fiala, který již před dvěma lety přiznal, že společnost by ráda v regionu našla další vydatný zdroj vody. „Pracovně říkáme, že hledáme druhé Velké Opatovice. Zdroj, který by současným třem výrazně ulevil. Ale nedaří se to, nevypadá to nadějně,“ přiznává.
Bude řešením vratíkovská přehrada?
Zatím je okres Blansko z pohledu dodávek pitné vody zcela odkázán na podzemní zdroje. Do budoucna by se to však mělo změnit. Na úterní tiskové konferenci k příležitosti plánů na propojení vodovodních soustav v Jihomoravském kraji i na Vysočině, byl znovu potvrzen plán na modernizaci úpravny vody Bělá v Podlesí v Boskovicích. Ta by následně mohla do soustavy dodávat vodu také. „Stát nyní tyto potřebné investice podporuje, jelikož sucho je jasná hrozba. Pro nás by to znamenalo velký bonus. Je to nejkomfortnější záložní zdroj, jaký si zde můžeme představit. Pravidelně se doplňuje a mít v regionu podzemní zdroje a k tomu povrchovou vodu by byl pro dostatek vody maximální komfort,“ říká Fiala.
Pokud by se rekonstrukce skutečně spustila, nebude to ale samozřejmě hned. „Prvně by došlo k rekonstrukci přivaděče z přehrady na úpravnu. Na jaře příštího roku by měl být hotový investiční záměr, následně by se mohlo začít projektovat. Pokud by všechno šlo podle plánu a vodu z přehrady by bylo opravdu třeba do systému zapojit, do pěti let by mohla být její rekonstrukce zahájená.“