Vše se odvíjí od podmínek pro rozvoj podnikání, říká František Sivera

Boskovice * Úřad starosty města zastával již v letech 2002-2006. Následně se posunul do poslanecké sněmovny. Současný boskovický zastupitel František Sivera ale po osmi letech kandiduje na starostu znovu. „Jsem boskovický patriot a není mi lhostejné, jak město funguje a proto se chci ucházet o pozici starosty města,“ prozradil.

Jistě budete chtít využít zkušenosti, které jste získal při působení v poslanecké sněmovně.
Za svůj život jsem působil v bankovnictví, zastával pozici starosty města a poslance České republiky, během kterých jsem se sešel s celou řadou lidí a nabral celou řadu zkušeností. Jsem boskovický patriot a chci i díky těmto zkušenostem a kontaktům pracovat tak, aby se město rozvíjelo ke spokojenosti občanů. Třeba i tím, že mám přehled o dotačních titulech či práci jednotlivých ministerstev. Není mi lhostejné, jak město funguje. ODS se již dvacet let podílí na jeho vedení a za tu dobu se řada věcí zlepšila, opravila a vybudovala. Mám zkušenost s tím, že lidé, kteří přijedou do Boskovic, říkají, že žijeme v krásném městě a že infrastruktura pro občany je na vysoké úrovni. Nemáme se za co stydět a naopak máme na co navázat v dalším úsilí a budování.
V ODS nejsme populisté. Věci vidíme reálně a jsme schopni město posunout dál. Jsme komunikativní a chceme řešit věci ve prospěch občanů. Třeba z energetického hlediska jsou Boskovice jedním z prvních, kdo se chytil energetických úspor. Dnes jsou takřka všechny veřejné budovy, včetně úřadu, škol nebo nemocnice, zatepleny a tím se zmenšily provozní náklady na minimum. Na tom se podílí i vybudování fotovoltaických panelů na střechách. Podařilo se také udržet zvyšování ceny vodného a stočného na minimální hranici. Jsme sice limitovaní rozhodnutím Evropské unie a ministerstva životního prostředí, ale navýšilo se jen o čtyři procenta ročně, protože jinak bychom museli vracet evropské dotace. Také se nám podařilo zefektivnit činnost Vodárenské společnosti a výrazně snížit její náklady. Kompletně jsme zrekonstruovali čistírnu odpadních vod pod Hrádkovem, snížili ztrátovost vodovodů a zrekonstruovali desítky kilometrů vodovodních řadů a kanalizačních stok.

Jaké jsou šance na rozšíření průmyslové zóny a tím i vytvoření nových pracovních míst?
Boskovice jsou regionálním městem. Střediskem, do kterého se sjíždí lidé za prací. Průmyslová zóna, která se tvořila v letech 2005 až 2008 je ale již z velké části vyčerpaná a zbývající pozemky jsou v soukromých rukou. Nedokážeme tak ovlivnit další výstavbu, kdy k ní dojde a v jakém bude rozsahu. Proto si myslím, že je nezbytně nutné, aby vedení města uvažovalo o vytipování další lokality, aby se podnikatelské subjekty mohly rozvíjet a tím vznikla další pracovní místa. Když se s lidmi bavím, největší problém spočívá právě v nedostatku pracovních příležitostí. Když diskutuji s Czechinvestem, jsou subjekty, které by měly zájem v našem regionu působit. Město jim ale dnes vlastně nemá co nabídnout.

V jakých dalších lokalitách by se mohl průmysl rozšiřovat?
Tuto otázku jsme zadali profesionálům, kteří nyní zpracovávají územně plánovací dokumentaci. Můžeme mít myšlenku dál rozšiřovat prostory na Chrudichromské, ale z pohledu státní správy nedokážu odhadnout, jak moc to bude možné. Myslím, že další prostory by mohly být poblíž podniku Deas, směrem na Blansko a dokázal bych si představit, že s rozvojem komunikace R43 by mohla být částečně využitá i lokalita v Mladkově, naproti dnes obydlené části. Nyní se s tím poperou odborníci a my budeme čekat na jejich stanovisko.

Právě silniční spojení je ale velkým problémem.
Jihomoravský kraj a stát se dlouhodobě zaměřují jen na R43 a díky tomu, že nejsou platné zásady územního rozvoje, které nejsme schopni ovlivnit, se rozvoj silnice nikam neposunul. To samozřejmě limituje rozvoj obcí od Brna směrem na sever. Snažili jsme se, aby se stát zaměřil na zkapacitnění silnice I/43 a dalších silnic, včetně té která protíná Boskovice směrem na Velké Opatovice. Bude důležité, jaký postoj k tomu zaujme kraj, protože to jsou jeho komunikace. Budeme na něj vytvářet tlak, protože výstavba R43 se dá očekávat nejdříve po roce 2025.

S tím souvisí i další rozvoj města a stavba nových bytů.
Město Boskovice má určitou kapacitu a určité množství obyvatel. Poptávka po bydlení je spojená s tím, co město nabízí. My nabízíme dobré sportovní vyžití, kulturu, ale problém je s kapacitami pracovních míst. To jde ruku v ruce. V tuto dobu jsou rozestavěné určité lokality, třeba terasy na výsluní. V našich plánech je ale vybudování startovacích bytů pro mladé, rozvoj rodinných domů. Touto cestou musíme pokračovat spolu s rozvojem podnikání.

S podnikáním hodně souvisí oživení náměstí.
Díky výstavbě obchodních domů, které se nedají stavět v centru ale na okraji a velké touze občanů po nich, skončila doba, kdy lidé chodili na náměstí hlavně nakupovat. Snaha oživit centrum zde je dlouhodobá. Ať už díky prvkům restauračních zařízení a zahrádek, tak zavedením trhů. V tom je nutné pokračovat a přivést na náměstí další kulturní akce, kam by lidé přišli za zábavou a službami. Budování parkovacích míst směřovalo k tomu, aby zde lidé mohli zaparkovat a pobývat delší dobu. Hodně pomohlo vybudování parkoviště na Hradní ulici. Další problém je platba podnikatelů za reklamy. Je to byrokratický problém a podnikatelům vadí vysoké poplatky za reklamu. Tohle je třeba napravit a zjednodušit.

Hodně se mluví o nemocnici a situaci ve zdravotnictví vůbec.
Tato problematika je celorepublikově hodně složitá a nepřehledná. Způsobují to vztahy mezi provozovateli zařízení a pojišťovnami. Není úplně jasné, co kde nasmlouvají. Je to složitá komunikační situace, kdy se hledá řešení. Co se ekonomiky týká, myslím, že se v poslední době nemocnice stabilizovala. I přesto, že byly určité státní zásahy, které se nedaly předpokládat. Samozřejmě, i současné vedení města tlačí na nemocnici, aby hledalo cestu k rozšíření příjmů. Snižování nákladů je jedna věc, ale když nejsou příjmy, nezajistíte další rozvoj.

Pravidelně se debatuje o možném převodu nemocnice pod kraj.
Tyto diskuze jsou strašně líbivé, ale z hlediska historických zkušeností města Boskovice si myslím, že pokud nemáme zásadní garance v tom, že i po převodu zůstane zařízení jako plnohodnotná nemocnice okresního typu, byla by to chyba. Boskovice v posledním století nebyly tak silným článkem okresu. Blansko bylo při vyjednávání o svých majetcích silnější a z toho plyne moje obava, že pokud nemocnici převedeme, může dojít k tomu, že ztratí své postavení.

Hlavním tématem posledních měsíců je stavba sportovní haly.
Poptávka po sportovní hale je tu deset let zpět. Diskuze o tom, kde bude stát, se odehrály v roce 2005 a byly na vysoké úrovni, se všemi dotčenými subjekty. Proto radnice postupovala v duchu diskutovaného a začala stavět tam, kde bylo rozhodnuto. Na veřejnosti rozšířená polemika o její potřebnosti je zástupný problém a snaha opozice se zviditelnit a hledat problém tam, kde není. K ní se přidala skupina lidí, kteří se snaží prosadit své osobní zájmy a potřeby občanů celého města je nezajímají. Hala se buduje, byť je třeba nyní pozastavena vzhledem k úřednímu postupu. Názor můj a ODS je ten, že hala se musí vybudovat tam, kde se začalo stavět. Když slyším rodiče nebo učitele, že děti nesportují, tak bojovat proti stavbě sportovní haly je protichůdné. Když bude kvalitní zařízení, přitáhneme mladé ke sportování.

V rámci sociálních služeb se nyní řeší převod financování stacionářů a podobných zařízení na obce.
Musím říci, že ODS a vedení města historicky podporovalo všechny sociální služby, které zde byly. Můj osobní názor je ale ten, že kraj si ulehčuje pozici tím, že chce přenášet zátěž na obce. Tato zařízení jsou preventivní a ty by měl vždy hradit kraj nebo stát. Nemyslím si, že je to cesta správným směrem. Nebráníme se ale ničemu, co bude mít hlavu a patu. Musím to přirovnat k Městské správě sociálních služeb, která nemá stejné podmínky jako krajská zařízení a to i přesto, že byla vyhodnocena jako jedna z nejefektivnějších. Kraj by si měl udělat pořádek v tom, co chce financovat a až poté do toho vtahovat města.