Region * Jak vrátit děti do škol? Nejspíše žádné jiné ze současných opatření není v posledních týdnech a měsících diskutováno tak, jako absence většiny žáků ve školních lavicích. Tomuto kroku by mělo předcházet rozhodnutí o jejich pravidelném testování. Školy však zatím nemají potřebné informace. Neví, jak by mělo testování probíhat, zda ve škole či doma s rodiči, ani jak se budou vzorky zpracovávat. A mezitím děti dále strádají na distanční výuce, která nejen nemůže nahradit tu prezenční, ale navíc děti trpí také nedostatkem kontaktů se svými vrstevníky.
„Čekáme, až z ministerstva nebo kraje dostaneme potřebné informace nebo návod, jak postupovat. Je to důležitá věc a školy v tom nemají žádné zkušenosti,“ říká například ředitelka ZŠ a MŠ Drnovice Miloslava Brachová. A není jediná. Na představení potřebných kroků v tuto chvíli čekají vlastně všechny školy v republice. „Co politik, to jiný názor. A co den, to jiná situace. Deváťáci by se snad mohli do škol vrátit v půlce března, další by je následovali. Ale čísla nakažených rostou, tak uvidíme, co se stane,“ uvědomuje si ředitel ZŠ a MŠ Olešnice Vladimír Hél. „Zatím se ale vlastně nemáme na co připravovat. Máme pouze informace z médií. Všichni ale chceme, aby se děti do školy vrátily co nejdříve,“ zdůraznil ředitel ZŠ a MŠ v Rájci-Jestřebí Jiří Koumar.
Do školy však zatím chodí pouze první a druhé ročníky. K dalšímu rozšíření vede nyní zřejmě cesta pouze přes pravidelné testování žáků. A nikdo nyní nedokáže říct, jak bude takové testování vlastně probíhat. „Těchto testů je samozřejmě hodně druhů. Některé vyžadují, aby před nimi dítě nepilo, nejedlo nebo nekouřilo. A to může být problém, byť u kouření snad ne pro žáky základních škol,“ přemýšlí ředitel ZŠ Boskovice Vladimír Ochmanský. „Pro školy by asi bylo lepší, kdyby to zůstalo na rodičích. Některým z nich by po právu mohlo vadit, že je jejich dítě testováno ve škole bez jejich přítomnosti,“ poukázal Hél. „Vůbec nevím, jak bychom to zvládali. Co s tím materiálem, jestli nás někdo proškolí. Nikdo z nás nemá zdravotnické vzdělání. Ale stejně náročné by to bylo pro rodiče,“ poukazuje ředitelka ZŠ Velké Opatovice Karin Petrželková, která před týdnem udávala čísla Jihomoravskému kraji. „V dotazníku jsme uváděli počet žáků devátého ročníku, pedagogických pracovníků, kteří se starají o deváťáky a pedagogických pracovníků pro první a druhý ročník. Počet dětí v prvním a druhém ročníku už nikdo vědět nechtěl. To mě trochu zaskočilo,“ přiznává ředitelka ZŠ Velké Opatovice Karin Petrželková.
Všichni námi oslovení ředitelé se však shodnou na jednom. Že návrat žáků do lavic musí přijít, co nejdříve to půjde. „Chybí normální kontakt dítěte s dítětem, ale i učitele s žákem. Na tom stojí prezenční výuka. Můžeme mít tisíce kamer, ale není to stejné,“ zdůraznila ředitelka ZŠ Žďárná Ludmila Musilová. „Distanční výuka je pouze náhrada. Až se děti vrátí, bude muset dojít k redukci učiva a předmětů. My už jsme to řešili při stanovení učebních plánů pro tento školní rok. Prvních šest neděl jsme věnovali doplnění učiva za březen až červen. Teď to ale vychází na celý školní rok a tím větší problém to pro nás je,“ poukázal Hél. A nejde přitom jen o samotné vzdělání, jakkoliv je důležité. „Některé děti mají možnost trávit čas s vrstevníky po městě. Ti jsou na tom lépe. Ale v rodinách, kde se dodržují veškerá nařízení, tak jsou na tom hůř. Jak se to na dětech všechno podepíše, to dnes nikdo neřekne. Uvidíme tak za pět let. Současné dopady žádná studie v tuto chvíli nezjistí,“ zakončil Ochmanský.(Luke)