Boskovice * Přestože to poslední dny úplně nevypadá, zima již definitivně předává nadvládu jaru. A tím ožívá také odvětví sportovního rybaření, které poslední měsíce utlumily zamrzlé vodní plochy a následně i uzavření okresů. Dnes se ale rybáři ke svému sportu vrací a mezi nimi také boskovický Petr Papoušek, který bude navazovat na velice zajímavou loňskou sezonu.
Zajímavých závodů totiž mladý rybář absolvoval hned několik. Například na jezeře poblíž slovenské Nitry, Europe Carp Cup Junior do 23 let. „S kamarádem Honzou Rehortem jsme u toho nemohli chybět. Startovaly týmy ze Slovenska, České republiky i Maďarska. Řekl bych, že to byly jedny z nejlepších závodů, na kterých jsem kdy byl,“ vzpomíná Papoušek. „Co se týče organizace, celkové soutěživosti všech zúčastněných a přátelství každého z nás, to byla naprostá pecka. Štěstí se naklánělo na naši stranu hned od začátku. Vylosovali jsme si místo s číslem D1. Podle kolegů jedno z nejlepších, ale jelikož pro nás jezero bylo neznámé, tak jsme nevěděli, do čeho jdeme. Do půlky závodu jsme byli ve vedení, ale postupně jsme se bohužel propadali. Závod probíhal od čtvrtka do nedělního rána a ještě dvě hodiny před koncem jsme byli na třetím místě,“ přibližuje.
O konečném výsledku rozhodovalo pět nejtěžších vylovených kaprů od sedmi kilogramů. „Takže chytnete pět ryb a postupně je měníte za těžší. Od začátku jsme bojovali jako lvi, tři noci jsme vůbec nespali a i přesto, že jsme vytáhli přes osmdesát ryb, tak nás v poslední chvíli jeden tým předběhl a skončili jsme čtvrtí ze čtyřiadvaceti týmů. Celkově jsme ale zvítězili v sektoru D,“ říká Papoušek.
Další skvěle obsazený závod již probíhal na české půdě. Soutěž Stairs2hell mezi dospělými na Novomlýnské nádrži Dyje 5. „Vybral si mě sám majitel firmy Mikbaits, jedné z největších u nás pro výrobu návnad a nástrah pro rybáře. Byl jsem mile překvapen a takovou nabídku jsem nemohl odmítnout,“ přiznává Papoušek. Konkurence byla opravdu prvotřídní, stovka týmů z celé Evropy. „Jelikož tuto vodu už celkem znám, tak nás los poslal na takové průměrné místo, což nám potvrdil i echolot pod vodou. Nic jsme nevzdali, pečlivě jsme se nachystali a závod mohl začít. Bodovali se pouze tři nejtěžší kapři. Bohužel jsme ale tentokrát chytili pouze dva kapry o váze 7,62 a 17,81 kilogramů a to ve výsledku stačilo na 42. místo. Byl jsem ale moc rád, že jsem se závodu mohl zúčastnit, protože jde také o prestiž. Pořadatelé si vybírají, kdo na závodu může startovat.“
Zážitky ale nemusí v rybaření samozřejmě přinést jen závody. „Díky kamarádovi Kubo Čechovi jsem si mohl vyzkoušet chytání z lodi na Mušovských jezerech. Za to mu chci poděkovat, protože je to úplně něco jiného a nezapomenutelného. A když přijde silný vítr, tak i hodně náročného,“ pokračuje Papoušek, který v minulém roce sice nepřekonal vlastní rekordy v úlovku, ale rozhodně to nebere jako neúspěch. „Na druhou stranu se jednalo o ryby, které byly vybojované v extrémních podmínkách, a moc si jich vážím,“ poukázal.
V letošním roce však rybářský sport zatím čeká na pořádný rozjezd. Nejprve díky zimnímu počasí a následně díky uzavřeným okresům. Vody na blanensku totiž nemohou nahradit pro sportovní rybolov plnohodnotné vodní plochy. „Je to neporovnatelné. Rádi navštěvujeme vody, kde plavou veliké ryby a takové bohužel u nás na okrese nejsou. Naštěstí byly okresy zavřené z velké části v zimním období, kdy byly vody zamrzlé,“ říká mladý sportovec, který se chystá také na důležitou životní zkoušku v podobě maturity. „Do školy nechodíme, takže je příprava pro nás všechny velmi náročná. Předměty jako čeština, matematika, angličtina a další se nějak naučíte z domova, ale na praktickou maturitu Vás přes počítač nikdo nenaučí,“ poukazuje student rybářské školy, oboru Vodní stavby. „Řešíme problémy s vodou, přehrady, stavění rybníku a tak dále,“ přiblížil na závěr.(Luke)
Foto: archiv Petr Papoušek