Jak již bylo avizováno minule, tento díl bude věnován zejména problematice rozvodu manželství dle ust. § 24a zákona o rodině, tedy tzv. „smírnému rozvodu“.
Dle ust. § 24a zák. o rodině při splnění určitých zákonem stanovených podmínek soud nezkoumá, zda došlo k trvalému a hlubokému rozvratu manželství a nezkoumá příčiny a důvody tohoto rozvratu, má za to, že tento je dán a osvědčen a manželství rozvede „automaticky“. Podmínky jsou následující a nutno dodat, že všechny tyto podmínky musí být splněny současně, a tedy nesplnění byť jediné z těchto podmínek vylučuje postup soudu dle ust. § 24a zák. o rodině a rozvodové řízení pak probíhá „klasicky“:
a) manželství musí trvat alespoň 1 rok
b) manželé spolu 6 měsíců nežijí
c) druhý manžel se k žalobě o rozvod připojí
d) soudu je předložena písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost a
e) existence pravomocného rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
K jednotlivým bodům:
ad b) tato podmínka musí být splněna ke dni, kdy soud o rozvodu manželství rozhoduje nikoli např. ke dni podání žaloby o rozvod manželství. Pojem „manželé spolu nežijí“ pak je ustáleně vykládán tak, že nevedou společnou domácnost, tedy se nepodílí společně na úhradě nákladů spojených s vedením domácnosti, intimně se nestýkají, přičemž nemusí to nutně znamenat, že musí žít odděleně na různých adresách. Lze totiž vést společnou domácnost, i když spolu manželé fakticky nebydlí na stejné adrese, nebo naopak, mohou spolu manželé být prozatímně v jednom bytě zejména z finančních důvodů, ale nemusí to znamenat, že spolu vedou společnou domácnost.
ad c) druhý manžel, i v tomto „smírném“ rozvodu označován jako „žalovaný“, musí vždy projevit souhlas s rozvodem manželství, nejlépe samozřejmě písemně
ad d) jak bylo uvedeno minule, tento tzv. „smírný rozvod“ v sobě zahrnuje i majetkové vypořádání, vypořádání práv a povinností společného bydlení a případnou vyživovací povinnost. Veškerá tato práva lze vypořádat jedinou smlouvou, lze se však setkat i s tím, že tyto záležitosti jsou řešeny samostatnými smlouvami, toto řešení však považuji za nadbytečně a zejména finančně zatěžující klienty. Smlouva by tedy měla zahrnovat vypořádání vzájemných majetkových vztahů – přičemž tento termín je ustáleně považován za pojmově nadřazený společnému jmění manželů – tedy v první řadě vypořádání společného jmění manželů, ale i případného podílového spoluvlastnictví, a to jak po stránce aktiv (věcí movitých, nemovitostí, práv nebo jiných majetkových hodnot) tak po stránce pasiv (závazků), v otázce práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu pak zejména vypořádání právních titulů společného bydlení (nemovitost či byt ve společném jmění manželů nebo v podílovém spoluvlastnictví, společný nájem bytu apod.) a případnou úpravu vyživovací povinnosti rozvedených manželů, avšak tato není vyžadována povinně.
ad e) úprava poměrů nezl. dětí pro dobu po rozvodu musí spočívat v tom, že rodiče se dohodnou na výchově a výživě k nezl. dětem a soud tuto dohodu rozsudkem schválí. Problematika úpravy poměrů nezl. dětí pro dobu po rozvodu je však opět na samostatné téma a bude v ní pokračováno v další části.
Vaše konkrétní dotazy jsme schopni Vám zodpovědět individuálně, kontaktovat nás můžete způsobem Vámi zvoleným. Kontakty: tel. 516 455 800 , email:
kubinova@ak-sekanina.cz.
Mgr. Lucie Kubínová, advokátADVOKÁTNÍ KANCELÁŘMgr. Čestmír Sekanina