Region * Dopady pandemie koronaviru pociťují vlastně veškerá odvětví lidského života. Daleko nejvýrazněji se to ovšem zřejmě týká oblasti školství. Absenci kolektivu a vzdělávacích návyků u dětí, ale i ekonomické dopady či absenci kompenzací pocítí velmi vážně také předškolní vzdělávání. Jak co nejdříve vrátit děti zpět do běžného života, a jak zajistit bezpečné podmínky, se snaží zjistit také senátorka Jaromíra Vítková.
„Mateřské školy jsou od 12. 4. 2021 otevřeny pro děti, které mají povinné předškolní vzdělávání. Bohužel, dětské skupiny jsou, až na výjimky, uzavřeny. V České republice je celkem 1 124 dětských skupin s kapacitou pro 16-17 tisíc dětí. Z toho je celá řada dětí, které mají povinnou předškolní výchovu a navštěvují dětské skupiny, kde se jim plnohodnotně věnují,“ sděluje senátorka. Uzavřenost dětských skupin je problematická zejména pro pracující rodiče, kteří musí řešit jejich hlídání nebo s nimi zůstat doma a někteří nemají ani nárok na ošetřovné.
„Jsem zklamaná z přístupu Ministerstva školství, které již tři čtvrtě roku blokuje ustanovení „Stálé mezirezortní skupiny pro předškolní vzdělávání“. Tato skupina by již v současné době zasedala a jistě by se daly tyto důležité záležitosti operativně řešit a vyjednat dopředu,“ poukázala s tím, že nesouhlasí také s přístupem k dětským skupinám. „Nerozumím tomu, proč se děti, které mají povinné předškolní vzdělání, nemohou vrátit do dětských skupin. Jaký je rozdíl mezi předškolákem v mateřské škole a předškolákem v dětské skupině,“ podivuje se senátorka, která s dětskými skupinami v regionu pravidelně spolupracuje a jako dar od Senátu jim rozvezla také množství respirátorů.
„Hlavním problémem rozvolňování je to, že Ministerstvo školství centrálně, byť s dobrými úmysly, reguluje lokální epidemickou situaci, aniž by fakticky znalo místní podmínky v mateřských školách. Lokální epidemická situace se neustále mění a to lze těžko centrálně řídit regulacemi, pro které není zajištěno financování,“ říká Vítková s tím, že již od loňského roku je zpracována analýza fungování mateřských škol v době pandemie Institutem pro sociální a ekonomické analýzy ISEA, která mimo jiné navrhuje opatření založená na faktech a datech. „Je nezbytně nutné, aby se Ministerstvo školství zaměřilo na problémy financování předškolního vzdělávání, které od loňského března zůstává zcela bez pomoci.“ Právě díky aktivitě boskovické senátorky se nicméně podařilo do Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu a lidská práva a petice přizvat také Simonu Weidnerovou, právě autorku výzkumu a předsedkyni ISEA, aby informovala senátory o příčinách nízké efektivity financování a řízení mateřských škol v období pandemie. (Luke)
Foto: archiv senátorky Vítkové